fbpx

Mexická budova „zemodrap“ poroste do hloubky místo do výšky0

Mrakodrap, který vlastně není mrakodrapem. Místo do nebe totiž roste do hloubi země. Koncept budovy, která možná vyroste v Mexico City, má 65 pater do hloubky. Podívejte se na první „zemodrap“!

Jak vyřešit potřebu místa uprostřed historického centra města a přitom nenarušit jeho tvář? Otázka, kterou si kladou v hlavním mexickém městě Mexico City. Řešení, s nímž v této situaci přišli architekti z ateliéru BNKR Arquitectura je prosté a přelomové zároveň. Proč místo mrakodrapu rostoucího „do mraků“, nepostavit mrakodrap rostoucí „do země“, tedy „zemodrap“?

„Zemodrap by využíval podzemní vodu pro generování elektrické energie turbínami.“

Reklama

Zemodrap (tedy Earthscraper) o 65 patrech by mohl být postaven v historickém centru Mexico City, kde je ochrana historického zastaveného území prioritou. Hlavní náměstí v Mexico City nazývané „Zocalo“, do nějž by měl Earthscraper vrůst, se se svou rozlohou 57 600 m2 (240 m x 240 m) řadí mezi největší na světě. Obklopeno je katedrálou, národním palácem a vládními budovami.


Model mexického Zemodrapu. Zdroj: BNKR Arquitectura

Zemodrap v podobě obrácené pyramidy je navržen přímo pod rozhlehlým náměstím.  Nejhlubší budova světa by ukrývala kanceláře, obchody či muzea a galerie. Hlavní městské náměstí by přitom zůstalo zachováno – jeho dlažba by byla nahrazena průhlednými panely, které by budově pod ním zajišťovaly dostatek světla do podzemního atria, a tedy možnost „žít svůj vlastní život“.


Všechny funkce náměstí by zůstaly zachovány. Zdroj: BNKR Arquitectura

Podle tvůrců konceptu je využití místa pod zemí přirozeným vyústěním potřeby prostoru v takové metropoli, jako je právě Mexico City. Zemodrap, který se zatím dostal do fáze návrhu, představuje projekt promyšlený i co do využitých technologií. Ve vnitřních halách by např. mohl fungovat zvláštní systém filtrace vzduchu, optická vlákna by zase přenášela světlo do uzavřenějších prostor a podzemní vodu by projektanti využili k pohonu turbín pro generování elektřiny. Zřejmě by zde také bylo možné využít geotermální vytápění a chlazení. O „zelené technologie“ by tedy zemodrap nouzi neměl. Zda-li se však dočkáme jeho realizace, je zatím ve hvězdách.


65patrový „mrakodrap v zemi“. Zdroj: BNKR Arquitectura

Autor: Jana Poncarová