fbpx

10 největších vodních elektráren světa0

Jaké jsou největší vodní elektrárny na světě? Kde se nachází? Jaký mají výkon? Kolik elektřiny ročně vyrobí? Podívejte se s námi na žebříček 10 největších hydroelektráren současnosti.

Voda dokáže vyrobit obrovské množství energie. Není proto divu, že se v současnosti čím dál více států disponujících vhodnými vodními zdroji poohlíží po možnostech, jak z vodní energie vytěžit maximum. Jedním z nejefektivnějších řešení je stavba vodních elektráren, které pomocí různých typů turbín (například Francisovy, Peltonovy, Kaplanovy či Bánkiho) a generátorů přeměňují energii vody na elektrický proud.

„Největší vodní elektrárny se nacházejí zejména v Číně, Brazílii, Rusku a Kanadě.“

Prostřednictvím systému hydroelektráren si většinu elektrické energie pro svou spotřebu vyrobí Brazílie, Kanada, Nový Zéland, Norsko, Paraguay, Švýcarsko či Venezuela. Například Paraguay vyrábí z vodních elektráren téměř 100 % veškeré elektřiny a z této produkce pak velké množství exportuje do Brazílie a Argentiny. Norsko si z hydroelektrických zdrojů vyrobí 98–99 % elektřiny.

Reklama

Obnovitelné zdroje energie na Nazeleno

 – Vodní elektrárny v ČR: Kolik vyrobí elektřiny?

 – Vyplatí se investice do malé vodní elektrárny?

 – 5 největších slunečních elektráren na světě

 – Největší větrná farma světa: Výkon 781,5 MW

V posledních letech jsme svědky výstavby několika opravdu gigantických projektů vodních elektráren. Jaké jsou v dnešní době ty největší?

Vodní elektrárna Tři soutěsky, Čína

Největší (nejen vodní) elektrárna světa se začala budovat na konci roku 1994 na řece Jang-c‘-ťiang u města I-čchang v provincii Chu-pej v Číně. O devět let později se začala napouštět vodou a v roce 2006 byla kompletně dostavěna přehradní hráz. V současnosti se instaluje ještě dalších šest generátorů. Kvůli rozsáhlosti projektu stát přestěhoval 1,3 milionu lidí, pod vodou zmizelo 13 velkoměst, 140 měst a přes 1 300 vesnic. Přehradní hráz je 185 metrů vysoká a 2 309 metrů dlouhá. Vzniklý vodní rezervoár je dlouhý 660 kilometrů, široký průměrně 1,1 kilometru a hluboký kolem 170 metrů. Tři soutěsky dokáží pojmout až 39 miliard krychlových metrů vody, což je asi 54krát více než pojme největší česká přehrada Orlík.

Hydroelektrárna s 26 generátory nyní dosahuje výkonu zhruba 18 300 MW (50krát více než výkon Orlíku a šestkrát více než výkon Temelína). Po úplném dokončení v roce 2011 pak mají Tři soutěsky dodávat do sítě střední Číny až 22 500 MW a roční produkce elektřiny dosáhne 84,7 miliardy kilowatthodin (pro srovnání – Temelín vyrobí ročně průměrně 13,2 miliardy kWh). Taková produkce by měla pokrýt až desetinu celkové spotřeby elektřiny v Číně. Čína totiž většinu energie získává z tepelných elektráren.

Celkové náklady na výstavbu této gigantické přehrady byly nakonec vyčísleny na 37,23 miliardy dolarů (asi 651,7 miliardy Kč). To je více než čtyřnásobek původního odhadu 8,35 miliardy dolarů. Kritici projektu varují před ekologickým a sociálním dopadem stavby, avšak čínští představitelé ji obhajují argumenty, že zabrání ničivým záplavám, zajistí energii opomíjenému vnitrozemí a sníží emise znečišťujících plynů.

Vodní elektrárna Tři soutěsky, která je největší na světě, pokryje až desetinu celkové spotřeby elektřiny v Číně
Vodní elektrárna Tři soutěsky, která je největší na světě, pokryje až desetinu celkové spotřeby elektřiny v Číně

Vodní elektrárna Itaipu, Brazílie/Paraguay

Druhá největší hydroelektrárna na světě byla spuštěna v roce 1984 na řece Paraná, jež tvoří hranici mezi Brazílií a Paraguayí. Přehradní hráz dosahuje výšky 196 metrů, jezero za ní má hloubku až 100 metrů a rozkládá se do vzdálenosti 170 kilometrů. Hráz spojuje obě země, které Itaipu využívají k získání velkého množství energie – v Paraguayi pokryje až 91 % a v Brazílii asi 25 % veškeré spotřeby.

O celkový výkon 14 000 MW se stará 20 obrovských turbogenerátorů, které ročně vyrobí zhruba 94,7 miliard kWh (94,7 TWh) elektřiny. Takové množství přesahuje roční spotřebu České republiky asi o 20 miliard kWh. Celkové náklady na výstavbu vodní elektrárny Itaipu se vyšplhaly na 20 miliard dolarů.

Hydroelektrárna Guri, Venezuela

Tato obří vodní elektrárna je součástí přehrady Guri. Byla vystavěna v roce 1986 na řece Caroni zhruba 100 kilometrů před jejím soutokem s jihoamerickým veletokem Orinoko. Přehradní hráz je vysoká 162 metrů a zadržuje 138 km3 vody.

Hydroelektrárna je s výkonem 10 700 MW největším dodavatelem elektřiny do rozvodné sítě v zemi, přičemž Venezuela spotřebuje nejvíce elektrické energie ze všech jihoamerických států. Elektrárnu na přehradě Guri pohání 10 turbogenerátorů, které ročně vyprodukují 46 TWh elektřiny.

Vodní elektrárna Tucuruí, Brazílie

Hydroelektrárna Tucuruí čerpá energii z vody řeky Tocantins protékající regionem Pará v Brazílii. Toto obrovské vodní dílo nacházející se v amazonském deštném pralese se začalo budovat v roce 1975 a o devět let později bylo dokončeno a napuštěno vodou. Přehrada je dlouhá zhruba 12,5 kilometru a její hráz je vysoká 78 metrů.

Celkem 25 turbín má výkon 8 370 MW a ročně vyrobí 21,4 TWh elektřiny. Tucuruí zásobuje energií 13 milionů lidí, avšak 60 % vyrobené elektřiny využívá průmysl.

Vodní elektrárna Grand Coulee, Spojené státy americké

jedna z vůbec nejstarších, Grand Coulee stále patří s celkovým výkonem 6 809 MW mezi největší vodní elektrárny světa. Byla postavena již v roce 1942 na řece Columbia v americkém státě Washington. Přehradní hráz má výšku 176 metrů a délku 1 272 metrů.

Hydroelektrárna Grand Coulee dodává elektrickou energii celému severozápadu Spojených států
Hydroelektrárna Grand Coulee dodává elektrickou energii celému severozápadu Spojených států

Srdcem elektrárny je 24 turbogenerátorů, jejichž roční produkce elektřiny je 20 TWh. Energie je dodávána do elektrické sítě na celém severozápadě Spojených států.

Sajano-Šušenská hydroelektrárna, Rusko

Sajano-Šušenská vodní elektrárna je umístěna na sibiřském veletoku Jeniseji na ruském Dálném východě. Nachází se poblíž rusko-mongolských hranic a do provozu byla uvedena v roce 1989. Impozantní přehradní hráz dosahuje v koruně výšky 242 metrů a měří více než jeden kilometr.

Sajano-Šušenská přehrada se však neustále potýká s nějakými technickými problémy, proto v současnosti prochází rekonstrukcí, která má být dokončena v roce 2014. Nefunkční elektrárna by pro Rusko znamenala poměrně velký úbytek energie. S výkonem 6 400 MW a roční produkcí elektřiny v množství 26,8 TWh totiž pokrývá ruskou spotřebu elektrické energie z celých 3 %.

Vodní elektrárna Krasnojarsk, Rusko

Stejně jako Sajano-Šušenská hydroelektrárna, toto velké vodní dílo leží také na řece Jenisej. Přehrada u stejnojmenného města se začala budovat v roce 1961 a zcela dokončena byla roku 1972. Přehradní hráz je vysoká 120 metrů. Vodní elektrárna o výkonu 6 000 MW však většinu roční produkce elektřiny 20,4 TWh dodává blízké továrně na zpracování hliníku, která je druhou největší na světě.

Hydroelektrárna Robert-Bourassa, Kanada

Osmá největší vodní elektrárna světa je vystavěna na řece La Grande v kanadské provincii Quebec. Její stavba byla zahájena v roce 1974, otevřena byla roku 1981. Hydroelektrárna Robert-Bourassa je součástí projektu James Bay – kromě ní leží na stejné řece ještě další dvě přehradní hráze, které společně vytvářejí rozsáhlý komplex vodních staveb.

Elektrárna byla původně známa jako La Grande-2, ale byla přejmenována po premiérovi Quebecu Robertu Bourassovi, který měl zásadní vliv na zahájení projektu James Bay. O celkový výkon 5 616 MW se stará 16 generátorů, přičemž strojovna se nachází v podzemí pod vodním tokem. Voda je vedena tlakovým potrubím, které zesílí její proud, a odvádí se podzemním kanálem.

Vodní elektrárna Churchill Falls, Kanada

Tato velká hydroelektrárna se nachází v Kanadě, na řece Churchill na poloostrově Newfoundland a Labrador. Jedná se o podzemní vodní elektrárnu, která byla spuštěna v roce 1971. Strojovna s 11 obřími Francisovými turbínami je umístěna v hloubce 300 metrů pod povrchem. Churchill Falls má celkový výkon 5 428 MW a ročně vyrobí 35 TWh elektřiny.

Hydroelektrárna Longtan, Čína

Stavba hydroelektrárny Longtan na řece Hongshui v Číně byla zahájena v roce 1990, dokončena byla v roce 2009. V současné době má výkon 4 900 MW, ale plánovaný výkon je až 6 426 MW, což bude generovat 9 turbín, které ročně vyrobí 18,7 miliard kilowatthodin (18,7 TWh) elektřiny.

Pro srovnání, největší vodní elektrárna v Evropě – Vianden v Lucembursku – má výkon 900 MW. V České republice jsou největší vodní elektrárny umístěny v systému Vltavské kaskády (například Lipno, Kamýk, Orlík či Slapy) a dohromady mají výkon kolem 750 MW.

Autor: Redakce Nazeleno.cz