Větrná farma ve Stříbře a referendum
„Osvícený“ ČEZ
V České republice nemají větrné elektrárny dlouhou tradici. Ani informovanost obyvatel v této oblasti není nijak závratná. Vzhledem k tomu, že pro řadu občanů představují větrné elektrárny něco nového a neznámého, přirozeně se obávají jejich instalace ve svém okolí.
„Větrný park Stříbro nepřinese obyvatelům levnější elektřinu, ČEZ ale slibuje příspěvek do obecní pokladny.“
Tuto skutečnost vzali na vědomí také představitelé společnosti ČEZ, která ve Stříbře plánuje vybudování větrného parku a musí se vyrovnat s odporem skupiny místních občanů vystupujících proti instalaci větrníků na území obce.
ReklamaElektrárenský gigant se proto snaží k zvýšit informovanost obyvatel Stříbra a okolních obcí ohledně větrných elektráren a pro občany uspořádal několik propagačních akcí. První informační kampaně proběhly v březnu a v červnu 2008. ČEZ pro zájemce zajistil i návštěvu větrné farmy v Kryštofových Hamrech v Krušných horách, aby jim zprostředkoval přímý kontakt s větrníky.
Kampaň za větrníky i proti nim
Elektrárenská společnost v kampani pokračovala také v předvánočním čase, když v polovině prosince uspořádala ve Stříbře informační setkání na podporu výstavby větrných elektráren. Podávalo se při něm svařené víno a větrníky z perníku.
Dosud nejvýkonnější větrná farma v České republice – Kryštofovy Hamry
Místostarosta Stříbra, Pavel Tóth, hodnotí informační kampaň ČEZ pozitivně. „ČEZ poskytl veřejnosti spoustu informací o připravovaném projektu (diskuse s občany, prezentace záměru pro veřejnost, internetové stránky) a občané o to měli velký zájem.“
Předvánoční kampaně se zúčastnili i zástupci nového občanského sdružení, které vystupuje proti instalaci větrníků ve Stříbře. Kromě informačních letáků sdružení plánuje podle slov svého zakladatele, Jiřího Bojdy, vypuštění meteorologického balonu do výše 180 metrů. Tato akce má občanům demonstrovat, jak vysoké větrníky budou.
Občané vyjádří názor v referendu
Podle původního záměru ČEZ mělo být ve větrném parku Stříbro instalováno 13 strojů. Na nátlak občanů Stříbrska však ČEZ sníží počet větrníků na 7–10 a prodlouží jejich vzdálenost od zástavby na 1 500 m. Každá elektrárna bude disponovat jednotkovým výkonem 2 MW (největší česká elektrárna v Kryštofových Hamrech má shodný jednotkový výkon, větrníků je však zde 21).
V říjnu 2008 přijalo zastupitelstvo města na žádost obyvatel usnesení o konání místního referenda o výstavbě větrného parku, které proběhne 9. ledna 2009. Občané budou odpovídat na otázku „Souhlasíte s výstavbou větrných elektráren na území obce Stříbro?“.
Takto by měly podle vizualizace ČEZu zapadnout větrné elektárny do krajiny
Místostarosta Tóth k referendu poznamenal, že v současné době jsou postoje občanů pro a proti zhruba vyrovnané. „Zřejmě rozhodnou ti, kteří dosud nejsou skálopevně přesvědčeni – pokud vůbec k referendu přijdou,“ dodal.
Jiří Bojda věří, že většina občanů bude proti. „Naznačuje to i chování lidí při prezentacích ČEZu. Jediné, čím si nejsem jistý, je dostatečná účast. Ještě stále hodně lidí si myslí, že to není jejich věc.“
Rozhodne ekonomický přínos pro obec?
Podle výzkumu je většina odpůrců větrných elektráren ochotna svůj názor na ně změnit, pokud by z jejich instalace měla osobní prospěch. Levnější elektřinu pro obyvatele Stříbra a okolních obcí sice ČEZ nenabízí, slibuje však finanční příspěvek do obecní kasy. Město by mělo za každou elektrárnu dostat 210–315 tisíc ročně s tím, že se příspěvek bude průběžně navyšovat. Ve finanční podpoře vidí hlavní přínos větrného parku pro město i jeho místostarosta Pavel Tóth.
Jaký bude výsledek referenda, jehož průběh bude Nazeleno.cz sledovat, nelze v současné době odhadnout. O tom, zda budou občané hlasovat pro či proti, rozhodne i úspěšnost informační kampaně ČEZ, resp. odpůrců větrníků. Pozitivně lze však již dnes hodnotit to, že se místní lidé aktivně zajímají o problematiku větrných elektráren a rozběhla se zdravá a živá diskuse o tématu.
ČEZ počítá se 100metrovými stožáry a rotory o průměru 90-100 metrů
Výstavbě větrného parku Stříbro bude předcházet roční měření větrného potenciálu a zpracování EIA (Environment Impact Assessment), které posoudí vliv stavby na životní prostředí a zhodnotí aspekty stavby jako je např. hlučnost provozu. Posledním krokem je získání stavebního povolení, které je závislé právě na hodnocení EIA. Podle vyjádření ČEZ může tento proces trvat asi čtyři roky. Rada Plzeňského kraje se vyjádřila proti výstavbě větrného parku ve Stříbře. O vydání stavebního povolení však rozhodne stavební úřad Stříbra.
