fbpx

Jak se recyklují PET láhve0

Lidé je většinou nenávidí, ale používáme je všichni – PET láhve. Co se děje s plastovou lahví, když za ní zavřete víko žlutého kontejneru? Má vůbec třídění odpadu smysl?

Někteří odborníci mimo záznam tvrdí, že za dvacet let si budeme nevěřícně ťukat na čelo nad informací, že jsme běžně pili vodu, limonády či mléko z PET lahví. Mají tím na mysli hlavně nepříliš prozkoumané uvolňování škodlivých látek z plastu (polyethylenu) do obsahu v láhvi. Problematické je hlavně dlouhé skladování za vyšších teplot. PET láhve jsou ale nyní všudypřítomné a je třeba se s jejich existencí nejpíš smířit,. Revolta proti nim může být osobní – prostě v nich nápoje nekupovat. A pokud už je to nevyhnutelné, tak PET láhve z odpadu svědomitě třídit. Naštěstí to není  tak těžké.

Reklama

50 PET LÁHVÍ stačí k výrobě jedné fleecové bundy.“

V roce 2011 se u nás vytřídilo celkem 603 144 tun veškerého odpadu, to je úctyhodné číslo, ale přiznejme si, že si pod ním nedokážeme nic moc představit. Pokud nám pomohou procenta, tak nás možná zaujme, že plastů se loni zrecyklovalo pouhých 60 %. Tyto statistiky – mimochodem čísla za rok 2012 na stránkách MŽP ještě dohledatelná nejsou – jsou ale často zpochybňovány ekologickými organizacemi, podle nichž je metodika sběru dat v tomto směru neprůkazná. I tak je ale možné říci, že recyklace PET lahvi v Česku docela dobře funguje.

PET láhve – cenná surovina

Plastové láhve však patří k těm odpadům, které se recyklují nejlépe. I když s cenou z nich vyrobené suroviny – PET drti – trochu zahýbala ekonomická krize, stále patří recyklát z PET láhví k často poptávané komoditě. Málokdo si totiž uvědomí, že taková PET láhev se může změnit v obrovskou škálu dalších věcí od koberců po sportovní mikinu. Recyklované PET lahve nachází uplatnění také v automobilovém průmyslu. Vyrábí se z něj hlavně nejrůznější textilie a plastové součástky aut.

To už vede k zamyšlení. Málokdo může mít totiž úplně čisté svědomí a s jistotou říci, že vyhodil každou PET láhev do žlutého kontejneru. Ale proč? Průměrně nás od něho dělí 110 metrů – pokud nás právě tato vzdálenost dokáže odradit od třídění odpadu, máme se proč stydět.

Je to klišé, ale dá se říci, že ve žlutých kontejnerech cesta PET láhve teprve začíná. Kromě ní můžeme do kontejneru na plastový odpad vhazovat čisté obaly od pracích a čisticích prostředků, plastikové sáčky a folie, obaly od CD a polystyren. Rozhodně sem ale nepatří podlahové krytiny, obaly se zbytky potravin a čisticích prostředků nebo obaly od žíravin a jiných nebezpečných látek.

Odpad se po roztřídění již nikdy nemíchá

Pokud patříte k nadšeným ekologům, kteří své poselství touží šířit i mezi spoluobčany, můžeme se setkat i s nepříliš nadšeným sousedem, který nám řekne, že nemá důvod vyhazovat plast do kontejneru na konci ulice, „protože se to pak stejně všechno smíchá“. To patří k jedněm z nejčastějších mýtů a zároveň i výmluvám, proč je zbytečné třídit odpad. Není to ovšem pravda.  Jednotlivé materiály se po roztřídění již nikdy nemíchají! K tomu dochází velmi zřídka a jen pokud je odpad „znehodnocený“ – tím se myslí, že do něj kromě plastů nějaký „dobrý člověk“ zamíchal třeba velké množství komunálního odpadu apod. V takových případech je nesmyslné ho přidávat k ostatnímu tříděnému odpadu.

Více než 85 000 tun plastového odpadu je ročně svezeno svozovými vozy. Obvykle sváží všechen recyklovaný odpad jeden vůz, ovšem ne všechen odpad najednou. Vždy by měl mít na boku nápis, který odpad zrovna sváží. V některých městech je i přesto na každý druh odpadu jiný svozový vůz. Někdy bývá vybaven i lisem, který objem plastového odpadu sníží až na šestinu původní hmotnosti.

Jak vyhodit PET láhev?

Možná jste sami sebe již přistihli při bezděčném filozofování nad žlutým kontejnerem – „Vhodit s víčkem, či bez víčka? S etiketou, nebo bez ní?“ Odpověď je jednoduchá: Klidně s obojím! Jednotlivé části jsou automaticky odděleny při dalším zpracování na dotřiďovací lince, která je další zastávkou recyklované PET láhve. Jediné, co pro ni můžeme ještě udělat, je sešlápnout ji a víčko jen volně nasadit. Tím jsme udělali vše, co se od nás očekávalo.

Na dotřiďovací lince jsou plasty zároveň roztříděny podle jednotlivých druhů – PET, folie, polystyren apod. Třídění většino probíhá ručně – odstraňují se cizorodé příměsi, jako jsou kovy či papír a nevhodné plasty. Láhve se navíc třídí podle barev. Každá z těchto skupin se poté recykluje zvlášť. Naše PET láhev je spolu s ostatními láhvemi rozdrcena na tzv. „PET flakes“. Drť je pak několikanásobně proprána a vysušena. Výsledkem je velmi cenná surovina, kterou je možné použít k výrobě nových produktů.

Výsledek recyklace – drť z PET láhví. (Foto: Petkacz.cz)

Co z PET láhve? Výplně zimních bund i interiéry aut

Mnozí si užitečnost recyklace uvědomí, až když v ruce drží něco, co díky ní vzniklo, něco z běžného života. Z PET láhví se při procesu recyklace vyrábí umělá vlákna a s těmi se setkáváme bez nadsázky dennodenně.

Recyklované PET láhve se podílí na výrobě výplní zimních bund a spacáků, interiérů aut nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií, tašek a sáčků se stanou opět další tašky a sáčky. Ze směsových plastů může být vyroben váš zahradní nábytek, kompostér, zatravňovací dlažba nebo protihlukové stěny u dálnic. Pěnový polystyren se zase zpracovává do izolačních tvárnic, odlehčeného betonu a dalších tepelných izolací.

Téměř jako ze sci-fi povídky se může zdát, že 100% recyklátem je třeba sportovní fleecová bunda. Věřili byste, že každé ráno chodíte běhat v něčem, co bylo vyrobeno z 50 PET láhví? Neuvěřitelné. Plastový kolíček na prádlo se z velké většiny skládá z recyklovaného plasu (75 %). Podobně je na tom i plastový kbelík.

Každý z nás vyprodukuje průměrně 100 kg plastového odpadu ročně. Z toho asi 2/3 obyvatel České republiky odpad aktivně třídí. Množství nevyužitého nerecyklovaného odpadu je alarmující. Přitom stačí jen každou PET láhev sešlápnout, nasadit na ni víčko a hodit ji do žlutého kontejneru – o zbytek se již starat nemusíme. Nakonec to není tak složité, ne?

Autor článku: Blanka Chocová, redakčně upraveno, aktualizováno

Autor: Redakce Nazeleno.cz