Větrná energie v ČR: Potenciál, výroba elektřiny
Kde v České republice najdeme větrné elektrárny? Kolik elektřiny vyrobí? Je potenciál větru vyčerpán? Vyplatí se domácí větrná elektrárna? + Podrobný seznam větrných elektráren v ČR
Ačkoli nemá Česká republika tak příznivé podmínky pro výrobu elektřiny z větru, jako mají například přímořské státy, najdeme větrné elektrárny také u nás. Podívali jsme se na to, jaký má ČR ve větrné energetice potenciál, kolik elektřiny z větru vyrábíme, jaké jsou možnosti využití větrné energie pro domácnosti a zda se vyplatí pořídit si malou větrnou elektrárnu.
„V roce 2010 vyrobily české větrné elektrárny 336 GWh elektřiny.“
ReklamaKolik energie vyrobí české větrné elektrárny?
K 1. listopadu 2011 bylo podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v České republice instalováno přes 216 MW ve větrných elektrárnách. Oproti roku 2010 se jedná jen o nepatrný nárůst instalovaného výkonu.
Podle údajů České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) přibylo v roce 2011 asi 1,3 MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, jiné zdroje hovoří až o 5,9 MW. Důvodem nepatrného rozvoje větrné energetiky v České republice je přetrvávající stop-stav, kdy od února 2010 nejsou nové větrné a solární elektrárny připojovány do sítě.
Vývoj instalovaného výkonu větrných elektráren
Rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
Výkon (MW) | 17 | 28 | 54 | 116 | 148 | 192 | 215 | 216 |
Výroba elektřiny (GWh) | 8,3 | 21,3 | 49,4 | 125 | 245 | 290 | 336 | – |
Zdroj: ČSVE, ERÚ
Podle Pačesovy komise je realizovatelný technický potenciál větrné energie v ČR asi 2 750 MW. Národní akční plán, který stanovuje limity rozvoje jednotlivých obnovitelných zdrojů, pak počítá s tím, že do roku 2020 bychom měli mít asi 743 MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. To znamená, že by každý rok mělo být instalováno na 50 MW ve větrných elektrárnách.
Mapa: Potenciál větrné energie v ČR
Větrné elektrárny vyrobily v roce 2010 necelých 336 GWh elektřiny a mohly tak energií zásobovat na 90 000 domácností (na domácnost je podle statistik počítáno 2,5 člověka). Z ostatních obnovitelných zdrojů vyrobily nejvíce elektřiny velké vodní elektrárny (1 551 GWh), na paty jim šlapala biomasa (1 512 GWh) a malé vodní elektrárny do 10 MW (1 239 GWh).
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů
Zdroj | Výroba brutto (GWh) |
Vodní elektrárny nad 10 MW | 1 551 |
Biomasa | 1 512 |
Malé vodní elektrárny do 10 MW | 1 239 |
Solární elektrárny | 616 |
Bioplyn | 596 |
Větrné elektrárny | 335 |
Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu | 35 |
Zdroj: ERÚ
Kde jsou v ČR větrné elektrárny?
Aby větrná elektrárna vyráběla elektřinu, potřebuje logicky vítr. A ten v tuzemsku fouká především na horách. V České republice patří mezi oblasti vhodné pro stavbu větrných elektráren Krušnohorsko, Jesenicko a Českomoravská vrchovina. Některá místa z těchto oblastí však nelze využít, protože se jedná o chráněné oblasti.
Tip: Kde jsou ve světě nejzajímavější větrné elektrárny?
K největším českým větrným elektrárnám patří Kryštofovy Hamry (instalovaný výkon 42 MW) a Horní Loděnice – Lipina (instalovaný výkon 18 MW).
Aktuálně je ve větrných elektrárnách instalováno asi 216 MW. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Seznam větrných elektráren v České republice
Lokalita | Celkový výkon (kW) | Rok instalace |
Hostýn | 225 | 1993 |
Velká Kraš | 225 | 1994 |
Ostružná | 3 000 | 1994 |
Mravenečník | 1 170 | 1993-96 |
Boží dar – Neklid | 315 | 2001 |
Protivanov I | 100 | 2002 |
Jindřichovice pod Smrkem | 1 200 | 2003 |
Nová Ves v Horách I | 1 500 | 2003 |
Nová Ves v Horách II | 1 500 | 2004 |
Mladoňov | 500 | 2004 |
Loučná | 1 800 | 2004 |
Vítkov (Lysý Vrch u Albrechtic) | 3 100 | 2004 |
Čižebná – Nový Kostel I | 315 | 2004 |
Čižebná – Nový Kostel II | 1 500 | 2006 |
Potštát | 450 | 2005,2009 |
Protivanov II | 3 000 | 2005 |
Břežany | 4 250 | 2005 |
Hraničné Petrovice I | 850 | 2005 |
Hraničné Petrovice II | 850 | 2005 |
Petrovice | 4 000 | 2005,2007 |
Žipotín-Gruna-Solitary | 1 200 | 2006 |
Nové Město – Vrch Tří pánů | 6 000 | 2006 |
Pavlov | 4 000 | 2006 |
Pohledy u Svitav | 750 | 2004,2006 |
Anenská Studánka | 500 | 2006 |
Rusová-Podmíleská výšina | 7 500 | 2006 |
Drahany | 2 000 | 2006 |
Pavlov II | 1 700 | 2006 |
Boží Dar II – Neklid | 660 | 2006 |
Veselí u Oder | 4 000 | 2007 |
Gruna-Žipotín | 4 000 | 2007 |
Stará Libavá | 2 000 | 2007 |
Kryštofovy Hamry-Přísečnice | 42 000 | 2007 |
Mníšek, Klíny | 4 000 | 2007 |
Klíny | 2 000 | 2007 |
Brodek u Konice | 1 200 | 2007 |
Kámen | 2 000 | 2008 |
Pohery | 6 000 | 2008 |
Maletín | 2 000 | 2008 |
Lipná | 2 000 | 2008 |
Anenská Studánka II | 5 000 | 2008 |
TrojmezíA | 1 200 | 2008 |
TrojmezíB | 1 500 | 2008 |
Bantice | 2 000 | 2008 |
Hora Sv. Šebestiána | 4 500 | 2008 |
Strážní Vrch v Nové Vsi | 8 200 | 2008 |
Horní Částkov | 4 000 | 2009 |
Janov | 4 000 | 2009 |
Horní Loděnice-Lipina | 18 000 | 2009 |
Ostrý Kámen | 3 750 | 2009 |
Věžnice | 4 100 | 2009 |
Tulešice | 2 000 | 2009 |
Mlýnský vrch, Krásná u Aše | 8 000 | 2009 |
Horní Částkov II | 4 000 | 2010 |
Boží Dar III | 800 | 2010 |
Jindřichovice-Stará | 9 200 | 2010 |
Vrbice | 4 600 | 2010 |
Hrabatice u Krupky | 4 100 | 2010 |
Zdroj: ČSVE