Pasivní domy v česku stále přibývají, dá se dokonce řídi, že jde – alespoň v kategorii rodinných domů – téměř o plně akceptovaný a využívaný standard. Přesto však okolo pasivních domů koluje spousta mýtů. Některé z nich vám vyvracíme.
Pasivní domy jsou drahé
Zdaleka už neplatí, že by pasivní dům musel být nějak výrazně dražší než dům běžný. I v běžné novostavbě se totiž používají téměř stejné stavební materiály, jako v pasivní výstavbě. A platí to jak v případě domů zděných, tak rovněž u dřevostaveb.„Pasivní dům je možné navrhnout tak, že bude jen o 5–7 % dražší než běžný dům a o 3–4 % dražší než stavba v nízkoenergetickém standardu,“ uvedl k ceně pasivních domů Juraj Hazucha, konzultant sdružení Centrum pasivních domů (CPD). A to není zase tak velký rozdíl.
Pasivní domy se často staví jako dřevostavby, není to však pravidlem. Foto Centrum pasivního domu
Je ale dobré mít v povědomí, že cena za samotnou stavbu není vše. Pasivní důmje totiž hlavně investicí do budoucnosti. Jak se bude cena energií pohybovat v horizontu 5, 10 nebo 20 let? Jaké budou v této době moje příjmy? Pasivní dům prostě není jen záležitost nízkých nákladů na energie, ale jako koncept s sebou nese v tomto ohledu i jistou svobodu a větší nezávislost. A nakolik se tyto pocity dají ocenit?
Jsou technologicky komplikované
Už dávno neplatí, že pasivní dům musí být přeplněn složitými technologiemi, které se starají o jeho fungování. Tak tomu možná bylo ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, kdy hlavně v Německu, USA a Švédsku koncept pasivních domů vznikal. Autoři pasivních domů se tehdy potýkali hlavně s nekvalitními okny a špatnou neprůvzdušností, nedokonalá technologie navíc vedla k nutnosti kombinace různých technologických prvků s nízkou efektivitou a vysokou poruchovostí.
Moderní zděný pasivní dům. Foto Centrum pasivního domu
Dnes je ale situace úplně jiná. S moderními stavebními materiály je možné realizovat pasivní dům jen s minimem potřebných technologií. Jediné,co každý pasivní dům potřebuje, je aktivní větrací systém s rekuperací tepla. Ten je k dosažení potřebných energetických standardů pasivního domu nevyhnutelný. Kolik technologií bude v domě instalováno ale záleží na majiteli. Existují jednoduchá pasivní stavení s elektrickým vytápěním a rekuperačním větráním, i složitější stavby tepelným čerpadlem, větracím systémem, rekuperací tepla z odpadních vod a mnoha dalšími instalovanými tehcnologiemi.
Pasivní domy nefungují při výpadku elektřiny
Aktivní větrání s rekuperací samozřejmě elektřinu pro svoučinnost potřebuje. Nelze však v žádném případě říci, že by se při výpadku proudu stal pasivní dům neobyvatelným. Pasivní dům je většinou navržen tak, že některá okna (alespoň jedno v každé místnosti) lze otevírat, větrat proto můžete i při výpadku proudu. Nízké nároky na energie jsou navíc v případě jejich výpadku výhodné, protože díky dobrým izolačním vlastnostem stěn i oken dům dobře drží teplo.
Pasivní dům může připomínat vesnickou chalupu. Foto Centrum pasivního domu
Jsou to škaredé krabice s plochou střechou
Podpojmem pasivní dům si řada lidí představí stavbu jednoduchého krychlového tvaru s malými okny. Pravdou je, že z hlediska optimálního návrhu by pasivní dům měl mít co nejjednodušší tvar (ideálně by to měla být koule). Pasivní dům však může mít i klasické tvary kvádru se sedlovou střechou a navenek nemusí svou „pasivitu“ nijak výrazně připomínat. A zdaleka nemusí jít o dřevostavbu, což je další oblíbený mýtus. Pasivní dům může být zděný z klasických pálených cihel, často se pro tento typ staveb používají také vápenopískové cihly v kombinaci se silnou tepelnou izolací.
