fbpx

Kompostování od A do Z0

Kompostování rozhodně není žádná věda. Při založení kompostu se stačí držet několika jednoduchých pravidel, díky kterým si během několika let vytvoříte prospěšný a perfektně fungující kompost, který posune vaši zahradu zase na vyšší úroveň.

Umístění kompostéru

Ať už si koupíte plastový kompostér nebo se rozhodnete vytvořit si klasický dřevěný kompost, ani v jednom případě se z něj nestane dominanta vaší zahrady. Vždy ho tedy umisťujte tak, abyste se na něj nemuseli každodenně dívat, ale naopak byl zakrytý v nejzazším koutu zahrady. Zároveň k němu potřebujete mít poměrně snadný přístup, protože do něj budete často vyvážet zbytky v kolečku nebo vynášet koš s bioodpadem. „Stanoviště kompostu či kompostéru by mělo být vždy na rovné ploše, abyste předešli případným nehodám při silných větrech a nemuseli mít strach o jeho překlopení. Kompostéry se zpravidla umísťují do polostínu, slunné stanoviště pro ně není vhodné,“ vysvětlují ostřílení kompostéři z Flosu.

Založení kompostu

Na dno kompostéru byste měli umístit hrubý a vzdušný materiál, tedy větvičky a slámu, které zajistí pro začátek kompostování dostatek vzdušnosti. Vstupní materiál pro kompostování by měl vždy obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů a žížal), a to v poměru C:N (uhlíku a dusíku) 3:1. Dusík obsahuje čerstvý, šťavnatý a zelený materiál, zatímco uhlík materiál starší, dřevnatý a hnědý. Obecné pravidlo tedy zní, že byste měli na 2 až 3 díly hnědého materiálu přidat 1 díl zeleného. Vlhkost kompostovaného materiálu by měla být okolo 50 %. Materiál je zároveň dobré čas od času přemíchávat, naši dědečkové kompost překládávali na novou hromadu – my to můžeme udělat podobným způsobem a jednou za čas ho vidlemi přesunout do druhého kompostéru, abychom mu zajistili dostatek kyslíku. Po 1 roce až 20 měsících by měl kompost dosáhnout své zralosti a můžete ho používat. Svým charakterem bude drobivý, temně hnědý a bude vonět podobně jako lesní půda. Pokud byste chtěli kompost používat dříve, nebudou užitné látky v něm obsažené ještě řádně rozložené a kompost nebude plnit svůj účel.

Co patří do kompostu

Především všechny biologické zbytky z domácnosti i zahrady. Kompostovat můžete ovocné a zeleninové odpady, kávové a čajové odpady, noviny a další papírové a kartonové zbytky, trávu, listí, zetlelé rostliny, větve, kůru, třísky, piliny, hobliny, trus zvířat, popel nebo skořápky. Do kompostu by neměly přijít kosti a odřezky masa, chemicky ošetřené rostliny a materiály, rostliny napadené chorobami či škůdci, časopisy, oddenková plevel, ani žhavý popel nebo hořlavé materiály.

Proč kompostovat

Kompostování v kompostéru urychlí celý proces asi o polovinu doby, kterou byste museli kompostovat v klasické hromadě ohraničené dřevěnými stěnami. Kompostér dokáže regulovat teplotu, vlhkost, přístup vzduchu i světla. Ať už budete kompostovat na hromadě či v kompostéru, dokážete kompostováním využít a zrecyklovat až 30 % kuchyňských odpadů a naprostou většinu odpadů ze zahrady. Díky kompostování získáte vynikající zdroj živin a organických látek.

Autor: Komerční sdělení