fbpx

Partneři sekce

Vyplatí se elektřina z fotovoltaických elektráren?0

KOMENTÁŘ. Je jen otázkou času, kdy bude elektřina z fotovoltaiky levnější než elektřina vyráběná v konvenčních elektrárnách. Co vše cenu elektřiny vyráběné v solárních elektrárnách ovlivňuje? Kdy budeme levnou elektřinu ze slunce vyrábět?

Po událostech posledních dvou let se nám může zdát, že hlavní problém výroby elektřiny pomocí fotovoltaických panelů spočívá v její vysoké ceně způsobené vysokými investičními náklady a že takto vyrobená elektřina nemůže na volném trhu konkurovat elektřině vyrobené v klasických elektrárnách.

Reklama

„V poslední době měla na cenu fotovoltaické elektřiny hlavní vliv cena fotovoltaických modulů.“

V článku o ukládání elektřiny jsem zmínil, že cena není jediný a ani hlavní problém. Nejspíš to nebude trvat moc dlouho a dosáhne se (alespoň v zemích s vydatným slunečním svitem) takzvané parity ceny (anglicky Grid Parity).

TÉMA: Fotovoltaika

– Stop fotovoltaice do roku 2020? 

– Ukládání elektřiny z fotovoltaiky

– Grid-off elektrárny: Vyplatí se?

– Připojování fotovoltaiky: Jen v Praze

Levnou elektřinu ze slunce vyrábí v Austrálii

Před časem mne proto upoutal nadpis jednoho článku v Greentechmedia New Study: Solar Grid Parity Is Here Today . Tento článek mi nepřipadal moc informativní a je celkem jasné, že to, zda je parity už dosaženo nebo ne, hodně záleží na vstupních podmínkách. Jinak to vypadá v Africe v místech, kde se elektřina vyrábí v dieslových generátorech, a jinak na Islandu nebo v Norsku, kde je levná elektřina z hydroelektráren a slunce tam tak moc nesvítí.

Začal jsem tedy hledat další informace a narazil na některé zajímavé údaje, které možná stojí za povšimnutí. V Austrálii (některé oblasti New South Wales) už bylo údajně parity dosaženo; zatím hlavně díky poměrně vysoké lokální ceně elektřiny.

Ukazuje se také, že toto počítání (nebo spíše odhadování), kdy bude cenové parity dosaženo, dává velmi rozdílné výsledky podle toho, jaké vstupní údaje použijeme. Metoda LCOE je poněkud nespolehlivá v dlouhém časovém horizontu, který se u solárních zařízení používá (závisí také na růstu cen energie a vůbec je v použitém vzorci dost nejistých veličin). Počítání cenové parity prostě není vůbec jednoduché a jakékoli přesnější odhady jsou obtížné a vlastně ani nemají zase tak velký význam.

Cena fotovoltaických modulů klesá

V poslední době měla na cenu fotovoltaické elektřiny hlavní vliv cena fotovoltaických modulů.  Při tom hledání jsem narazil na zajímavý graf, který se toho týká. Graf ukazuje, jak ekonomičtí analytici odhadovali vývoj (pokles) ceny fotovoltaických panelů a jaký byl ve skutečnosti v období od 4 kvartálu roku 2008 do současnosti.


Zdroj: http://www.scribd.com/

Pokud to odpovídá pravdě, tak skutečná cena klesala rychleji než odhady. Ono je možná rozumné být v odhadech spíše zdrženlivý. Mám dojem, že když k tomu připočteme další faktory, např. možný pokles poptávky a následně ceny (což je způsobeno omezením dotací v Evropě) a vliv ekonomické krize (už teď je značný přebytek výrobních kapacit), když zahrneme možný rychlejší růst ceny elektřiny kvůli odstavování německých jaderných elektráren, tak je docela dobře možné, že se i u nás v Evropě k cenové paritě blížíme mnohem rychleji, než se předpokládalo. 

Spočtěte si cenu fotovoltaické elektřiny

Doporučuji pohrát si s takovým jednoduchým kalkulátorem určeným k tomuto účelu (Photovoltaics  Cost Convergence Calculator http://pvcostconvergence.org/calculator.aspx). Je sice určen pro Spojené státy, nicméně lze na něm ukázat jaký vliv má podpora (v tomto případě Federal Solar Investment Tax Credit ve výši 30% ceny) a jak se situace změní, když nastavíme jiný růst ceny elektřiny nebo poklesu ceny fotovoltaických panelů. 

Vliv vývoje ceny elektřiny a ceny fotovoltaických panelů je vidět na následujícím obrázku (zde jsem nastavil pomalý růst ceny elektřiny a pomalý pokles ceny panelů).

Na dalším obrázku je nastaven rychlý růst ceny elektřiny a rychlý pokles ceny panelů

Zajímavé také je projet si posuvníkem přes celou časovou osu; při tom dochází v určitých datech k poměrně prudkým posunům jednotlivých měst v ploše grafu. Souvisí to zřejmě s tím, jak se mění výše podpory nebo cena elektřiny. Je to hezká hračka, ale pro ČR asi není moc aplikovatelná.

Elektřina z fotovoltaiky bude levnější

Jednu věc ale pokládám za jistou.  Ve světě, kde stále roste počet lidí a jejich spotřeba (a s tím i cena) energie, je jen otázkou času, kdy elektřina z fotovoltaických panelů bude levnější než ta z klasických zdrojů.

Je také otázkou jaké vlastně jiné zdroje můžeme používat. Jaderná energetika je zřejmě po Fukušimské havárii pro mnoho lidí psychologicky nepřijatelná a zemní plyn, který teď vypadá tak nadějně sebou nese závislost na Rusku a Íránu a navíc jeho masivní používání pro výrobu elektřiny znamená zvýšení emisí CO2. 

Velkou a možná trochu nedoceňovanou výhodou fotovoltaiky je i to, že fotovoltaické panely jsou malé a modulární, snadno instalovatelné, vyráběné v obrovských sériích a ze suroviny, které je opravdu dostatek (křemenný písek). Z hlediska uživatele jsou také velice nenáročné na provoz a údržbu, nemají žádné pohyblivé části a jejich životnost může být někde mezi 20 až 30 roky.

Jsme na křižovatce

Neznamená to pochopitelně, že od okamžiku dosažení cenové parity můžeme zavřít klasické elektrárny (stále je zde problém denní a roční proměnlivosti slunečního svitu), rozhodně to ale výrazně přispěje ke zvýšení podílu tohoto zdroje na výrobě elektřiny.

Tady ale vidím problém. V naší energetické koncepci se totiž s fotovoltaikou vlastně ani nepočítá. Přitom bez nějaké přeměny přenosové soustavy a jejího řízení možná nepůjde fotovoltaickou elektřinu využívat ani v případě, kdy její cena bude nižší než cena silové elektřiny z klasických elektráren.

Zatím totiž není moc reálné využívat ostrovní fotovoltaické systémy jako hlavní zdroj elektřiny, jediná rozumná možnost je připojení fotovoltaických zdrojů na síť. Jsme teď na křižovatce a začínám mít dojem, že orientací na stavbu dalších jaderných elektráren (silně centralizované výroby elektřiny) si zavíráme cestu k fotovoltaice (velmi decentralizované výrobě). Bude zajímavé sledovat, jak se celá situace vyvine.

Autor: Jana Poncarová