Farmářské trhy jsou fenoménem, který postupně dobývá Českou republiku. Proč ale zemědělci o prodej svých produktů na trzích nemají příliš velký zájem? Jak se k lokálním biopotravinám staví spotřebitelé? Jaké byly farmářské trhy v Plzni a kde bude jezdit první pojízdný automat na mléko?
Přiznám se hned na začátku. Nakupování nepatří k činnostem, které vyhledávám. Znáte to, v supermarketech je hodně lidí a kvalita potravin vždy neodpovídá ceně. V oddělení zeleniny se to sice hemží exotickým ovocem, ale tuzemský česnek nebo cibuli zde prostě nekoupíte. Je to pár let zpátky, co český spotřebitel začal projevovat zájem o biopotraviny a lokální výrobky. Tlaku podlehly také supermarkety. Existují ale příjemnější místa, kde bio (a ještě ke všemu z místní produkce) nakoupit.
„Zemědělci jsou k prodeji na trzích nedůvěřiví, spotřebitelé ale o místní produkty zájem mají.“
ReklamaPravidelné místní trhy, na nichž zemědělci prodávají své produkty, znají v řadě evropských měst. Česká republika se však drží poněkud zpátky. „Důvodů je několik. Jednak na rozdíl od západní Evropy je v ČR menší podíl rodinných farem, které by produkovaly pro zákazníky ve svém okolí. Jen málo českých zemědělců umí nebo chce vyrábět pro přímý prodej. Další příčinou jsou samotní spotřebitelé, kteří si velmi rychle navykli nakupovat v supermarketech,“ vysvětluje Tom Václavík ze společnosti Greenmarketing, která se zabývá marketingovým poradenstvím v oblasti biopotravin.
Biopotraviny a ekologické zemědělství |
– Biobedýnky: Jak systém funguje?– Jak vypadá česká biofarma?– Ekologické zemědělství v ČR– Vypěstujte si vlastní biozeleninu– Co vědět před nákupem biopotravin |
První pojízdný automat na mléko
Je sobota ráno a nádvoří hotelu Gondola hostí první farmářské trhy v Plzni. Stánků je tady poskrovnu, ale lidí víc než dost a stojí se fronty. Především na zeleninu. Nabídka není nijak závratná – prodává se květák, salát, kedlubny, sazenice rajčat nebo bylinek. Není se ale čemu divit, zelenina teprve naroste.
První pojízdný automat na mléko bude jezdit v Plzeňském kraji. Foto: Martina Nováková
Stejně dlouhá řada se stáčí od bílé dodávky, od níž lidé odcházejí s láhvemi čerstvého mléka. Pojízdný automat na mléko z farmy v Líšťanech má dnes svoji premiéru. Pravidelně by měl objíždět města a obce v Plzeňském kraji. „Přesnou trasu zatím připravujeme, ale měli bychom jezdit v okolí Plzně a v okrese Plzeň-sever,“ upřesňuje mladík, u něhož je možné koupit si také jogurty vyrobené z líšťanského mléka. Do pojízdné „mléčné cisterny“ se vejde 500 litrů, dnes je ale naplněná z necelých tří čtvrtin.
Snad ještě větší zájem je o bio vejce z ekologického chovu v Újezdu nade Mží – již před desátou hodinou dopoledne jsou vyprodána. Ani se nedivím, deset vajec zde prodávali za 15 korun.
Farmářský trh jako společenská událost
Lidé se tváří spokojeně, někteří popíjejí pivo z místního malého pivovaru, jiní ochutnávají sladké koláče nebo domácí sýr. Slunce svítí a z reproduktorů hraje irská hudba. Tak trochu idylka…
„Nákup na farmářském trhu je společenská událost, plná emotivních vjemů. Není to anonymní nutnost. Zážitek z jídla je úplně jiný, pokud vím, kdo jej pro mě vypěstoval,“ vystihl celkem přesně Tom Václavík.
Není to ale jen o jídle. Farmářské trhy v Plzni nabídly i přednášky o místních výrobcích a občanské sdružení Envic, které celou akci uspořádalo, zde otevřelo svůj informační stánek.
Na farmářských trzích je vedle zeleniny k dostání i domácí sýr nebo uzeniny. Foto: autorka
„Minulý rok jsme ve spolupráci se společností Excellent (prodávající fair trade zboží, pozn. aut.) uspořádali první biodožínky v Plzni. Měly ohromný ohlas a ukázalo se, že po trzích s kvalitními potravinami je v Plzni poptávka,“ vysvětluje Tomáš Popp z Envic.
Zemědělci o trhy zájem nemají
Vzhledem k tomu, že se organizátorům trhů podařilo získat grant z Nadačního fondu Zelený poklad, nemuseli zemědělci platit za svůj stánek poplatek. I přes to nebylo snadné farmáře přesvědčit, aby se trhů zúčastnili. Zvláště ti z Plzeňského kraje byli nedůvěřiví. Na trhy proto přijeli především zemědělci, kteří již se stánkovým prodejem mají zkušenosti.
„Zemědělci většinou nejsou připraveni prodávat touto formou. Přesto se to začínají učit a červnové farmářské trhy budou na produkty od farmářů z kraje ještě bohatší,“ dodává Popp. Podle posledních informací by se do červnových farmářský trhů mělo zapojit dalších deset nebo dvanáct farmářů.
Na prvních farmářských trzích v Plzni se stála fronta především na zeleninu. Foto: autorka
Ne všechny produkty, které se na farmářských trzích v Plzni objevily, patřily do kategorie „bio“. Podmínkou ale bylo, aby potraviny pocházely z místní nebo tuzemské produkce a byly zpracovány co nejšetrněji – bez ochucovadel, barviv a konzervantů.
Farmářské trhy: Novinka pro zemědělce i zákazníky
Farmářské trhy jsou novinkou pro zemědělce i konzumenty a obě strany se musí naučit, jak zde prodávat, resp. nakupovat. Zákazníci zhýčkaní supermarkety se nesmí divit, že u stánku se zeleninou byl k dostání jen květák, kedluben nebo salát, tedy zelenina odpovídající ročnímu období. Farmáři se zase musí naučit, že existují i jiné možnosti odbytu, než prodej velkoodběratelům.
„Možnosti prodeje českých farmářů záleží především na velikosti farmy a na pěstovaných plodinách. Pokud se jedná o menší rodinnou farmu, je možné využít přímý prodej z farmy, bedýnkový systém, prodej na tržnici, dodávky do restaurací nebo jídelen,“ vyjmenovává Tom Václavík.
Zájem vzbudily i domácí cukrovinky. Foto: autorka
Počet biofarem stoupá, biopotravin je málo
V České republice je v současné době kolem 3 000 ekologických farem, které hospodaří na 10 % zemědělské půdy. Ovšem podíl biopotravin v prodejnách nedosahuje ani 1 %. „Je stále málo biofarem produkujících zeleninu, vejce a sýry,“ říká Tom Václavík.
Problém je možná i ve špatně nastaveném systému dotací, které jsou sice štědré a motivují zemědělce k ohleduplnému přístupu k půdě, ale už je nenutí k tomu, aby produkovali potraviny.
Jak však ukázaly plzeňské farmářské trhy, lidé jsou po ekologických vejcích, mléku i zelenině lační. Možná jen čekali na to, až k těmto produktům budou mít snadnější přístup. Pravidelné trhy s lokálními potravinami jsou proto dobrým nápadem.
