fbpx

Partneři sekce

Větrné elektrárny v Německu komplikují situaci v ČR0

Větrné elektrárny patří k nestabilním zdrojům energie. Každý podzim se o tom přesvědčuje česká přenosová soustava, která se musí vypořádat s obrovským náporem energie vyrobené ve větrných elektrárnách v Německu. Hrozí nám výpadky elektrického proudu? Jak lze situaci řešit? Ohrožuje rozmach obnovitelných zdrojů distribuci elektřiny?

Zahraniční větrné elektrárny ohrožovaly koncem listopadu českou přenosovou soustavu, která se tak ocitla na hranici bezpečného provozu. Tato situace se opakuje pravidelně každý rok na podzim, kdy vítr fouká silněji a přetoky elektřiny vyvolávají přetížení některých prvků přenosové soustavy. Ohrožena není jen česká přenosová soustava, ale s náporem zelené elektřiny se musí vypořádat také například v Polsku, Rakousku, Slovinsku, Belgii nebo Švýcarsku.

„Namísto sjednaného exportu ve výši 130 MW k nám v této době fyzicky přitékalo až 1 300 MW, tvrdí ČEPS.“

Reklama

Výroba elektřiny z větru je velmi nestabilní. Panuje-li bezvětří, výroba elektřiny ve větrných elektrárnách klesá (její nedostatek je možné vyřešit záložními zdroji), pokud ale vítr fouká silně, je jí nadbytek. Problém je v tom, že elektřinu nelze dlouhodobě skladovat a neplánované toky elektřiny pak způsobují zmíněné přetěžování přenosové soustavy.

Více o větrné energii na Nazeleno

   – Větrné elektrárny v ČR zažívají boom?

   – Největší větrná farma na světě je v USA

   – Malá větrná elektrárna. Vyplatí se?

   – Alternativní energie roste, ne z větru

   – Větrné elektrárny a veřejné mínění

Na severu Německa jsou v současné době postaveny větrné elektrárny o instalovaném výkonu 24 600 MW (pro srovnání, celkový instalovaný výkon větrných elektráren v ČR je 150 MW). Jejich zvýšená výroba způsobuje rozdíly mezi sjednanými dodávkami a skutečnými toky. V listopadu, kdy větrné elektrárny v Německu čelily velkému náporu větru, musela česká přenosová soustava odolat neplánovanému náporu až 1 430 MW. Namísto sjednaného exportu ve výši 130 MW do Německa k nám v této době fyzicky přitékalo až 1 300 MW. Dalších 1 000 MW z německých větrných elektráren neplánovaně přitékalo přes polskou přenosovou soustavu.

Nenadálé nápory zelené energie jsou nákladné

O českou přenosovou soustavu se stará společnost ČEPS, která je jejím výhradním provozovatelem. Úkolem ČEPS je udržovat rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku – a právě v době, kdy k nám proudí větší množství elektřiny než obvykle, to není zrovna lehké.

V severním Německu jsou postaveny větrné elektrárny o instalovaném výkonu 24 600 MW
V severním Německu jsou postaveny větrné elektrárny o instalovaném výkonu 24 600 MW

„Společnost ČEPS na takové situace reaguje využitím nástrojů operativního řízení, jako je změna zapojení vedení nebo přerozdělení výroby na zdrojích. To však do budoucna nemusí postačovat,“ uvedla Pavla Mandátová z ČEPS.

Aby bylo v přenosové síti dosaženo rovnováhy, je nutné v některých elektrárnách snížit výkon a jinde jej nahradit, což vede ke zvýšení výrobních nákladů. Náklady na tato opatření i náklady na vyšší ztráty vzniklé přenosem elektřiny, která musí protéct do zahraničí, hradí právě ČEPS.

Nové investice do přenosové soustavy situaci nevyřeší

Kvůli náporům zelené elektřiny z Německa plánuje ČEPS investice do rozvoje přenosové soustavy, které by se měly vyšplhat až na 4,5 miliardy korun ročně. Do roku 2022 by se tak měla česká přenosová soustava rozrůst o nových 675 km a pět nových stanic. Rozšíření přenosové soustavy ale nebude tak jednoduché. Největší překážkou při výstavbě liniových staveb, mezi něž patří i přenosová soustava, jsou zdlouhavé povolovací procedury. „Zatímco vlastní výstavba trvá pouze jeden až dva roky, doba získání povolení se může protáhnout na 8 – 10 let,“ uvedla Pavla Mandátová.

„Je nutné podotknout, že další posilování už tak poměrně robustní české přenosové soustavy situaci zcela neřeší. Aby k nám teklo méně elektřiny, bude potřeba posílit především propojení mezi severem a jihem Německa,“ doplnila Mandátová.

Nadměrná výroba větrných elektráren? Celoevropských problém

Ke zlepšení situace má přispět také vyšší koordinace mezi jednotlivými provozovateli přenosových soustav v Evropě. Založena proto byla iniciativa TSC (Transmission System Operator Security Cooperation), která má jedenáct členů. Kromě ČEPS se iniciativy účastní provozovatelé přenosových soustav z Německa, Polska, Švýcarska, Nizozemí nebo Rakouska. Od srpna letošního roku sdílejí všichni členové TSC klíčové údaje o povětrnostní situaci a aktuální výrobě elektřiny ve větrných elektrárnách.

O nadměrné výrobě větrných elektráren v Německu informoval ČEPS výstražný systém RASS, na němž svítilo žluté světlo
O nadměrné výrobě větrných elektráren v Německu informoval ČEPS výstražný systém RASS, na němž svítilo žluté světlo. Zdroj: www.ceps.cz

ČEPS na ohrožení přenosové soustavy v listopadu upozornil informační a výstražný systém (RASS), na němž svítilo žluté světlo (viz obrázek). Situace byla na mezi bezpečného provozu, tzv. black-out (situace, kdy v síti dojde ke ztrátě napětí a je přerušeno napájení odběratelů) ale nehrozil. „Pravděpodobnost black-outu je velmi malá, ale i na tyto případy je společnost ČEPS připravena a má zpracovaný Plán obnovy stanovující strategie a postupy, které zajistit co nejkratší dobu obnovy a tedy nejnižší ekonomické ztráty všech zasažených uživatelů,“ upřesnila Pavla Mandátová.

České větrné a solární elektrárny zatím přenosovou soustavu neohrožují

Může českou přenosovou soustavu ohrozit také boom solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů na území České republiky? Provozovatel přenosové soustavy je podle zákona povinen k ní připojit každého, kdo splní stanovené podmínky a o připojení požádá. Podle ČEPS ale obnovitelné zdroje energie vzhledem k malému instalovanému výkonu zatím zásadní vliv na provoz přenosové soustavy nemají. Integrace větrných a fotovoltaických elektráren ale začíná vyvolávat rostoucí náklady, které se v budoucnu při zachování stávajícího trendu projeví ve zvýšení ceny za některé položky na fakturách konečných zákazníků.

Konkrétně se podle ČEPS jedná o tarif za rezervaci, který může být navýšen díky investicím do sítí přenosové soustavy (navýšení transformačního výkonu mezi přenosovou soustavou a distribucí), a o tarif za systémové služby. Ten může vzrůst kvůli nárůstu podpůrných zdrojů, které přímo nevyrábí elektřinu, ale fungují jako záložní elektrárny pro případ náhlého výpadku.

Autor: Jana Poncarová