fbpx

Jak se bydlí v rozvojových zemích0

Podívejte se na to, jak se v současnosti bydlí v zemích třetího světa, které známe především jako romantické dovolenkové destinace.

Safari v Africe, výstup na Machu Picchu, luxusní hotely v Dubaji. To všechno jsou oblíbené cíle nejen pro letní dovolenou. Všichni to známe – sjednáme si cestovní pojištění online, zabalíme kufry a těšíme se na krásné hotely a obdivování exotiky, místních památek i zvyků, které se podstatně liší od toho, co známe z Evropy. Zajímali jste se ovšem někdy blíže o to, jak zde bydlí místní obyvatelstvo? Možná vás to překvapí.

Jižní Amerika a africký kontinent

Dělí je sice Atlantický oceán, ale něco mají tyto dva světadíly přece jen společného, a to obdobný vývoj i současný stav bydlení jejich obyvatel. Domorodé národy i kmeny zde měly jedinečné architektonické tradice, které se prolínají až do současnosti (např. u indiánů nebo afrických kočovníků). Určujícími faktory pro podobu jejich obydlí byly vždy dané přírodní zdroje, okolní vegetace a klima. V Africe se tak na vesnici můžeme setkat se staveními z trávy, dřeva a hlíny s nosnou dřevěnou konstrukcí. Známá jsou především ta z typicky načervenalého jílu.

Kočovníci naopak potřebují snadno přemístitelná obydlí – těmi jsou stany vyrobené z kůže nebo z tkaných plachet z kozí a velbloudí srsti. Typická je pro ně černá či hnědá barva a zdobení kmenovými vzory. V určitých místech samozřejmě najdeme i stavení z kamene, který je zde nejodolnějším tradičním stavebním materiálem.

V Africe se můžeme setkat i s méně obvyklými tvary obydlí. Například kónickými stavbami, které vznikají postupně po spirálách přidáváním dalších vrstev hlíny.

V Latinské Americe se s nejpůvodnějšími příbytky setkáme hlavně u indiánských kmenů. Ve venkovských oblastech je oproti tomu citelně znát vliv kolonizační doby a evropského stylu stavebnictví. Ke stavbě se používají sušené cihly z jílu, písku a slámy, které jsou následně spojovány, stěny zakončeny omítkou a vymalovány. Okna bývají malá, aby nedocházelo ke ztrátě tepla nebo naopak k přehřívání vnitřních prostor. Dveře jsou většinou z těžkého dřeva, které se používá i na podlahy.

Na obou těchto kontinentech se ovšem setkáváme také s trendem přesouvání obyvatelstva z venkova do velkých měst, která nejsou na takový nápor připravena. Poptávka po bydlení zde vysoce převyšuje nabídku, díky čemuž se většina lidí uchyluje k ne úplně odpovídajícímu způsobu bydlení ve slumech. Podle výzkumu z časopisu Nature se odhaduje, že v nich žije více než 50 % obyvatel místních velkých měst. Hlavními nevýhodami slumových oblastí je nedostupnost pitné vody, elektřiny, vysoká kriminalita, špatné hygienické podmínky, které podporují šíření různých onemocnění, a také nedostatečná ochrana před extrémními vlivy počasí.

Řešením jsou dlouhodobé urbanistické plány, které musejí počítat s přesouváním obyvatel do městských aglomerací a také s přirozeným nárůstem populace. Hlavními cíli je pak vytvoření kvalitnějších podmínek pro bydlení a aktuálně také zlepšení situace přímo ve slumových oblastech – alespoň jejich částečným napojením na městskou infrastrukturu.

Blízký východ

U Spojených arabských emirátů je situace poněkud jiná – jak z historického hlediska, tak z pohledu aktuální situace. Typická jsou zde především luxusní města vystavěná klidně uprostřed pouště včetně nejmodernějšího zázemí a vybavení. A poté v této zemi samozřejmě najdeme i tradiční obydlí v méně frekventovaných oblastech.

I zde se při jejich stavbě čerpalo především z dostupných zdrojů s důrazem na odpovídající funkčnost. Jedná se třeba o domy postavené z kamenných bloků, které spojuje směs hlíny a hnoje, s omítnutými stěnami a plochou střechou pokrytou palmovými listy nebo dřevem.

V prostředí s extrémně horkými a vlhkými léty je velmi důležitá vzdušnost staveb, i jejich ochrana před sluncem. Vnější stěny domů jsou tedy velmi široké s malými okny či otvory, které zajišťují ochranu nejen před slunečními paprsky, ale také před nenechavými pohledy zvenčí.

Profilový obrázek

Autor: Redakční sdělení