fbpx

Jak se žije v netradičním domě – v dřevostavbě s kořenovou čističkou na střeše?0

Dřevostavba s pražském vnitrobloku s kořenovou čističkou odpadních vod na střeše v létě zaujala odbornou i laickou veřejnost. Dům také získal hlavní cenu v soutěži E.ON Energy Globe. Jak dům vznikal a jak se v něm žije?

Netradiční moderní dřevostavba se zelenou střechou, která zároveň slouží jako čistička odpadních vod získla halvní cenu v soutěži E.ON Energy Globe. Ačkoli se dřevostavby už etablovaly jako běžná a perspektivní technologie výstavby rodinných domů. Dřevostaveb s takto umístěnou kořenovou čističkou odpadních vod ale v Česku moc nenajdete. A ve městských vnitroblocích už vůbec. O domě jsme povídali s jeho majitelem Ing. Michalem Šperlingem.

Jak Vás napadlo postavit dům ve vnitrobloku na Letné?

Nelíbilo se mi bydlet v bytě a neustále se dohadovat s družstvem. Vždycky jsem chtěl bydlet někde, kde budu mít vlastní kompost, něco si vypěstuji a budu mít klid. Moje partnerka ale chtěla zůstat v Praze a moc se jí líbila Letná. Na domě za Prahou jsme se proto neshodli. Ona mi řekla, že jestli chci dům, tak jedině na Letné, ale nepočítala s tím, že se to někdy může stát (smích). Po nějaké době jsem navštívil kamaráda, který má postavený dům ve vnitrobloku na Pankráci, a to mě zaujalo. Začal jsem hledat podobné pozemky a jeden byl zrovna na Letné!

Reklama

Jak dlouho trvalo stavební řízení? Vyskytly se během něj nějaké problémy?

Tehdejší majitelka se pozemku chtěla zbavit, protože měl propadlé stavební řízení. Po roce a půl papírování a jednání bylo stavební povolení obnoveno a pozemek byl náš. Nejdéle trvalo udělání přípojek k síti. Byly naplánované, ale ten sousední dům nám je odmítl, to byl naschvál. Ale podařilo se nám to domluvit z druhé strany do ulice Milady Horákové a tam je to nakonec i hezčí, nechodíme kolem popelnic. Takže se to nakonec povedlo krásně!

Pasivní dům ze dřeva, mokřadní střecha, vkusné zařízení, celý koncept je Váš?

Dům je dřevem pouze obložený. Je postavený z vápenopískových cihel, na kterých je čtyřiceticentimetrová izolace a následně dřevěná fasáda. Celý projekt jsem připravoval s architektem Václavem Odvárkou, dům je naše společné dílo. Já jsem vymýšlel koncepci a vnější vzhled a on to dotahoval do detailu a navrhoval nábytek. Byla to krásná spolupráce, byl to pro nás už druhý společný projekt.

Jaká byla domluva se sousedy?

Náš dům není první, který v tom vnitrobloku stojí, takže to nikoho moc nepřekvapilo. Navíc už všechno vyjednala předchozí majitelka. Už to byla jen záležitost úřadu, se sousedy jsme již jednat ani nemuseli. Ale museli jsme jednat s památkáři, původně měl být dům obložený šedými cetris deskami. Řešili jsme výměnu za dřevo, proti tomu nic neměli. Potom jsme s nimi ještě domlouvali nějaké úpravy oken, ta vedla na sousední pozemek městské části, která souhlasila.

Jak probíhala výstavba?

Hodně nám pomohl pan František Hamral, který si skvěle poradil s odvozem hlíny v malém vnitrobloku. Během deseti dnů odvezl téměř 360 tun zeminy. Stihl to velmi rychle a nikdo si na nic nestěžoval. Celou stavbu měl bezvadně organizačně zmáknutou. Spolu s ním nám hodně pomohl rovněž usměvavý mistr všeuměl Vít Kláska. Výstavba celkově trvala jedenáct měsíců.

Z jakého dřeva je plášť domu?

Z neupraveného modřínu.

Jak je dům vytápěn a jak jste s danou technologií spokojen?

Protopíme 6 000 korun ročně. Máme velkou akumulační nádobu, kterou v létě ohřívá fotovoltaika a v zimě je dotápěná plynovým kotlem nebo nízkoemisní krbovou vložkou. Fotovoltaika pracuje skvěle od dubna do září. Součástí domu je i rekuperace. Ta je napojená na zemní výměník v hloubce 2,5 metru, z něhož vedou čtyřicet metrů dlouhé trubky. Během léta to vzduch trošku ochlazuje a v zimě zase ohřívá. Celkově to vytápění funguje moc dobře, ale s projektantem jsme se shodli, že je celý systém až zbytečně složitý. V praxi to ničemu nevadí, jen to stálo o dost víc peněz. Nemuseli jsme tam dávat teplovodní rozvod. Stačilo fotovoltaiku připojit na bojler a nevypadalo by to doma jako v teplárně.

Narazil jste během výstavby na nějaký problém? Překvapilo vás něco pozitivně nebo negativně?

Pro mě byla velmi pozitivní zkušenost se stavebním úřadem Prahy 7. Narazil jsem tam na výbornou paní Pokornou, která pracovala přesně tak, jak by podle mě úředníci pracovat měli. Postupovala podle zákona, aby našla ideální řešení pro všechny strany a nevymýšlela nám žádné byrokratické překážky.

Jak dlouho už v domě žijete?

Bydlíme tam rok a půl a je to super! Náš dům je klidná oáza uprostřed města, všude to máme kousek, dá se chodit pěšky a přitom žijeme v domě.

Co byste po zkušenostech s užíváním udělal na domě jinak?

Určitě by to byl již zmíněný systém vytápění, aby nebyl zbytečně složitý a drahý. Druhá věc je stínění. Projektant nám ho vzhledem k vnitrobloku rozmluvil. Ale protože máme většinu oken na východ a západ, v létě se nám to tam přehřívá. Proto musíme teď dodělat žaluzie, u pasivních domů by se s tím mělo počítat rovnou.

Jak náročná je údržba takového domu?

Modřínový plášť domu není nijak chemicky ošetřený, výhledově se jen počítá s tím, že zešedne. Pokud to dřevo není vystaveno vlhkosti, vydrží spoustu let. Což je výhoda oproti lakovaným materiálům, které se olupují a časem nevypadají hezky. Jediná údržba je výměna filtrů v rekuperaci a jednou za rok vyčištění septiku. Veškerá voda z domu totiž jde do septiku, tam se odsedimentuje, provzdušní se a jde na střechu, kde je kořenová čistička. Odtamtud vede do zásobní nádrže a my ji využíváme na splachování toalety.

Takže kořenová čistička se osvědčila?

Jsme s ní moc spokojení, díky ní můžeme využívat recyklovanou vodu celoročně. Navíc během léta celá střecha kvete, přitahuje včely a motýly, a tak prospíváme celému městskému prostředí.

Jaké jsou měsíční náklady na provoz domu?

Celkové měsíční náklady jsou asi 1 200 korun.

Co doporučíte lidem, kteří uvažují o podobné stavbě?

Určitě se nám hodně osvědčilo to, že jsme na tom pracovali s architektem dlouho v přípravné fázi. Opravdu se vyplatí investovat do příprav na papíře, jak čas, tak peníze. Prostorově promýšlet nábytek, dveře, aby všechno fungovalo. Myslím, že se nám tam žije tak dobře, protože jsme se věnovali právě té přípravě. Na tohle ale projektant nestačí, je potřeba mít k ruce i dobrého architekta.

Foto: E.ON

Autor: Redakce Nazeleno.cz