Které vodní elektrárny patří mezi TOP 5 v české energetice? Jaký mají výkon a kolik elektřiny vyrobí? Podívejte se s námi na největší vodní elektrárny v České republice!
I přesto, že v České republice nejsou pro výrobu energie z vody úplně optimální podmínky (chybí zde prudké horské toky a hustá říční síť), hraje vodní energie při výrobě elektřiny nezastupitelnou roli. Na celkové výrobě elektřiny se vodní elektrárny podílí 3 %. Srovnáme-li je pouze s výrobou energie z obnovitelných zdrojů, pak je to dokonce plných 54 %. Které české vodní elektrárny disponují největším výkonem a vyrobí nejvíce elektřiny? Přinášíme vám přehled 5 největších!
K pěti největším vodním elektrárnám v ČR z hlediska celkového instalovaného výkonu patří hydroelektrárny Dlouhé stráně, Dalešice, Orlík, Slapy a Lipno.
Reklama
Vodní elektrárna Dlouhé stráně (650 MW)
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, která patří společnosti ČEZ, je vybudována na Moravě (v katastru obce Loučná nad Desnou, v okrese Šumperk) na řece Divoká Desná uvnitř chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Celý provoz proto z ekologických důvodů funguje v podzemí. Výstavba započala sice již v roce 1978, ale do provozu byla elektrárna po mnoha peripetiích uvedena až v roce 1996. Celkové náklady stavby činily cca 6,5 miliardy korun, nicméně za 7 let provozu byly zaplaceny. Jen za prvních 10 let provozu totiž Dlouhé stráně dodaly do sítě 2 672,716 GWh elektřiny. Za první čtvrtletí letošního roku pak vyrobily 101 014 MWh elektřiny.
Jedná se o nejvýkonnější vodní elektrárnu v ČR – má instalovaný výkon 2 x 325 MW a největší spád 510,7 metrů. Kromě dvou českých „nej“ mají Dlouhé stráně i jedno evropské „nej“, neboť elektrárna je vybavena největšími reverzními Francisovými turbínami v Evropě (každá má výkon 325 MW). Podzemní vybavení elektrárny sestává z propojené sítě komunikačních, větracích a odvodňovacích tunelů a šachet s celkovou délkou 8,5 km. Samotný provoz elektrárny je však řízen dálkově, z centrálního dispečinku společnosti ČEZ v Praze.
Vodní elektrárna Dlouhé stráně se pyšní hned třemi „nej“. Zdroj: ČEZ
Vodní elektrárna Dlouhé stráně disponuje dvěma nádržemi, mezi nimiž je výškový rozdíl 510,7 metrů. Zatímco horní nádrž je umístěna na vrcholku hory Dlouhé stráně ve výšce 1 350 metrů, dolní nádrž (s výškou hráze 56 metrů) se nachází na řece Divoká Desná ve výšce 824,7 metrů. Pro případ, že by horní nádrž nebyla přístupná po silnici (v délce cca 12 km), je dostupná tunelem s plošinovým výtahem.
Vodní elektrárna Dalešice (480 MW)
Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice je také v majetku Skupiny ČEZ a nachází se na řece Jihlavě pod 104 metrů vysokou hrází vodní nádrže Dalešice (v katastru obce Kramolín). Byla spuštěna roku 1978. Celkem 4 Francisovy reverzní turbíny pro spád 90 metrů dávají dohromady výkon 480 MW (každá 120 MW). Všechny turbíny jsou používány zřídka, obvykle se využívá pouze jednoho či dvou soustrojí. Za první čtvrtletí roku 2011 vyrobily Dalešice 81 424 MWh elektřiny.
Vodní elektrárna Dalešice dokáže nahradit jeden blok Jaderné elektrárny Dukovany. Zdroj: ČEZ
Hydroelektrárna Dalešice je součástí komplexu Dukovany a její výkon dokáže v případě náhlé poruchy nahradit jeden blok této jaderné elektrárny. I ona disponuje jedním „nej“: jedná se o nejrychleji nabíhající přečerpávací vodní elektrárnu v ČR. Z klidové fáze se na plný výkon rozjede za pouhých 55 sekund. Stejně jako Dlouhé stráně je dálkově ovládána z pražské centrály.
Vodní elektrárna Orlík (364 MW)
Akumulační hydroelektrárnu Orlík, kterou vlastní společnost ČEZ, najdete v levé části řeky u paty betonové hráze na stejnojmenné vodní nádrži na řece Vltavě. Je stěžejním článkem tzv. vltavské kaskády. Do provozu byla uvedena v letech 1961–1962. O celkový výkon 364 MW se starají 4 Kaplanovy turbíny (každá 91 MW) pro spád 70,5 metrů.
Vodní elektrárna Orlík vyrábí nejvíce elektřiny z českých hydroelektráren. Zdroj: ČEZ
Vodní nádrž Orlík s gravitační betonovou přehradou o výšce 91,5 metrů a délce koruny 450 metrů je nejobjemnější akumulační nádrží v ČR – její hladina dosahuje rozlohy 26 km2, přičemž vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu po 22 km a Lužnici po délce 7 km od ústí. Samotná vodní elektrárna má pak jednoznačně největší podíl na výrobě elektřiny z českých hydroelektráren – jen za 1. čtvrtletí roku 2011 vyrobila 123 685 MWh elektřiny.
Vodní elektrárna Slapy (144 MW)
Stejně jako Orlík je i akumulační vodní elektrárna Slapy součástí vltavské kaskády a majetkem ČEZ. Nachází se na vodní nádrži Slapy na Vltavě, která byla dokončena v roce 1955. Elektrárna byla spuštěna již v roce 1956 a stala se tak první velkou stavbou vltavské kaskády po 2. světové válce. Celkový výkon 144 MW zajišťují 3 Kaplanovy turbíny (každá 48 MW) pro spád 56 metrů. V 1. čtvrtletí roku 2011 již Slapy dodaly do sítě 103 125 MWh elektřiny.
Vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po 2. světové válce. Zdroj: ČEZ
Přehrada Slapy o ploše 14 km2 a délce 44 km byla vytvořena betonovou gravitační hrází s výškou 65 metrů. Přímo v tělese hráze je umístěna strojovna elektrárny a další vybavení, jako například rozvodny, transformátory nebo i administrativní místnosti.
Vodní elektrárna Lipno (120 MW)
Lipno je další akumulační hydroelektrárna v majetku společnosti ČEZ, která patří také do vltavské kaskády a najdete ji na vodní nádrži Lipno na Vltavě. Do provozu byla uvedena v roce 1959 a disponuje 2 Francisovými turbínami (každá 60 MW). Je situována v podzemní kaverně v hloubce 160 metrů pod terénem v blízkosti hráze. Vodní elektrárna Lipno vyrobila za první čtvrtletí letošního roku 26 570 MWh elektřiny.
Vodní elektrárna Lipno je umístěna v podzemní kaverně v hloubce 160 metrů. Zdroj: ČEZ
S rozlohou téměř 50 km2 je pak vodní nádrž Lipno největším umělým jezerem v ČR – vodní plocha má délku 44 km, v nejširším místě se rozlévá do vzdálenosti až 14 km.
