Vodní elektrárny v České republice: Kolik vyrobí elektřiny?0

Vodní energie patří k nejvíce využívaným obnovitelným zdrojům v České republice. Převážná většina energie je vyrobena ve velkých vodních elektrárnách. Jaké vodní elektrárny v České republice stojí? Kolik elektřiny vyrábí?

Česká republika je vzhledem ke své poloze ochuzena o prudké horské toky a není zde ani hustá říční síť. Přesto má vodní energie v tuzemsku své nezastupitelné místo. Potenciál vodní energie byl v českých zemích využíván již od nepaměti. Stačí připomenout dříve hojné vodní mlýny, pily či hamry. Mnohé z těchto staveb se zachovaly jako technické památky dodnes (například hamr v Dobřívě na Rokycansku, pila v Peníkově u Českého Rudolce nebo nejstarší dochovaný vodní mlýn ve střední Evropě v Hoslovicích na Strakonicku).

Nejstarší vodní elektrárna v Čechách byla vybudována v Písku v roce 1888. V Praze existovaly počátkem 20. století dokonce dvě vodní elektrárny, z nichž jedna na Štvanici je po rekonstrukci dodnes provozuschopná.

Vodní energetika v ČR: Kolik elektřiny vyrábíme?

Vodní elektrárny se na celkové výrobě elektřiny podílejí necelými 3 %, což představuje 2 376,3 GWh/rok (technicky využitelný potenciál řek v ČR činí 3 380 GWh/rok). Z tohoto množství je zhruba 40,7 % vyrobeno v elektrárnách o výkonu do 10 MW, 44,5 % v elektrárnách o výkonu nad 10 MW a 14,8 % v přečerpávacích vodních elektrárnách.

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách v roce 2008. Zdroj: ERU

Vodní energie má největší podíl na výrobě elektřiny ze všech obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 se podle Ministerstva průmyslu a obchodu jednalo zhruba o 54 %. Pro představu, větrné elektrárny se podílely 6,5 % a solární dokonce jen 0,45 % ze všech OZE.

V České republice najdeme dva základní typy vodních elektráren a to klasické přehradní a přečerpávací. Přehradní elektrárny se dále dělí na průtočné, které využívají přirozený průtok, a akumulační, jež odebírají vodu v závislosti na momentální spotřebě energie.  Dále lze přehradní elektrárny rozlišit na velké a malé. Jako malé vodní elektrárny  se u nás označují vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW (podle typologie EU jsou jako malé vodní elektrárny označovány zdroje do instalovaného výkonu 5 MW).

Vodní elektrárna Štěchovice má instalovaný výkon 22,5 MW. Zdroj: CEZ

Velké vodní elektrárny v České republice

Velké vodní elektrárny jsou v ČR především na přehradních nádržích. Celkem u nás máme 10 velkých hydroelektráren (včetně přečerpávacích), z nichž je převážná většina situována na toku Vltavy, kde tvoří tzv. vltavskou kaskádu. Tyto elektrárny jsou řízeny z centrálního dispečinku ve Štěchovicích a jejich provoz je automatický.  Mezi naše nejstarší velké vodní elektrárny patří Vrané a Střekov, které byly uvedeny do provozu v roce 1936 a mají ze všech hydroelektráren nejnižší instalovaný výkon. Naopak nejvýkonnější průtočnou elektrárnou je Orlík.

Přehled velkých vodních elektráren v ČR. Zdroj: Skupina ČEZ

Speciálním typem hydroelektráren jsou přečerpávací elektrárny, které slouží k akumulaci elektrické energie prostřednictvím gravitační potenciální energie vody. Jedná se o dvě nádrže spojené spádovým potrubím, přičemž jedna z nich je umístěna v údolí a druhá naopak na vyšším místě. V noci se přebytečná energie používá k přečerpávání vody z dolní nádrže do horní, která je pak během energetické špičky vypouštěna dolů do dolní nádrže přes turbínu vodní elektrárny.

V tuzemsku najdeme tři přečerpávací hydroelektrárny, z nichž každá má nějakou zajímavost. Elektrárna Štěchovice II představuje naší nejmenší a zároveň nejstarší přečerpávací elektrárnou, Dalešice je nejrychleji najíždějící elektrárnou v Česku a Dlouhé Stráně I zase vodní elektrárnou s nejvyšším instalovaným výkonem (650 MW).

Malé vodní elektrárny mají v ČR tradici

Zní to téměř neuvěřitelně, ale před 2. světovou válkou bylo na území České republiky přes 11 500 malých vodních elektráren. Při pozdějším přechodu na velké centrální zdroje však docházelo k jejich likvidaci. V současnosti je v provozu pouze zhruba 1 300 malých vodních elektráren, z nichž velká část využívá zastaralou technologii. Skupina ČEZ spravuje 27 malých vodních elektráren a nalézá se mezi nimi i takový unikát, jako je elektrárna Čeňkova pila z roku 1912, která je národní kulturní památkou.

Vodní elektrárna Dalešice je jedna ze tří přečerpávacích hydroelektráren v ČR. Zdroj: ČEZ

Výhody a nevýhody vodních elektráren

Jednoznačnou přednostní hydroelektráren je, že využívají obnovitelný zdroj energie, nevytvářejí odpad a jejich provoz minimálně znečišťuje okolí. Vodní elektrárny jsou nenáročné na obsluhu i údržbu. Díky rychlému zprovoznění mohou sloužit jako okamžitý zdroj energie v době energetických špiček. Zejména význam přečerpávajících vodních elektráren se zvyšuje s rozšiřováním alternativních zdrojů energie, které nelze regulovat vůbec (slunce, vítr).

Nevýhody zejména velkých vodních elektráren jsou spjaty především s nutností vybudovaní přehradní nádrže. Tato skutečnost s sebou přináší řadu střetů zájmů. Přehrady vyžadují zatopení velké části území, což má za následek změnu krajinného rázu a pozměnění ekosystémů. Z tohoto hlediska je asi nejvíce diskutabilní přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách, jejíž horní nádrž je umístěna přímo na vrcholu kopce. Ač bývá poloha nádrže odborníky často kritizována, byla v roce 2005 veřejností zařazena mezi 7 největších divů České republiky. Ještě větší emoce vyvolávají přehrady, jejichž stavba se přímo dotýká lidských sídel.

Další nevýhodou je závislost na stabilním průtoku vody, což je problémem zejména u malých vodních elektráren.  Ty se také potýkají s nedostatkem vhodných lokalit pro jejich výstavbu. Na většině výhodných míst mnohdy už elektrárny stojí, nicméně často se zastaralou technologií.  Právě rekonstrukce starých malých vodních elektráren je jednou z cest, jak zefektivnit využitelnost potenciálu toků a podílet se na výrobě čisté elektrické energie.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora