fbpx

Modřín pomůže zachránit české lesy před kůrovcem0

Modřín pozná na první pohled i úplný laik. V našich lesích se s ním ale až tak často nesetkáme. To má změnit nový projekt LARIXUTOR, ve kterém spojí síly vědci hned z několika institucí. Jejich cíl je jasný – využít tento strom v tuzemských lesích a pomoci jim tak v boji s kůrovcem a zvýšit jejich celkovou životaschopnost i vitalitu. Do tohoto projektu se navíc může zapojit i široká veřejnost.

Zdroj foto: Pixabay

Modřín opadavý disponuje hned několika benefity, kterými může našim lesům prospět. Jedním z nich je například rychlý růst ve smíšených porostech, které mají mnohem víc výhod než známé monokultury.

„Modříny jsou odolnější k biotickému či abiotickému poškození, jsou díky svým ekologickým vlastnostem vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom se zastoupení modřínu v českých lesích pohybuje dlouhodobě kolem pár procent. Navíc v porovnání s ostatními dřevinami je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin,“ řekl Jan Světlík, vedoucí Ústavu ekologie lesa na MENDELU.

Kůrovcová kalamita; Zdroj foto: Pixabay

Přesně je v našich lesích modřín zastoupen necelými 4 %. „Optimální jsou smíšené porosty a v těch může mít modřín, v závislosti na stanovišti, zastoupení v rozpětí pět až dvacet procent. Výjimečně, v jeho produkčním optimu, dokonce k 30 procentům. Cílem projektu je detailní poznání modřínu a jeho uplatnění ve smíšených porostech i výzkum v mnoha specifických oblastech kolem modřínu, nikoliv vytváření modřínové mánie,“ uvedl Pavel Bednář z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, hlavní řešitel projektu  LARIXUTOR.

Zdroj foto: Pixabay

Zapojení modřínu má navíc i jasný ekonomický přínos. Tento benefit se ovšem projeví až v delším časovém horizontu, a to vzhledem k dekádám, ve kterých se lesy postupně vyvíjí.

Projekt LARIXUTOR (Larix –modřín; utor – používat) se soustředí do 6 oblastí, které se věnují:

  1. Produkčnímu potenciálu modřínu v porostních směsích.
  2. Ekologickým nárokům modřínu.
  3. Mikroklimatické funkci modřínu v připravovaných porostech.
  4. Paleobotanickému výzkumu druhové skladby našich lesů během postglaciálu s důrazem na detekci modřínu i analýze nejstarších písemných pramenů o modřínu u nás a historickým dřevěným konstrukcím s modřínem.
  5. Molekulárně-genetickým analýzám původu našich modřínových populací.
  6. Interakci modřínu s ohroženými druhy rostlina a společenstev.

Do projektu LARIXUTOR se mohou zapojit i zástupci široké veřejnosti. Od těch autoři projektu uvítají pomoc v rámci tipů na lokální populace modřínu, včetně jednotlivých stromů, které jsou na daném místě už několik generací. A to především v případech, kdy se jedná o exponovaná stanoviště.

Celý projekt vede Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., ve spolupráci s MENDELU, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Více informací najdete na webu: Poznej modřín

Profilový obrázek

Autor: Bára Kocmánková