Koncepce německé energetiky bývá u nás trochu vulgárně pokládána jen za jakési rozmarné gesto bohatého státu. Milan Šimoník, odborník na energetiku a člen energetické sekce Strany zelených, ukazuje, že podpora zelené energie v Německu má své racionální důvody a česká energetická koncepce není dobrá.
Současné ceny silové elektřiny na burze přestávají mít vypovídací hodnotu pro výstavbu energetických zdrojů. Jsou však signálem, že dochází k zásadní změně energetiky v Německu, největší a technicky nejvyspělejší ekonomice Evropy. A nejde jen o elektřinu, ale i o další druhy energií, které spotřebováváme. Současná silná závislost evropských států na dovozu docházejících, a tím stále dražších fosilních zdrojů energie, často z nestabilních regionů, je riskantní a dlouhodobě neudržitelná, i když si to zatím nechceme či neumíme připustit. A mnohé konflikty v poslední době vznikly právě s cílem kontroly nad zdroji energie. Například v současném válečném konfliktu v Mali jde mimo jiné o uranové doly francouzské společnosti Areva v Nigeru.
Evropa na rozcestí
Německo i další vyspělé evropské státy se proto rozhodly jít cestou úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). To však vyžaduje naprosto odlišný koncept na straně zdrojů, přenosu i spotřeby. Spolu s tím dochází k postupné změně struktury ceny elektřiny i systému obchodování. To vše spolu nese obrovské přechodové náklady a je naivní očekávat, že energie ze slunce bude zadarmo. Tyto investice se však v delším horizontu vrátí ve formě vyšší energetické bezpečnosti Evropy a předvídatelnějších cen elektřiny. Proto si tato transformace zaslouží podporu i dotace, tak jako je po desetiletí v mnohem větší míře dostávaly a stále dostávají fosilní a jaderné zdroje.
ReklamaProvoz velkých centralizovaných elektráren ztrácí od budoucna smysl. Důležitou jsou malé flexibilní energetické zdroje
Loňská aktualizace státní energetická koncepce (SEK) z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu se svým důrazem na jádro však smysl této transformace podceňuje, což se projevuje už nyní při rozhodování o stavbě nových bloků v Temelíně. Změny v Evropě totiž ovlivňují naši energetiku ať už chceme nebo nechceme.
Jak bude vypadat budoucí německá energetika
Jak je patrné s následujícího grafu, v německém mixu budou obnovitelné zdroje energie v dlouhodobém horizontu tvořit asi dvojnásobek maximální výkonové potřeby německé soustavy (60-80 GW).
Vývoj celkového instalovaného výkonu energetických zdrojů v Německu (Obr.: autor)
Často je přitom poukazováno na výstavbu nových uhelných zdrojů v Německu. Ty ale nevyrostly ze dne na den, byly a ještě budou stavěny z důvodu postupného odstavení všech jaderných elektráren do roku 2022. Tyto zdroje zpočátku nahradí základní zatížení, které nyní zajišťují jaderné elektrárny, později budou se snižujícím se ročním menším využitím sloužit právě k vyrovnávání fluktuací výroby z obnovitelných zdrojů (OZE) a k zajištění bezpečného zásobování země v obdobích minimální výroby z OZE či při výpadku importu.
Provoz velkých energetických zdrojů pracujících obvykle celoročně, tedy v “základním” zatížení, doplňované menšími pološpičkovými či systémovými elektrárnami vyrovnávajícími výkyvy spotřeby ztrácí v energetice s velkým podílem zelené energie jakýkoli smysl. Doplňující zdroje k OZE musí být flexibilní a schopné častého startování a odstavování.
Německá energetika staví na obnovitelných zdrojích a doplňkových flexibilních elektrárnách s možností regulace výkonu a spouštění pouze v případě potřeby. (Foto: Thinkstockphotos.com)
Dalšími trendy bude na jedné straně posilování decentralizace a soběstačnosti na lokální či regionální úrovni, s energeticky soběstačnými domy, se solárními panely a kolektory na střechách domů a firem, bateriemi a akumulátory tepla, bioplynovými stanicemi, doplněné regulovatelnými biomasovými či plynovými kogeneračními zdroji. Na straně druhé pak posilování národních a mezinárodních přenosových sítí pro integraci lokalit s mimořádně vhodnými podmínkami, tedy velkých větrných parků na severozápadním pobřeží Evropy, případně fotovoltaických a později koncentračních akumulačních solárních elektráren (CSP) ve Středomoří. S dovozem až 20 % el.energie zejména z těchto stabilních CSP zdrojů uvažuje výše uvedený scénář rozvoje německého zdrojového mixu. A čím větší a propojenější evropská soustava bude, tím větší bude schopnost pohlcení fluktuací výroby z větrných a fotovoltaických zdrojů, bez nutnosti jejich vypínání.
Ceny energie a obnovitelné zdroje
Vášniví bojovníci proti „drahým“ OZE vědomě či nevědomě zapomínají na negativní externality současných zdrojů, tedy že v ceně elektřiny z fosilních paliv nejsou započítány náklady na znečištění ovzduší a poškození zdraví. Jaderné elektrárny zase nejsou dostatečně pojištěny, takže následky případné velké havárie bychom zase zaplatili my. Elektřinu z fotovoltaických elektráren již dávno není nutné dotovat 12 Kč/kWh (0,6 $/kWh při kurzu 20 Kč/US$) , jak se stále objevuje v různých diskusích, ale pokračuje v prudkém poklesu a v roce 2015 bude situace dle agentury Bloomberg vypadat asi takto:
Graf porovnává cenu FV elektráren a cenu elektrické energie. Modrá linka značí grid paritu. V zemích umístěných nad ní, budou nedotované FV elektrárny ziskové. Jedná se ovšem o predikci na rok 2015. V ose x je intenzita slunečního svitu v kWh/rok, v ose y pak ceny elektřiny v USD/kWh. (Zdroj: REneweconomy.com.au)
Takže v zemích, které berou OZE vážně, už nepřemýšlí tolik o tom, zda fotovoltaiku dotovat a kolik, ale jak rychle se bude rozvíjet instalace nedotovaných panelů a jak bude fotovoltaika v kombinaci se stále levnějšími akumulátory pokrývat špičky denního diagramu, viz informace o analýze UBS banky.
A při pokračujícím snižování cen fotovoltaiky i baterií bude dalším krokem schopnost pokrytí zátěže v cyklu den-noc, tedy takové systémy budou schopny pokrýt zátěž i delším časovém období bez nutnosti mít v soustavě “základní zdroje”, respektive bude tuto roli plnit vynucená výroba elektřiny v kogeneračních jednotkách, případně v kombinaci s akumulací tepla do topné vody a TUV
Co však zatím vyřešeno není, je dlouhodobá akumulace elektřiny v cyklu léto-zima. Dlouhodobá akumulace ve větším rozsahu je zatím možná v přečerpávacích elektrárnách ve Skandinávii, ovšem toto není řešení pro celou Evropu. Vývoj probíhá ve více směrech, jedním z ních je metanizace vodíku s možností využít stávající plynové infrastrukktury. Do doby komerční využitelnosti je nutné k zajištění bezpečných dodávek využít stabilní zdroje – tedy biomasové, fosilní či později geotermální, případně stavět flexibilní záložní zdroje.
Nekompatibilita jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů energie
Je tedy česká orientace na jádro opravdu správným řešením? I jaderná energetika má mnoho problémů – nedořešené nakládání s jaderným odpadem, možnost zneužití jaderných materiálů, riziko závažné havárie. Podpojištěnost jaderných elektráren zatím držela ceny vyráběné elektřiny uměle nízko.
Státní energetická koncepce kromě dvou nových jaderných reaktorů v Temelíně a později dalšího v Dukovanech uvažuje instalovaný výkon fotovoltaických eletráren v Česku cca 6,5 GW. Logicky předpokládá, že při dalším snižování cen si budou občané i firmy fotovoltaické panely instalovat bez ohledu na to, zda stát bude instalace dotovat.
Problémem jaderných elektráren je mimo jiné a omezená možnost regulace. (Foto: Thinkstockphotos.com)
A jsme u jádra problému s jadernými elektrárnami. O jakém základním zatížení (základní spotřeba mimo špičky odběru) je řeč? Kam budou jaderné elektrárny s celkovým výkonem ca.4-6,5 GW (dle počtu bloků v odstávce) v období přebytku elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávat energii, uvážíme-li, že potřeba české soustavy je v létě cca 5-7 GW a bude možné výhodně nakupovat přebytky elektřiny z německé sítě? Jak jsem popsal výše, smysl má stavět zdroje regulovatelné, či lépe řečeno vypínatelné. A to jaderné elektrárny se svým regulačním rozsahem 50-100 % a neschopností každodenního či aspoň častého odstavování nejsou.
ČR je důležitým tranzitním prostorem
Jak je zdůrazňováno i ve Státní energetické koncepci (SEK), Česko uprostřed Evropy je důležitým tranzitním prostorem. Škoda, že tato vláda připravuje, a také bohužel už dělá, v energetice chybná rozhodnutí. Při nedávné návštěvě Bavorska pan Nečas zdůraznil posilování společné infrastruktury v ropě a zemním plynu, ale přenosové sítě nezmínil. Místo integrace a posilování elektrických sítí, jak ujištoval pan Nečas paní Merkelovou při setkání v dubnu 2012, Česká republika plánuje stavbu nákladných fázových transformátorů, které samozřejmě mají ochranný efekt pro českou soustavu, ale po dobudování severojižního vedení v Německu do jisté míry ztratí smysl.
Temelín nebo zateplování domů?
Přesto však netrvám na „opuštění jádra“ a razantním využívání větru a fotovoltaiky. S ještě několik desetiletí provozovatelnými jadernými elektrárnami a zmodernizovanými uhelnými elektrárnami má česká republika dobré výchozí podmínky pro postupný přechod k energetice založené na vyšším podílu obnovitelných zdrojů. Výstavba nových uhelných nebo jaderných zdrojů však by měla být až posledním řešením po vyčerpání potenciálu úspor a obnovitelných zdrojů energie.
A právě úspory jsou zdrojem energie, který je možno ihned začít využívat. Ekologické organizace již před několika lety předložily detailní Studii o dopadech zateplování na spotřebu plynu a uhlí, která dokazuje, že úspory energie - zejména zateplováním - jsou velmi efektivním řešením závislosti na fosilních palivech. Dle této studie je potenciál investic do zateplování až 1 bilion korun. Z tohoto pohledu je současný vládní návrh programu Nová zelená úsporám naprosto nedostatečný. Navíc existuje velké riziko, že vzhledem ke stagnaci trhu s emisními povolenkami nebude k dispozici plánovaných 27 miliard výnosů z jejich prodeje. Vláda však raději místo úspor preferuje investici do stavby dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelíně, na které se jako dvoutřetinový vlastník bude podílet asi 160 miliardami korun.
Nová zelená úsporám: |
|
Vláda a průmyslové podniky často zdůrazňují přínos Temelína pro český průmysl. Jak dokazují studie člena NERVu pana Zámečníka a pana Lhotáka (Srovnání makroekonomických dopadů, Zateplování oživuje ekonomiku), multiplikační faktor HDP je v případě investic do zateplování domů více než trojnásobný a přináší podstatně vyšší prorůstové efekty pro českou ekonomiku. Státní podpora úsporných opatření ve stejné výši, jako je uvažovaná cena dostavby Temelína 160 miliard korun, znamená mimo výrazného oživení ekonomiky také o 100 miliard korun příjmů pro veřejné rozpočty navíc. Dalších 30 miliard pak činí výnos občanů v důsledku nižších nákladů na vytápění.
Ze státní investice do úspor energie ve výši 160 miliard tak bude celkový výnos pro stát a občany o 130 miliard vyšší než v případě zbytečné a ekonomicky rizikové stavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Jak upozorňují mnozí ekonomové, analytici i ekologické organizace, spotřeba elektřiny ani ceny elektřiny neporostou tak, jak zpracovatelé státní energetické koncepce předpovídali. Hrozí proto reálné riziko, že pokud vláda vyhoví žádosti ČEZu o garanci výkupní ceny elektřiny, občané budou provoz Temelína dotovat dalšími asi 10-15 miliardami korun ročně.
Vláda přitom poukazuje na to, že například ve Velké Británii vláda taktéž uvažuje o garantovaných výkupních cenách. To je samozřejmě pravda, v Británii má EDF na dosah dohodu s vládou o garanci výkupní ceny téměř 110 EUR/MWh na 35 let. To je ale ta slibovaná levná elektřina z jaderných elektráren?
ČR potřebuje novou a důvěryhodnou energetickou koncepci
Hlavně potřebujeme důvěryhodnou energetickou koncepci, která nebude závislá na momentálním vlivu té které lobby či zájmové skupiny. Ukázkou tohoto přístupu je složení energetické komise pod vedením Dany Drábové a Václava Pačese, kterou sestavil ministr Kuba. Z osmičlenné poradní skupiny z pěti odborníků na energetiku byli tři specialisté na jádro, jeden na uhlí a jeden na plynárenství. Nebyli do ní přizváni odborníci z oboru obnovitelných zdrojů energie či energetické efektivity. MPO stále nezveřejnilo slíbené ekonomické vyhodnocení ani té jediné (jaderné) varianty se kterou komise pracovala.
Fotovoltaika na Nazeleno.cz: |
|
Proto je Státní energetická koncepce zastaralá a oprávněně se stala terčem kritiky mnoha organizací, jako jsou například SEVEN, Komory OZE, Zelených a dalších. Detailně situaci i důvody pro odložení a opětovné zvážení nutnosti stavby je popsáno v článku Proč je dostavba Temelína nesmysl na webu Motejlek.com.
Energetickou koncepci je třeba zpracovat variantně a a takové nákladné stavbě, jako je Temelín, rozhodnout až po důkladné analýze. Současná koncepce je symbolem Česka, které přes temelínské věže nevidí ani nechce vidět, kam směřuje moderní energetika v Evropě.
Autor je členem energetické sekce Strany Zelených. Článek vznikl původně jako reakce na text Německo prochází revolucí. Co máme dělat my? Publikováno se souhlasem autora, redakčně upraveno.
