Ministr průmyslu Martin Kuba poprvé připustil, že dostavba Jaderné elektrárny Temelín se zdrží a navíc jeho kapacitu s největší pravděpodobností nebudeme do roku 2030 vůbec potřebovat. Proč až nyní? Nemá snad Ministerstvo průmyslu a obchodu všechny důležité informace dávno k dispozici?
„Tak už to z nich leze“, řekl mi jeden kolega. Ano, konečně i ministr Kuba musel jít s pravdou ven a přiznat, že s Temelínem není kam spěchat. Situace už nebyla udržitelná, neboť stejně se začali vyjadřovat ekonomové, analytici a nedávno i stínový ministr financí pan Mládek. Ekologické organizace na ekonomickou nesmyslnost stavby upozorňují již několik let, ale ty bohužel nikdo neposlouchá.
Proč to panu ministrovi ministerští úředníci řekli až teď? Tajilo snad ministerstvo tyto před veřejností úmyslně a doufalo, že se jim kompenzační mechanismus miliardových dotací pro ČEZ podaří prosadit dřív, než všechno vyplyne na povrch? Kdo tedy řídí energetiku tohoto státu a k čímu prospěchu?
ReklamaStátní energetická koncepce zastarala ještě než byla schválena
Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž informace mělo. Konzultační a inženýrská společnost EGÚ Brno vydává každoročně pro operátora trhu, ČEPS i MPO pravidelné zprávy o trhu s elektřinou a plynem. Verze pro veřejnost je zde.
Čtyři scénáře vývoje české energetiky
V této zprávě jsou modelovány různé varianty rozvoje elektrizační soustavy jak z hlediska zdrojů, tak i spotřeby. Mimo základního(referenčního) scénáře je posuzováno ještě několik alternativ: N-nízká spotřeba, O-obnovitelný(větší rozvoj OZE), P-plynový(odložení Temelína a náhrada plynovým zdrojem) a U-uhelný(s prolomením těžebních limitů).
Pojďme podívat jak může situace vypadat v roce 2040. V základním scénáři se uvažuje s čistou spotřebou 75 Twh. Z toho nové bloky v Temelíně dodají 18 TWh. Od roku 2025 do roku 2040 se uvažuje průměrný export 6 TWh ročně. Vezmeme-li v úvahu dlouhodobě nepříznivý ekonomický i demograficky vývoj v Evropě a snahy vyspělých odpojit růst HDP od spotřeby energií, tak je mnohem reálnější scénář nízké spotřeby. Tedy čistá spotřeba nižší o cca 9 TWh. V kombinaci se scénářem O-obnovitelné zdroje (viz druhý obrázek) – ca.6,5 GW fotovoltaiky oproti stávajícímu výkonu 2 GW – se potřeba výroby z klasických zdrojů sníží o dalších 4,5 TWh.
Předpověď spotřeby elektřiny v ČR – křivky ukazují tři vývojové scénáře. Křivky el.mob. zohledňují odhad vývoje elektromobility. (Zdroj: Zpráva EGÚ)
Z údajně potřebné kapacity Temelína tak zbývají pouhé jednotky Twh. Jak EGÚ rovněž uvádí, stavba Temelína navíc neřeší problém teplárenství. Proto lze tuto marginální chybějící výrobu elektřiny jednoduše a v souladu s trendy ve vyspělých evropských zemích zajistit decentralizovanými zdroji energie – zejména kogeneračními jednotkami na zemní plyn a bioplyn s vysokým využitím energie v palivu. Ty budou mnohem vhodnějšími regulačními zdroji pro vyrovnávání velkého podílu fluktuujících obnovitelných zdrojů než velké jaderné zdroje neschopné častého odstavování.
Predikce podílu zelené energie na výrobě elektřiny v ČR (Zdroj: Zpráva EGÚ)
Tyto informace potvrzuje EGÚ ve své zprávě(str.16). A proto se nejspíš MPO i přes verbální deklarace ve Státní energetické koncepci svými reálnými kroky snaží rozvoj obnovitelných zdrojů energie zastavit, aby nebyla dále zhoršována již tak nejistá ekonomika nových bloků v Temelíně.
Energetika na Nazeleno.cz: |
|
Takže se stavbou opravdu není třeba spěchat. Jak se ukazuje, Státní energetická koncepce zastarala ještě než byla schválena. Energetickou koncepci je třeba znovu zaktualizovat, ve variantách, za účasti odborníků z různých oborů energetiky, nejen uhlí a jádra. A teprve pak rozhodnout o případné stavbě nového jaderného zdroje. Je na to nejméně 10 let čas.
Autor komentáře Milan Šimoník je členem energetické sekce Strany Zelených. Článek vznikl původně pro portál TZB-info. Publikováno se souhlasem autora, redakčně upraveno.
