Náklady na vytápění se u běžného rodinného domu nebo bytu pohybují ročně v řádu desetitisíců korun. Praktické a funkční rady, jak za vytápění ušetřit, se vždy hodí.
Klíčovou zásadou pro šetření energie při vytápění je netopit více, než je třeba. S každým stupněm navíc stoupají celosezónní náklady až o 6 %. Pokud tedy budete mít místo průměrných 20 °C v domě např. 25°C, připravte na téměř třetinový nárůst spotřeby paliva. Důležité je přitom umět teplotu v místnosti správně měřit a regulovat. Ideální je využití termostatických hlavic na topných tělesech, případně pokojového termostatu.
Oba typy regulace by ale neměly být použity současně v jedné místnosti. Podle odborníků je to poměrně častá chyba. „Stále se setkáváme s tím, že spotřebitelé mají v jedné místnosti radiátory s termostatickou hlavicí i termostat. Velmi často se potom stává, že teplotu regulují na termostatické hlavici, která v případě, že její okolí dosáhne požadované teploty, uzavře přívod topné vody do radiátoru, ale termostat nepřestává vysílat signály ke kotli, že je třeba stále topit a kotel tak zbytečně ohřívá vodu,“ uvedl Jaroslav Morský ze společnosti Viadrus. Pokud již někdo má nainstalovány v jednom pokoji oba regulátory, doporučuje se otevřít hlavice radiátorů naplno a regulovat teplotu pokojovým termostatem.
ReklamaPlynulé vytápění je šetrnější než tzv. nárazové
U plynulého vytápění udržujeme stabilní teplotu topné vody např. 40°C a dohříváme maximálně o 5°C. Udržujete tím i stabilní teplotu v místnostech a nedochází k vychladnutí vzduchu, zdí a podlahy. Při nárazovém vytápění, kdy při pocitu chladu ohřejete topnou vodu na 80°C a po vyhřátí místností necháte opět vychladnout např. na 30°C, dochází jen k ohřátí vzduchu, ale zdi a podlahy nestačí naakumulovat potřebnou teplotu a rychle pohlcují vzdušné teplo.
Častou chybou je současná instalace termostatických hlavic u radiátorů a pokojového termostatu. V takovém případě je potřeba hlavici nastavit na nejvyšší stupeň a nechat pracovat pouze pokojový termostat. (Foto: Thinkstockphotos.com)
Špatná izolace znamená vždy tepelné ztráty
V několika posledních letech se výrazně zvýšil podíl nemovitostí se zateplenou fasádou a dobře izolujícími okny. Jak ale upozorňují odborníci, tepelné ztráty vznikají i uvnitř budov. Pokud je například špatně izolované potrubí v kotelně, sklepě nebo dalších nevytápěných místnostech, mohou se tepelné ztráty z těchto neizolovaných rozvodů vyšplhat až na 50 %. Dříve se na rozvod tepla používalo masivní železné potrubí, v rozvodech starších domů tak běžně koluje 300 až 400 litrů vody. Čím větší je průměr potrubí, tím vyšší je jeho potenciální tepelná ztráta.
Nastavte si správně kotel
Každý kotel by měl před topnou sezónou zkontrolovat a nastavit revizní technik. Tato investice se vám během několika měsíčního provozu vrátí. „Sazemi zanešený tepelný výměník znamená snížení účinnosti kotle o deset procent, přestože uživatel si na první pohled ničeho nevšimne,“ upozorňuje Ing. Morský a dodává: „V případě plynového kotle staršího deseti let se prakticky vždy vyplatí jej nahradit novým – kondenzačním. Spočítali jsme, že investice do nového kondenzačního kotle se vrátí do čtyř let, a to i bez dotací.“ Cena zařízení využívajících kondenzaci v posledních letech klesla a aktuálně začíná těsně nad hranicí 20 tisíc korun.
U kotlů na pevná paliva je pak velkým omylem představa, že pokud kotel nejede na plný výkon, má nižší spotřebu. Tyto kotle jsou optimalizovány pro maximální výkon. Výrobci proto doporučují ke kotli na pevná paliva instalovat akumulační nádrž, která akumuluje přebytečné teplo a udrží jej až několik dní.
