Větrná energie v ČR: Potenciál, výroba elektřiny
Kde v České republice najdeme větrné elektrárny? Kolik elektřiny vyrobí? Je potenciál větru vyčerpán? Vyplatí se domácí větrná elektrárna? + Podrobný seznam větrných elektráren v ČR
Ačkoli nemá Česká republika tak příznivé podmínky pro výrobu elektřiny z větru, jako mají například přímořské státy, najdeme větrné elektrárny také u nás. Podívali jsme se na to, jaký má ČR ve větrné energetice potenciál, kolik elektřiny z větru vyrábíme, jaké jsou možnosti využití větrné energie pro domácnosti a zda se vyplatí pořídit si malou větrnou elektrárnu.
„V roce 2010 vyrobily české větrné elektrárny 336 GWh elektřiny.“
Kolik energie vyrobí české větrné elektrárny?
K 1. listopadu 2011 bylo podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v České republice instalováno přes 216 MW ve větrných elektrárnách. Oproti roku 2010 se jedná jen o nepatrný nárůst instalovaného výkonu.
Podle údajů České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) přibylo v roce 2011 asi 1,3 MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, jiné zdroje hovoří až o 5,9 MW. Důvodem nepatrného rozvoje větrné energetiky v České republice je přetrvávající stop-stav, kdy od února 2010 nejsou nové větrné a solární elektrárny připojovány do sítě.
Vývoj instalovaného výkonu větrných elektráren
Rok
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
Výkon (MW)
|
17
|
28
|
54
|
116
|
148
|
192
|
215
|
216
|
Výroba elektřiny (GWh)
|
8,3
|
21,3
|
49,4
|
125
|
245
|
290
|
336
|
–
|
Zdroj: ČSVE, ERÚ
Podle Pačesovy komise je realizovatelný technický potenciál větrné energie v ČR asi 2 750 MW. Národní akční plán, který stanovuje limity rozvoje jednotlivých obnovitelných zdrojů, pak počítá s tím, že do roku 2020 bychom měli mít asi 743 MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. To znamená, že by každý rok mělo být instalováno na 50 MW ve větrných elektrárnách.
Mapa: Potenciál větrné energie v ČR
Větrné elektrárny vyrobily v roce 2010 necelých 336 GWh elektřiny a mohly tak energií zásobovat na 90 000 domácností (na domácnost je podle statistik počítáno 2,5 člověka). Z ostatních obnovitelných zdrojů vyrobily nejvíce elektřiny velké vodní elektrárny (1 551 GWh), na paty jim šlapala biomasa (1 512 GWh) a malé vodní elektrárny do 10 MW (1 239 GWh).
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů
Zdroj
|
Výroba brutto (GWh)
|
Vodní elektrárny nad 10 MW
|
1 551
|
Biomasa
|
1 512
|
Malé vodní elektrárny do 10 MW
|
1 239
|
Solární elektrárny
|
616
|
Bioplyn
|
596
|
Větrné elektrárny
|
335
|
Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu
|
35
|
Zdroj: ERÚ
Kde jsou v ČR větrné elektrárny?
Aby větrná elektrárna vyráběla elektřinu, potřebuje logicky vítr. A ten v tuzemsku fouká především na horách. V České republice patří mezi oblasti vhodné pro stavbu větrných elektráren Krušnohorsko, Jesenicko a Českomoravská vrchovina. Některá místa z těchto oblastí však nelze využít, protože se jedná o chráněné oblasti.
Tip: Kde jsou ve světě nejzajímavější větrné elektrárny?
K největším českým větrným elektrárnám patří Kryštofovy Hamry (instalovaný výkon 42 MW) a Horní Loděnice – Lipina (instalovaný výkon 18 MW).
Aktuálně je ve větrných elektrárnách instalováno asi 216 MW. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Seznam větrných elektráren v České republice
Lokalita
|
Celkový výkon (kW)
|
Rok instalace
|
Hostýn
|
225
|
1993
|
Velká Kraš
|
225
|
1994
|
Ostružná
|
3 000
|
1994
|
Mravenečník
|
1 170
|
1993-96
|
Boží dar – Neklid
|
315
|
2001
|
Protivanov I
|
100
|
2002
|
Jindřichovice pod Smrkem
|
1 200
|
2003
|
Nová Ves v Horách I
|
1 500
|
2003
|
Nová Ves v Horách II
|
1 500
|
2004
|
Mladoňov
|
500
|
2004
|
Loučná
|
1 800
|
2004
|
Vítkov (Lysý Vrch u Albrechtic)
|
3 100
|
2004
|
Čižebná – Nový Kostel I
|
315
|
2004
|
Čižebná – Nový Kostel II
|
1 500
|
2006
|
Potštát
|
450
|
2005,2009
|
Protivanov II
|
3 000
|
2005
|
Břežany
|
4 250
|
2005
|
Hraničné Petrovice I
|
850
|
2005
|
Hraničné Petrovice II
|
850
|
2005
|
Petrovice
|
4 000
|
2005,2007
|
Žipotín-Gruna-Solitary
|
1 200
|
2006
|
Nové Město – Vrch Tří pánů
|
6 000
|
2006
|
Pavlov
|
4 000
|
2006
|
Pohledy u Svitav
|
750
|
2004,2006
|
Anenská Studánka
|
500
|
2006
|
Rusová-Podmíleská výšina
|
7 500
|
2006
|
Drahany
|
2 000
|
2006
|
Pavlov II
|
1 700
|
2006
|
Boží Dar II – Neklid
|
660
|
2006
|
Veselí u Oder
|
4 000
|
2007
|
Gruna-Žipotín
|
4 000
|
2007
|
Stará Libavá
|
2 000
|
2007
|
Kryštofovy Hamry-Přísečnice
|
42 000
|
2007
|
Mníšek, Klíny
|
4 000
|
2007
|
Klíny
|
2 000
|
2007
|
Brodek u Konice
|
1 200
|
2007
|
Kámen
|
2 000
|
2008
|
Pohery
|
6 000
|
2008
|
Maletín
|
2 000
|
2008
|
Lipná
|
2 000
|
2008
|
Anenská Studánka II
|
5 000
|
2008
|
TrojmezíA
|
1 200
|
2008
|
TrojmezíB
|
1 500
|
2008
|
Bantice
|
2 000
|
2008
|
Hora Sv. Šebestiána
|
4 500
|
2008
|
Strážní Vrch v Nové Vsi
|
8 200
|
2008
|
Horní Částkov
|
4 000
|
2009
|
Janov
|
4 000
|
2009
|
Horní Loděnice-Lipina
|
18 000
|
2009
|
Ostrý Kámen
|
3 750
|
2009
|
Věžnice
|
4 100
|
2009
|
Tulešice
|
2 000
|
2009
|
Mlýnský vrch, Krásná u Aše
|
8 000
|
2009
|
Horní Částkov II
|
4 000
|
2010
|
Boží Dar III
|
800
|
2010
|
Jindřichovice-Stará
|
9 200
|
2010
|
Vrbice
|
4 600
|
2010
|
Hrabatice u Krupky
|
4 100
|
2010
|
Zdroj: ČSVE