Stavebnictví je stále doménou betonu a cihel, ale stále častěji se v něm uplatňují i další materiály. Stavby ze dřeva jsou už běžné, ale byste řekli na stavby z hub – konkrétně z jejich mycelia? První takové pokusy už vznikají.
Využití hub pro tvorbu materiálů přitom není nic až tak nového. Například startup Myco, který loni získal hlavní cenu v soutěži E.ON Energy Globe, využívá houbové mycelium k tvorbě ekologicky udržitelných obalů.
Ano, čtete správně, houby mohou hrát klíčovou roli při vytváření udržitelných stavebních materiálů. Nejnovějším přírůstkem v této oblasti je mykobeton, což je houbová pasta, která může být vstřikována do textilních forem. Výsledkem je pak poměrně pevná struktura, z níž může být vyroben dům.
ReklamaZa konceptem mykobetonu stojí vědci z University of Newcastle, kteří vymysleli metodu tvorby pevné struktury z mycelia a textilních pletených forem. Díky tomu je možné utvořit struktury podle požadavků konstruktéra, pletená forma navíc zajišťuje dostatečný přístup kyslíku pro růst hub. „Naší ambicí je pomocí mycelia v kombinaci s biologickými materiály, jako je vlna, piliny a celulóza, změnit vzhled architektonických prostor a pocit v nich,“ uvedla Dr. Jane Scottová z Newcastle University v časopise Frontiers in Bioengineering and Biotechnology.
V praxi vše probíhá tak, že se pletené formy ve tvaru trubek naplní houbovou pastou složenou z mycelia, celulózy, papírových vláken, pilin a xanthanové gumy. Pak už stačí jen dostatek tepla a vlhka, aby mycelium materiálem prorostlo. Jakmile se to stane, je nutné konstrukci vysušit, aby se zpevnila a nevyrostly na ní plodnice – houby, jak je známe.
Mykobeton nabízí zajímavé možnosti v oblasti designu a vytváření udržitelných budov. Pletení jako technologie zase umožňuje vytvářet komplexní 3D struktury bez odpadu a bez nutnosti spojů. Kombinace mycelia a pletených forem se tak jeví jako nadějná technologie pro tvorbu úplně jiných domů, než jak je známe. Zatím je tomu docela daleko, ale kdo ví, co bude za pár let…
