Kernza – plodina budoucnosti. V čem je výjimečná?0

Jednou za čas se objeví nová super plodina, která změní trendy ve výživě. Už jste slyšeli o plodině budoucnosti kernza, který je považována za alternativu pšenice? V čem je výjimečná? A proč by mohla nahradit pšenici?

Kernza, jejíž botanický název zní Thinopyrum intermedium, je v současné době vyhledávanou super plodinou zejména v USA. Její popularita by podle všeho měla letos ještě vzrůst, protože někteří producenti se chystají představit nové výrobky z tohoto výživné a vytrvalé rostliny. A je jen otázkou času, kdy tento trend uchvátí i Evropu.

Nasládlá a vytrvalá pšenice

Kernza má o něco užší a delší zrna než běžná pšenice. Je mírně nasládlá a má podobné výživové vlastnosti jako pšenice. Lze ji použít v široké škále produktů, například z ní upéct chleba. Proč ale pěstovat kernzu a mlít z ní mouku, když jsme po staletí ne-li tisíciletí zvyklí na pšenici?

Kernza má oproti pšenici několik výhod. Především odolává suchu, a to díky svým dlouhým kořenům, jež sahají hluboko do půdy. Protože jde o trvalku, nemusí se po sklizni znovu vysazovat. Zemědělci tak ušetří čas, pracovní sílu i palivo spálené v traktorech při obdělávání pole. I z tohoto důvodu je kernza považována za udržitelnou plodinu, jež je svým způsobem šetrná k životnímu prostředí.

Kde se vzala Kernza?

Podobně jako ostatní super plodiny, třeba chia semínka nebo goji, se ani kernza nezjevila teprve ve 21. století. V podstatě jde o „trávu“, která se podobá pšenici. Původem je z Evropy a ze západní Asie. Kernzu je možné pěstovat jako meziprodukt nebo jako multifunkční plodinu. Zatímco například kukuřice půdu vyčerpává, toto trvalé zrno, je k zemině mnohem více šetrné. Je třeba dodat, že kernza je marketingové jméno, které plodině určila výzkumná organizace Land Institute. Ta se potenciálem a možným využitím této rostliny v trvale udržitelném zemědělství zabývá.

Kernza byla do USA přenesena až v roce 1907. Rostlina nyní divoce roste jak na západě Spojených států, tak na západě Kanady. Vyhovuje jí půda s pH mezi 5,6 a 8,4. Má rada slunná stanoviště a odolá teplotám až do mínus 39 °C. V Evropě by neměl být problém ji ve větším měřítku úspěšně pěstovat.

Snadno se mlátí a je odolná

Thinopyrum intermedium bývá označované také jako trvalé zrno. S jeho výzkumem začalo v roce 1983 Rodale Research Center, jež vyhodnotilo kolem 100 druhů trvalých travin, z nichž některé měly potenciál stát se trvalými obilovinami. Jako nejslibnější se jevila právě kernza, a to kvůli své chuti, snadnému mlácení, dostatečné velikosti semen nebo odolnosti při uskladnění.

Kernza tak dnes slouží k pečení chleba a dalšího pečiva. Z mouky lze připravit také vdolky, tortilly, palačinky, sušenky nebo krekry.

Foto: Land Institute

Autor: Jana Poncarová