Které větrné elektrárny se zapsaly do historie větrné energetiky? Kolik energie vyrobí? A která je mezi nimi rekordmanem? Podívejte se na 5 nejzajímavějších větrných farem na světě.
Větrná energetika je v módě. Stačí se jen blíže podívat na záměry mnoha evropských i mimoevropských zemí. Indie, Čína, USA, Švédsko, Velká Británie, Německo nebo Španělsko. Tyto země, které vykročily naproti energii z větrných elektráren a její podíly plánují nadále zvyšovat. Větrných elektráren po celém světě přibývá a spolu s dokonalejšími technologiemi se i samotné získávání energie z větru stává dostupnější.
Reklama„Největší větrná farma roste nyní v Číně, jen první část projektu čítá více než 3500 turbín.“
Větrných farem, které jsou plánované po celé zeměkouli, přibývá každým dnem jako hub po dešti. Nejen západní země jako Francie nebo Velká Británie chtějí do „větrníků“ investovat miliardy eur, větrnou velmocí se stává třeba i Čína, která se svými projekty snaží dohnat dosavadní světovou jedničku v instalované kapacitě větrných elektráren, Spojené státy. Vybrali jsme pro vás pět nejzajímavějších větrných farem, které do historie větrné energetiky vstoupily především díky své velikosti.
Větrná energie na Nazeleno |
– Kolik vyrobíme energie z větru?
|
Větrná farma Roscoe v Texasu
Nejdříve se podíváme do USA. V centrální části státu Texas, poblíž města Roscoe vyrostla před dvěma lety větrná farma, která až donedávna držela co do velikosti světové prvenství. Společnost E.ON, která je majitelem této farmy, investovala do její stavby 1 miliardu dolarů a vybudovala zde 627 větrných turbín. Ty jsou rozmístěny na více než 400 km2, ploše srovnatelné např. s rozlohou okresu Ústí nad Labem.
Větrná farma Roscoe v USA. Zdroj: http://www.power-technology.com
Větrné turbíny, které se zde točí, mají instalovaný výkon 781,5 MW. To je celkem nemalé číslo, pokud uvážíme, že dokážou vyrobit energii, která pokryje spotřebu 230 000 domácností. Jen pro srovnání, celkový instalovaný výkon větrných elektráren v ČR tvořil v roce 2009 pouhých 193 MW, což je čtyřikrát méně než vyrobí samotná větrná farma Roscoe.
Největší pobřežní farma je ve Velké Británii
Neméně zajímavý projekt se zrodil na východním pobřeží Velké Británie. Na okraji moře u hrabství Kent v oblasti Thanet stojí zatím největší pobřežní větrná farma (tzv. offshore), která se dočkala spuštění v září loňského roku. Tvoří ji 100 větrných turbín Vestas (ty velmi často najdete i u nás) a jejich celkový výkon činí 300 MW. Rozloha této farmy je 35 km2 a Velkou Británii její vybudování stálo bezmála 900 milionů liber.
Větrná farma východně od Londýna v hrabství Kent. Zdroj: www.vattenfall.com
Projekty větrných elektráren na moři se v poslední době stávají stále oblíbenější. Velká Británie má velký větrný potenciál především díky dlouhému a mělkému pobřeží, které ke stavbě větrných farem na moři přímo vybízí. Není tedy divu, že toho Britové chtějí v příštích letech maximálně využít. Spojené království chce v budoucnu vybudovat 10 000 větrných turbín na moři i na souši, které by mohly pokrýt spotřebu elektřiny země až z jedné třetiny. Velká Británie by se tím navíc zařadila po bok největších větrných velmocí.
Větrná farma u pobřeží Velké Británie z ptačí perspektivy vypadá opravdu rozlehle. Zdroj: www.vattenfall.com
Větrná velmoc Rumunsko: Elektrárny staví ČEZ
Abychom při putování za větrnými elektrárnami nezůstávali jen na západě, přesuneme se nyní více na východ. Ani taková země, jako je Rumunsko, nezůstává pozadu. Na jihovýchodě Rumunska byla loni na podzim dokončena první fáze výstavby dvou rozsáhlých větrných parků Fantanele a Cogealac. V budoucnu by tyto farmy měly čítat celkem 240 turbín s kapacitou 600 MW.
První část projektu přímořské farmy v Rumunsku čítá 139 turbín. Zdroj: www.cez.cz
Není bez zajímavosti, že provozovatelem větrné farmy v Rumunsku je energetická společnost ČEZ. Ta koupila hotový projekt na výstavbu farem v roce 2008 a plánuje do něj investovat celkem 1,1 miliardy eur. Větrná farma takového rozsahu je při tom v Rumunsku vůbec první svého typu. Podle ČEZu jsou v přímořské oblasti Dobružska vynikající podmínky pro její provoz a podle původních plánů by měl být celý projekt dokončen v letošním roce.
20 % energie z větru získávají v Dánsku
Za evropského „mazáka“ v oblasti větrných elektráren bychom mohli směle označit severské Dánsko. Tady budují větrné elektrárny již od roku 1991 a 20 % elektřiny Dánové získávají právě z větrné energie. Zatím poslední větrná farma v moři zde byla otevřena na podzim roku 2009. Projekt Horns Rev 2, který svými 91 turbínami zabírá plochu 35 km2, má instalovaný výkon 209 MW. Na to, jak se taková větrná farma staví a jak funguje, se můžete podívat na stránkách jejího provozovatele, firmy Dong Energy (v angličtině).
Horns Rev 2 je už devátá větrná farma u dánského pobřeží postavená od roku 1991. Zdroj: www.dongenergy.com
Podmořská síť propojí větrné farmy
Velmi zajímavý projekt se zrodil právě v souvislosti s budováním větrných farem v pobřežních vodách Severního moře, kde jich stojí už bezmála třicet. Devět států se v závěru roku 2009 dohodlo, že vytvoří podmořskou síť vzájemně propojující jednotlivé větrné farmy. Cílem projektu je minimalizace případného přetížení existující přenosové sítě a zároveň i možnost předcházet jejímu nedostatečnému využívání. Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Německo, Švédsko a Velká Británie tím zároveň dokazují obrovský potenciál větrných elektráren, který v posledních letech zdůrazňuje i Evropská Unie.
Podle provozovatele Dong Energy stihne větrná farma Horns Rev 2 zásobit elektřinou 200 000 domácností. Zdroj: www.dongenergy.com
Větrná farma gigantických rozměrů se staví v Číně
Asi málokoho překvapí, že ani Čína na sebe v oblasti větrné energetiky nenechala dlouho čekat. Aby vytvořila projekt hodný své velikosti, pustila se do stavby skutečně gigantické větrné farmy v Jiunquanu v provincii Kan-su. Od roku 2009 tam ve větrné poušti roste obrovské množství turbín, a farma by měla být kompletně dokončena roku 2015.
První část rozsáhlého projektu čítajícího více než 3 500 turbín, byla dokončena již loni v listopadu. Takové množství „větrníků“ má instalovaný výkon 5,16 GW. Číňané plánují, že druhá část by pak měla mít instalovaný výkon 7,55 GW. Čína skutečně není žádný troškař a s výstavbou větrných elektráren tím rozhodně končit nehodlá. Plánuje totiž stavbu dalších šesti větrných parků o instalovaném výkonu 10 GW.
Větrná energetika v Evropě
Rozvoj větrných elektráren v Evropě podporuje také závazek, který si stanovila Evropská unie. Ta totiž plánuje do roku 2020 vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů. Pro každý z 27 členských států EU to tedy znamená splnění závazku dosáhnout určité hranice podílu obnovitelných zdrojů. Větrná energie je z nich přitom zdaleka nejrozšířenější, podle předpokladů bude v roce 2020 pokrývat 14 % celkové poptávky po elektřině. Není proto vůbec divu, že větrná energetika je v Evropě jedním z nejdynamičtějších oborů energetiky.
