Sociální demokraté by rádi snížili ceny elektřiny. Na burze je totiž v současnosti výrazně nižší než před rokem. Konečná cena elektřiny však není ovlivňována pouze trhem, ale její důležitou část tvoří složka regulovaná úřady. Je opravdu možné cenu elektřiny snížit o slibovaných 20–30 %? A nehrozí pak zdražení?
Mezi ambiciózní plány ČSSD na řešení současné ekonomické krize, o nichž chce jednat příští týden ve sněmovně, patří také snížení ceny elektřiny o 20–30 %. Sociální demokraté by tohoto cíle chtěli dosáhnout změnou doby, na níž je cena stanovována – tedy z jednoho roku na tři měsíce, tak jako je tomu u plynu.
„Cenu proudu utváří mnoho faktorů. Zavedení kvartálního modelu určování ceny elektřiny nemusí nutně znamenat slibovaný pokles o 20 – 30 %.“
ReklamaCena elektřiny by tak měla více odpovídat aktuálnímu vývoji na energetických burzách (kde je nyní výrazně nižší než v době, kdy se ceny pro rok 2009 stanovovaly). Tento návrh však není žádnou novinkou. ČEZ podobnou službu domácnostem již nějakou dobu nabízí v podobě produktu Kvartál a Měsíc. Cena elektřiny je zákazníkovi, který si tyto služby objednal, sestavována čtvrtletně, resp. měsíčně. O tyto produkty však zatím mnoho domácností zájem neprojevilo.
Je snížení ceny elektřiny reálné?
Trh neovlivňuje celou cenu proudu
S cenou elektřiny to ale není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Připomeňme, že cena této komodity je složena z více částí: neregulované, která je čistě věcí trhu, a regulované, jíž každoročně stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Regulovaná část je spojená zejména s dodávkou, přenosem a distribucí elektřiny.
Přečtěte si také: Elektřina v roce 2009 |
– Základní ceny ČEZ, PRE a E.On– Zelené bonusy a výkupní ceny klesají– Vyplatí se tarif s fixní cenou elektřiny?– Kolik ušetříte při změně dodavatele elektřiny?– Plyn od dubna 2009 zlevní. O kolik? |
Regulovaná část ceny za elektřinu (43,1 % ceny)
- Distribuce
- Systémové služby
- Krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z OZE, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů
- Činnost operátora trhu
Neregulovaná část ceny za elektřinu (56,9 %)
- Silová elektřina (cena samotné komodity)
Změně by se proto musel přizpůsobit i ERÚ, který by začal „svoji“ část ceny stanovovat rovněž čtvrtletně. I pokud by se tak stalo, není jisté, že by cena elektřiny poklesla o zmiňovaných 20 – 30 %. Podle odborníků může naopak regulovaná složka o 2–3 % narůst. Konečný výsledek by proto nebyl tak výrazný, jak sociální demokracie slibuje.
Změna nemusí přinést takové ovoce, jak se zdá
Změna by zasáhla celý systém trhu s elektřinou. Elektrárenské firmy a obchodníci v současné době uzavírají s dodavateli smlouvy na rok dopředu. Podle odborníků je tento model cenově výhodnější, než model kvartální. Změna by pravděpodobně vedla k dražším dodávkám surovin, což by se logicky projevilo i v cenách, jež zaplatí koncový zákazník.
Graf: Vývoj ceny elektřiny na Pražské energetické burze
Zdroj: Pražská energetická burza
Dalším faktorem, který může hrát proti slibovanému snížení ceny, je čas. Zatím sice cena elektřiny klesá a podle analytiků by se nízké ceny elektřiny obchodované na burzách (kolem 50 EUR/MW) mohly udržet celý letošní rok, nicméně v posledním čtvrtletí roku 2010 se očekává mírný nárůst ceny elektřiny. Pokud by ČSSD svůj návrh v poslanecké sněmovně prosadila, ceny proudu by se mohly začít stanovovat čtvrtletně nejdříve od Nového roku.
Určování ceny elektřiny kvartálně je výhodné pouze za předpokladu, že její cena na energetických burzách klesá.
Pokles cen elektřiny není trvalý
Systém čtvrtletního určování ceny elektřiny je výhodný za předpokladu, že cena elektřiny klesá tak, jako se tomu děje v současné době. Důvodů pro klesající ceny elektřiny je několik. Kvůli propadu průmyslové výroby klesá spotřeba elektřiny. Ta by podle odhadů měla spadnout až o 8 %. Optimističtější odhady hovoří o 3–4 %. Nižší poptávka tedy způsobuje nižší cenu. Poté, co krize odejde, je možné opět očekávat rostoucí poptávku po elektřině, kterou bude doprovázet růst její ceny. Cena elektřiny v současné době klesá také díky snižování ceny emisních povolenek. I zde ale není budoucnost jasná a pravděpodobnější je spíše dlouhodobější růst ceny. Čtvrtletní systém určobvání ceny elektřiny tak má své výhody, ale také určitá rizika.
