Rozvoj obnovitelných zdrojů energie se neobejde bez značných investic. Kolik nás zelená elektřina bude stát? Můžeme počítat s koncem levné energie?
Výše investic potřebných pro splnění energetických a klimatických cílů EU do roku 2020 je odhadována na jeden bilion eur.
Počátkem října prosákly z bruselských úřednických katakomb střípky informací o aktuálně dokončované Energetické strategii EU do roku 2020, kterou by měl dnes předložit Evropské komisi komisař pro energetiku Günter Oettinger. Strategie by měla nastínit řešení dvou zásadních úkolů: snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení evropské energetické bezpečnosti, resp. nezávislosti.
Reklama„V roce 2020 budeme nad účty za veškeré energie se slzou v oku vzpomínat na ceny, které jsme zaplatili v roce 2010.“
Připravovaný dokument bude muset znovu potvrdit fakt, že i přes intenzivní snahy EU o realizaci energetických úspor ve všech segmentech národního hospodářství členských států je nutné i do budoucna počítat se zvyšováním poptávky po elektřině a zemním plynu.
Obnovitelné zdroje a energetika |
– Kolik zelené elektřiny zvládne síť v ČR?– Česká republika jako solární velmoc– Výkupní ceny elektřiny 2011 - 6 Kč/kWh– Proč plýtváme energií, když na to nemáme? |
Zúžím-li energetiku na oblast svého profesního zájmu, tj. výrobu elektřiny, tak do roku 2030 je předpokládán nárůst o 23 % a překročení roční výroby 4 000 TWh. Podle předpokladů by mělo být v roce 2020 vyráběno 16 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Investice do elektrického vedení
Právě v souvislosti s dynamicky rostoucím zastoupením obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se stále razantněji projevuje technický aspekt, na který odborná veřejnost již delší dobu upozorňuje. V souvislosti s připojováním nových obnovitelných zdrojů, rozvojem společného elektroenergetického trhu a samozřejmým požadavkem na udržení trvale vysoké spolehlivosti dodávek elektřiny bude nutné v následujícím desetiletí vybudovat, popř. rekonstruovat zhruba 50 000 km přenosových a distribučních elektrických vedení. Prakticky ve všech zemích EU byly v posledních desetiletích vyčerpány rezervy na přenosových profilech a rozvoj OZE je podmíněn výstavbou potřebné elektrotechnické infrastruktury.
Zapojování nových obnovitelných zdrojů a budování nové energetické infrastruktury spolu úzce souvisí
Politickou polívčičku si standardně přihřáli Zelení, konkrétně předseda Zelených v Evropském parlamentu Claude Turmes, který podle zpravodajských serverů prohlásil: „Pokud Oettinger vzkazuje, že bychom se měli vzdát ochrany občanů, aby ustoupili infrastruktuře, pak sklidí bouřlivé protesty veřejnosti„. Nepochybuji ani vteřinu, že pan poslanec se jistě velmi rád politicky zviditelní v čele demonstrace místního obyvatelstva, např. proti výstavbě distribuční linky vysokého nebo velmi vysokého napětí, a do médií kvalifikovaně pohovoří na téma ochrany občanů před rozpínavou energetickou lobby.
Decentralizovaná energetika?
Ovšem právě Zelení v EU formulovali a legislativně prosadili koncepci tzv. decentralizované energetiky s velkým množstvím lokálních obnovitelných zdrojů. Nově budované „zelené zdroje“ je nutné připojit do elektrizační soustavy, tudíž je nutné rekonstruovat nebo nově budovat potřebnou infrastrukturu – např. nadzemní popř. kabelová vedení nebo transformátorové stanice. Klasickým případem je připojování nových fotovoltaických elektráren a větrných farem, mnohdy vyžadujících desítky kilometrů přívodních vedení.
Jinými slovy: budování nových obnovitelných zdrojů nelze oddělit od budování infrastruktury. Pokud někdo bojuje proti infrastruktuře, zároveň tím vlastně bojuje proti rozšiřování OZE, což je v případě Zelených řekněme poněkud nelogické. Zelení budou muset opět předvést mediální tanec mezi několika vejci. Nicméně již dlouhá léta paralelně vedou dvě navzájem se zcela popírající kampaně, čímž myslím souběžný boj proti emisím CO2 a zároveň proti jaderné energetice, technologii s nejnižšími emisemi CO2 na vyrobenou MWh. Takže jsem si naprosto jist, že před většinově technicky infantilní veřejností další rozpor ustojí.
Cílem EU je snížit emise CO2 a zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů
Momentálně nejsou k dispozici ověřené údaje o předpokládaném rozložení investic ve výši jednoho bilionu eur do jednotlivých segmentů energetiky, např. elektroenergetiky, teplárenství, plynárenství, úsporných opatření apod., takže nemá smysl přespříliš spekulovat nad budoucím vývojem konkrétním cen v jednotlivých odvětvích.
Jednu domněnku však mohu bez problémů formulovat už nyní před oficiálním zveřejněním dokumentu. Z uvedeného jednoho bilionu eur bude poměrně výrazná část bezpochyby uznána energetickými regulátory evropských zemí jako oprávněné náklady energetických společností, takže se dříve či později promítnou do cen elektřiny, tepla, plynu.
A jsem si jist, že v roce 2020 budeme nad účty za veškeré energie se slzou v oku vzpomínat na ceny, které jsme zaplatili v roce 2010.
Článek vyšel na blogu autora. Další články Petra Nejedlého si můžete přečíst zde.
