Jak se částečně svépomocí staví opěrná zeď za domem?

Co obnáší vybudování opěrné zdi ve svahu za domem? Jakou stavební technologii zvolit a jaké problémy bylo nutné řešit? Podívejte se na příklad z praxe.

Na začátku léta jsme stáli před rozhodnutím, jaký materiál a technologii zvolit k vybudování opěrné zdi za domem včetně vloženého schodiště vedoucího na zahradu. Úzký řadový dům je ohraničen z jedné strany silnicí a z druhé skálou. Mezi domem a skálou je malý dvorek asi 6×7 metrů, na kterém se chystáme v budoucnu postavit menší dílnu. Skála však byla zvětralá, narušená kořeny náletových akátů a šeříků. Opadávající kousky skály znepříjemňovaly chození po starých nepravidelných schodech a časem by ohrožovaly i stavbu dílny. Bylo tedy nutné skálu zpevnit a vybudovat znovu schodiště. Zároveň jsme se rozhodli nahradit původní vysekaný otvor ve skále zděným klenutým sklípkem.

Stavba v komplikovaných podmínkách

Neměli jsme zpočátku představu, jak by měl výsledek vypadat, ani kolik bychom do celé akce chtěli investovat. Začali jsme proto procházet internet, časopisy a odbornou literaturu, kde jsme čerpali inspiraci. Zjišťovali jsme, jaké možnosti pro nás vlastně přicházejí v úvahu a museli jsme přitom brát ohled i na komplikované podmínky staveniště. Dvůr je poměrně malý, jediný přístup na něj je skrz chodbu domu.

Reklama

Přemýšleli jsme se nad těmito variantami:

Beton – litý do bednění nebo ztracené bednění
Kámen – zídka na sucho, zídka na maltu, gabiony
Dřevo – vodorovně skládané

Zeď jsme chtěli vybudovat během letních prázdnin a brzy jsme zjistili, že najít firmu, která by to během léta zvládla, by bylo velmi obtížné (začít mohli všichni nejdříve v říjnu). Hledali jsme tedy variantu, kterou bychom byli schopni realizovat svépomocí (eventuálně se zkušeným řemeslníkem). Museli jsme vyloučit zídku na sucho, následně i litý beton. Vybudovat bednění v našich podmínkách by bylo velmi složité a časově náročné. Z estetického hlediska jsme vyloučili ztracené bednění. Nakonec jsme museli vyřadit i dřevo z důvodu obtížnosti jeho kotvení.

Nejdříve jsme začali shánět někoho, kdo nám postaví klenutý sklípek. Bydlíme ve vinařské oblasti, kde jsou klenuté sklepy běžnou záležitostí, nebylo tedy těžké najít řemeslníka v okolí. Starší pán bydlel 6 kilometrů od nás. Jednání s ním i jeho kolegou bylo velmi přátelské. Nejprve přijel, obhlédnul situaci, řekl nám, co a jak máme připravit, kolik materiálu nakoupit. Nabídl se nám, že opěrnou zeď může postavit z kamene, čímž ukončil naše váhání.

Sklípek byl hotový za čtyři dny

Skálu bylo nejprve nutné očistit od náletů a zvětralých povrchových vrstev. Část, kde se měl budovat sklípek na ovoce a zeleninu, bylo nutné zvětšit do všech stran. Poté se vybudoval základ pro zdi sklípku, základ pro kamennou zeď se použil stávající. Objednali jsme materiál, tedy písek, hydroizolaci, cement a vápno. Sehnali a navozili jsme staré očištěné cihly. Pro uskladnění materiálu na dvoře ani před domem není moc místa, museli jsme tedy vše objednávat po částech, čímž se prodražila doprava.

Stavba sklípku probíhala ve třech lidech – na místě pracovali dva řemeslníci a jeden přidavač. Bylo vidět, že pánové mají letité zkušenosti a jsou sehraní. Nezaskočily je ani naše požadavky na vestavěné niky a snížený stop v zadní části sklípku. Během čtyř dnů (přesněji řečeno 28 hodin) byl sklípek hotový.

Ve vinařských oblastech většinou ještě najdete místní řemeslníky, kteří umí postavit klenutý sklep z cihel. Foto: autorka

Vlastní stavění opěrné zdi proběhlo o 3 týdny později. Bylo zapotřebí opět doupravit terén, nakoupit materiál a vytřídit v lomu kámen (místní kámen je bohužel dost „kulatý“, bylo nutné vytřídit takový, která má alespoň jednu stranu rovnou). Stavění probíhalo už jen ve dvou – řemeslník + přidavač, pouze poslední 3 dny se pracovalo ve třech lidech. Šlo totiž o těžkou práci, kámen i malta se nosila již hodně vysoko, bylo nutné pomocníky střídat.

Na zeď a schody se spotřebovalo 12 tun místního kamene. Foto: autorka

Stavění šlo rychle, během 3 týdnů byla stavba z 95 % hotová. Myslím si, že by šlo vše ještě rychleji, kdyby více přálo počasí. Většina prací se odehrávala za horkých letních dnů, kdy teplota šplhala až k 35°C. Náročné v tomto počasí by byly jakékoli práce, natož třídění kamene v kamenolomu, doprava kamene a malty v kolečkách a samotné stavění.

V současné chvíli je většina prací za námi, zbývá dodělat ještě menší zídku nad sklípkem, pak jen navozit kvalitní zeminu, osázet a radovat se každý den pohledem z domu.

Místní zdroje materiálu i pracovní síly se osvědčily

Osvědčilo se nám jít variantou místních zdrojů. Použité cihly jsme sehnali v sousední vesnici (4 km), kámen z místního kamenolomu (500 m), písek z nejbližší pískovny (9 km), řemeslník dojíždějící 6 km, přidavače jsme si dělali nejčastěji sami, občas pomohli kluci od sousedů nebo jsme sehnali brigádníky přes inzerát. Nebyla to vždy nejjednodušší či nejlevnější varianta, ale rozhodně z toho máme lepší pocit a za sebou menší uhlíkovou stopu.