Předci pětičlenné rodiny Cihlářových se sedlačení věnovali vskutku úctyhodnou dobu. Jejich tradici v roce 1957 přerušila kolektivizace, na rodinné dědictví bylo naštěstí v roce 1992 opět navázáno a ve své činnost rodinná farma pokračuje dodnes.
Radek Cihlář převzal po svých rodičích hospodářství v roce 1999. Na původní usedlosti, která se nacházela uprostřed obce, ovšem nebylo možné v zemědělské činnosti pokračovat naplno ani ji rozvíjet. Z toho důvodu začali Cihlářovi v roce 2003 budovat úplně novou farmu – mimo vesnici a s výměrou půdy rozrostlou na 70 hektarů. Díky tomu mohla rodina rozšířit chov svého mléčného skotu.
Obhospodařované pozemky leží na rozhraní Kutnohorska, Benešovska a Havlíčkobrodska. Většina z nich byla Obhospodařované pozemky leží na rozhraní Kutnohorska, Benešovska a Havlíčkobrodska. Většina z nich byla zatravněna a nyní se využívají jako pastviny. Orná půda zabírá asi 25 hektarů, na nichž se pěstují hlavně krmné plodiny jako jetel, ozimé a jarní triticale (žitovec), luskovinoobilné směsky a čirok.
Reklama„Na mnoha částech orné půdy také zakládáme kvetoucí pásy a na svých pozemcích už několik let vysazujeme stromy. Máme rádi staré odrůdy. Ke hnojení používáme na stech procentech orné půdy kejdu, na trvalých travních porostech ji pak aplikujeme z 90 procent a pouze občas přihnojujeme ledkem. Redukci plevelů provádíme mechanicky prutovými branami. Stále více nás oslovuje ekologizace zemědělství, jejíž princip máme v plánu dále zavádět, i když bez jakékoliv certifikace,“ říká Radek Cihlář.
Cihlářovi jsou zároveň velmi dobře známi mezi chovateli mléčného skotu, a to díky svým špičkovým zvířatům stejně jako nadšení a umu, s nimiž se chystají a předvádějí na oblastních i mezinárodních výstavách.
„Zahraniční show fungují tak, že zhruba na týden dostaneme přidělenou jalovici, o niž pečujeme, trénujeme s ní na ohlávce, musíme ji perfektně ostříhat a pak co nejlépe předvést. Poslední takovou akcí, která pro mě osobně byla jedinečným zážitkem, byla Open Junior Show v italském městě Montichiari. Mohla jsem během ní pozorovat překrásná zvířata, obdivovat klid, s nímž se pohybovala mezi davy návštěvníků, inspirovat se prací zahraničních chovatelů a strávit společně s dalšími nadšenci několik dní tím, co nás spojuje,“ popisuje Kateřina Cihlářová.
Na milošovické farmě mají Cihlářovi 43 holštýnských matek s tím, že denní produkce mléka se pohybuje kolem 1 100 litrů.
„Před více než deseti lety jsme s užitkovostí našich dojnic patřili k nejužší špičce v republice. Vyzkoušeli jsme nejmodernější technologie, například dojicího robota. Nakonec jsme však přešli od intenzivní mléčné farmy s opravdu vysokou produkcí jedné komodity dodávané zpracovateli na méně intenzivní hospodaření s vlastním zpracováním výrazně zaměřeným na koncového zákazníka. Zjistili jsme, že nejmodernější technologie nejsou samospasitelné a že nás více než ‚manažerské zemědělství‘ oslovuje to selské,“ uvádí Radek Cihlář.
Není tak divu, že na farmě funguje i mlékárna vyrábějící kefíry, jogurty, jogurtová mléka i sýry. K ní rodina otevřela malý obchůdek s cílem posílit kontakt s koncovými zákazníky. Sortiment je rovněž neustále rozšiřován, například o vajíčka. Cihlářovi by se v budoucnu chtěli věnovat též prodeji hovězího masa.
Výhled do dalších let je u Cihlářových jasný. „Máme snahu přizpůsobit naše hospodaření pokračující klimatické změně a dosáhnout udržitelnosti našeho podnikání – zlepšit a uzavřít koloběh živin na pozemcích, ale i koloběh energie a peněz v rámci hospodářství, abychom dosáhli maximální soběstačnosti farmy, a to s výstupem produkce s maximální přidanou hodnotou. A vzhledem k tomu, že všechny tři naše děti by rády pokračovaly v hospodaření, bude jistě do budoucna důležité správně a plynule převést naši farmu na další generaci,“ plánuje hlava rodiny Cihlářových.
Zdroj: Asociace soukromého zemědělství
