fbpx

Dům z odpadu za 1,4 milionu: Jak vypadá?0

Přemýšlíte nad pořízením vlastního domu? Jak by se vám líbilo bydlet v domě z pneumatik nebo PET láhví? Odpad se ke stavbě domů používá všude ve světě a stavební desky vyrobené z obalů od nápojů najdeme i v České republice. Jak takový dům vypadá a jak se v něm bydlí?

PET láhve, obaly od mléka, plechovky, láhve od piva. To vše končí v koších každé domácnosti. Objem vyprodukovaného odpadu je obrovský, přitom je podle světových statistik recyklována pouze jedna z pěti PET láhví.

„Odpad se pro stavbu domů používá všude ve světě – domy z PET láhví staví například v Hondurasu nebo Argentině.“

Reklama

Pro někoho je plast nebo ojetá pneumatika odpad, pro jiného stavební materiál. Asi nejznámějším architektem odpadu je Michael Reynolds, který již přes třicet let staví levné a energeticky soběstačné domy ze starých pneumatik (ročně se jich v USA vyhodí na 253 milionů). O architektovi odpadu byl natočen i snímek, který ukazuje jeho boj s americkými úřady, jimž se Reynoldsovy stavební materiály a postupy příliš nezamlouvají.

Úsporné bydlení na Nazeleno

   – Pasivní dům: Co je dobré vědět před stavbou

   – Pasivní domy povinně po roce 2020

   – Kvalitní izolace jako základ pasivního domu

   – Zelená úsporám: Dotace na pasivní domy

   – Nízkoenergetický, pasivní a nulový dům

Reynoldsovou chloubou je dům zvaný Earthship, jehož jižní strany jsou prosklené a obrácené na jih, aby do obytného prostoru proudilo co nejvíce slunečního tepla. Severní stěny pak architekt postavil z pneumatik, které se vyznačují výbornými izolačními vlastnostmi. Earthship je energeticky soběstačný – energii vyrábí solární panely i větrné turbíny a důmyslný systém zužitkuje dešťovou vodu do poslední kapky.

Stavební desky z obalů od mléka

Odpad se pro stavbu domů používá všude ve světě – domy z PET láhví staví například v Hondurasu nebo Argentině, na lodi z plastových láhví křižuje Tichý oceán nejmladší z rodiny Rothschildů.

V našich podmínkách jde ale o poněkud extravagantní způsob bydlení, který by úředníci pravděpodobně neschválili. Ale co když se přesto rozhodneme pro originální dům z odpadu? Střádat láhve od nápojů asi nebude tím pravým ořechovým. Ani tak ale nemusíme přijít zkrátka.Na českém trhu je k dostání stavební systém Flexibuild, který je vyrobený z obalů od nápojů, jako jsou mléko nebo džusy, a staví se z něj energeticky nenáročné domy, jež lze pořídit za cenu bytu.

Desky stavebního systému Flexibuild jsou vyrobeny z kartónových obalů
Desky stavebního systému Flexibuild jsou vyrobeny z kartónových obalů. Zdroj: Flexibuild

Za myšlenkou originálního stavebního materiálu stojí Olga Girstlová. „Naše vize není jen o použitém materiálu. Šlo nám i o to nabídnout zákazníkovi energetickou nenáročnost, pohodlí a zdravotní nezávadnost. Hledali jsme proto takové materiály a stavební postupy, které vše zajistí s minimálními náklady na výstavbu a provoz domu. Nebáli jsme se použít i recyklované výrobky a vytvořili otevřený stavební systém. Myšlenky zelené ekonomiky a architektury jsou s úspěchem rozvíjeny ve vyspělých zemích a je nutné, aby pronikly i k nám,“ vysvětluje filozofii originálního stavebního systému Olga Girstlová.

Jak bydlet v domě z kartónu?

Kartónové obaly získává firma přímo od výrobců (například mlékáren) a od společnosti EkoKom. Výrobní postup umožňuje zužitkovat kartónový obal jako celek, což je energeticky méně náročné než technologie založená na separaci jednotlivých částí obalu.

Stavební systém Flexibuild lze přirovnat k běžným deskovým nebo sendvičovým výrobkům. „Náš stavební systém se ale vyznačuje unikátními fyzikálními vlastnostmi, které jsou dané kombinací tří odlišných základních složek nápojového kartonu, tedy celulózy, polyethylenu a hliníku,“ říká Girstlová.

Životnost domu z 
Životnost domu z „kartónových desek“ je minimálně 80 let. Zdroj: Flexibuild

Stavební systém Flexibuild používá běžné nosné prvky (dřevo, ocel, beton) a je navržen jako difúzně otevřený. Znamená to, že veškerá vlhkost, která v domě vzniká, zůstává uvnitř objektu, a proto je nutné dům důsledně odvětrávat. „Krom toho je nutné dodržovat doporučené zásady správného bydlení, které jsme pro klienty vypracovali. Platí zde rčení, že v každé novostavbě se člověk musí naučit bydlet,“ dodává Zdeněk Forman ze společnosti Flexibuild.

Snadná a rychlá přestavba

Životnost domů z „kartónových“ desek je při správném provedení stavby odhadována minimálně na 80 let. Domy Flexibuild je možné během života snadno a levně přestavit nebo demontovat. Stavební desky se přitom nechají znovu zužitkovat. „Technologický vývoj je dnes tak rychlý, že lze jen těžko předpokládat užívání domu po dobu desítek let bez jeho úprav, jako je například výměna oken nebo systému vytápění,“ vysvětluje Forman.

Vytápění je v domech Flexibuild řešeno s ohledem na finanční možnosti zákazníků a hledá se vždy kompromis mezi úsporou energie a náklady na použité technologie. Primárně jde ale o maximální úsporu nákladů na vytápění domu. Nejčastějším zdrojem tepla jsou krbová kamna nebo krby.

Kolik stojí dům z odpadu?

Domy z „kartónových“ desek je možné pořídit v několika standardech: ekonomickém, energeticky úsporném, nízkoenergetickém nebo pasivním. V ekonomické kategorii se cena domu pohybuje kolem 1,14 milionů korun včetně základové desky.

Ze systému Flexibuild se staví malé i velké domy
Ze systému Flexibuild se staví malé i velké domy. Zdroj: Flexibuild

Jak už to bývá, výstavba domu z prefabrikovaných součástí je velmi rychlá. Pokud přeje počasí i další okolnosti, je možné dům na základovou desku namontovat během tří měsíců. Staví se malé domky o ploše 70–80 m2, stejně tak i patrové vily. V současné době je v České republice realizováno asi 60 rodinných domů Flexibuild.

Autor: Jana Poncarová