fbpx

Partneři sekce

Větrná energie v ČR: Výroba, potenciál, výkupní ceny0

Větrná energie v ČR: Potenciál, výroba elektřiny

Kde v České republice najdeme větrné elektrárny? Kolik elektřiny vyrobí? Je potenciál větru vyčerpán? Vyplatí se domácí větrná elektrárna? + Podrobný seznam větrných elektráren v ČR

Ačkoli nemá Česká republika tak příznivé podmínky pro výrobu elektřiny z větru, jako mají například přímořské státy, najdeme větrné elektrárny také u nás. Podívali jsme se na to, jaký má ČR ve větrné energetice potenciál, kolik elektřiny z větru vyrábíme, jaké jsou možnosti využití větrné energie pro domácnosti a zda se vyplatí pořídit si malou větrnou elektrárnu.

„V roce 2010 vyrobily české větrné elektrárny 336 GWh elektřiny.“

Reklama

Kolik energie vyrobí české větrné elektrárny?

K 1. listopadu 2011 bylo podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v České republice instalováno přes 216 MW ve větrných elektrárnách. Oproti roku 2010 se jedná jen o nepatrný nárůst instalovaného výkonu.

Podle údajů České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) přibylo v roce 2011 asi 1,3 MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, jiné zdroje hovoří až o 5,9 MW. Důvodem nepatrného rozvoje větrné energetiky v České republice je přetrvávající stop-stav, kdy od února 2010 nejsou nové větrné a solární elektrárny připojovány do sítě.

Vývoj instalovaného výkonu větrných elektráren

Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Výkon (MW)
17
28
54
116
148
192
215
216
Výroba elektřiny (GWh)
8,3
21,3
49,4
125
245
290
336

Zdroj: ČSVE, ERÚ

Podle Pačesovy komise je realizovatelný technický potenciál větrné energie v ČR asi 2 750 MW. Národní akční plán, který stanovuje limity rozvoje jednotlivých obnovitelných zdrojů, pak počítá s tím, že do roku 2020 bychom měli mít asi 743 MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. To znamená, že by každý rok mělo být instalováno na 50 MW ve větrných elektrárnách.

Mapa: Potenciál větrné energie v ČR

Větrné elektrárny vyrobily v roce 2010 necelých 336 GWh elektřiny a mohly tak energií zásobovat na 90 000 domácností (na domácnost je podle statistik počítáno 2,5 člověka). Z ostatních obnovitelných zdrojů vyrobily nejvíce elektřiny velké vodní elektrárny (1 551 GWh), na paty jim šlapala biomasa (1 512 GWh) a malé vodní elektrárny do 10 MW (1 239 GWh).

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů

Zdroj
Výroba brutto (GWh)
Vodní elektrárny nad 10 MW
1 551
Biomasa
1 512
Malé vodní elektrárny do 10 MW
1 239
Solární elektrárny
616
Bioplyn
596
Větrné elektrárny
335
Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu
35

Zdroj: ERÚ

Kde jsou v ČR větrné elektrárny?

Aby větrná elektrárna vyráběla elektřinu, potřebuje logicky vítr. A ten v tuzemsku fouká především na horách. V České republice patří mezi oblasti vhodné pro stavbu větrných elektráren Krušnohorsko, Jesenicko a Českomoravská vrchovina. Některá místa z těchto oblastí však nelze využít, protože se jedná o chráněné oblasti.

Tip: Kde jsou ve světě nejzajímavější větrné elektrárny?

K největším českým větrným elektrárnám patří Kryštofovy Hamry (instalovaný výkon 42 MW) a Horní Loděnice – Lipina (instalovaný výkon 18 MW).

Aktuálně je ve větrných elektrárnách instalováno asi 216 MW
Aktuálně je ve větrných elektrárnách instalováno asi 216 MW. Zdroj: Thinkstockphotos.com

Seznam větrných elektráren v České republice

Lokalita
Celkový výkon (kW)
Rok instalace
Hostýn
225
1993
Velká Kraš
225
1994
Ostružná
3 000
1994
Mravenečník
1 170
1993-96
Boží dar – Neklid
315
2001
Protivanov I
100
2002
Jindřichovice pod Smrkem
1 200
2003
Nová Ves v Horách I
1 500
2003
Nová Ves v Horách II
1 500
2004
Mladoňov
500
2004
Loučná
1 800
2004
Vítkov (Lysý Vrch u Albrechtic)
3 100
2004
Čižebná – Nový Kostel I
315
2004
Čižebná – Nový Kostel II
1 500
2006
Potštát
450
2005,2009
Protivanov II
3 000
2005
Břežany
4 250
2005
Hraničné Petrovice I
850
2005
Hraničné Petrovice II
850
2005
Petrovice
4 000
2005,2007
Žipotín-Gruna-Solitary
1 200
2006
Nové Město – Vrch Tří pánů
6 000
2006
Pavlov
4 000
2006
Pohledy u Svitav
750
2004,2006
Anenská Studánka
500
2006
Rusová-Podmíleská výšina
7 500
2006
Drahany
2 000
2006
Pavlov II
1 700
2006
Boží Dar II – Neklid
660
2006
Veselí u Oder
4 000
2007
Gruna-Žipotín
4 000
2007
Stará Libavá
2 000
2007
Kryštofovy Hamry-Přísečnice
42 000
2007
Mníšek, Klíny
4 000
2007
Klíny
2 000
2007
Brodek u Konice
1 200
2007
Kámen
2 000
2008
Pohery
6 000
2008
Maletín
2 000
2008
Lipná
2 000
2008
Anenská Studánka II
5 000
2008
TrojmezíA
1 200
2008
TrojmezíB
1 500
2008
Bantice
2 000
2008
Hora Sv. Šebestiána
4 500
2008
Strážní Vrch v Nové Vsi
8 200
2008
Horní Částkov
4 000
2009
Janov
4 000
2009
Horní Loděnice-Lipina
18 000
2009
Ostrý Kámen
3 750
2009
Věžnice
4 100
2009
Tulešice
2 000
2009
Mlýnský vrch, Krásná u Aše
8 000
2009
Horní Částkov II
4 000
2010
Boží Dar III
800
2010
Jindřichovice-Stará
9 200
2010
Vrbice
4 600
2010
Hrabatice u Krupky
4 100
2010

Zdroj: ČSVE

 

Autor: Jana Poncarová