fbpx

Partneři sekce

Větrná energie a její využití v České republice0

Obnovitelné zdroje energie zažívají v posledních letech boom a často se stávají živě diskutovaným tématem. Jedním z kontroverznějších zelených zdrojů je větrná energetika, která má a bude mít své odpůrce i příznivce. Jak si ve větrné energetice stojí ČR a jaké jsou plány v této oblasti?

Každý stát má jiné přírodní a geografické podmínky, jež ovlivňují možnosti využití větrné energie. Nejlépe jsou na tom země, které mohou pro instalaci větrných elektráren využít mořské pobřeží či přímo mořský pás. Česká republika má ve srovnání s některými dalšími státy EU nízký potenciál větrné energie.

„Přestože má Česká republika menší potenciál pro rozvoj větrné energetiky než řada jiných evropských zemí, ČEZ chce do větrné energetiky investovat 20 miliard.“

Reklama

Přesto se i zde (alespoň částečně) větrná energetika rozvinula. Ostatně, když půjdeme do historie, první větrný mlýn byl na území českých zemí postaven už ve 13. století

Více o větrné energii na Nazeleno

   – Větrná energie v České republice

   – Malá větrná elektrárna. vyplatí se?

   – Alternativní energie roste, ne z větru

   – Větrné elektrárny a veřejné mínění

   – Neúspěšné referendum ve Stříbře

Obrat k obnovitelným zdrojům energie

Využití větru k výrobě elektřiny je však mnohem modernější záležitostí. Zájem o větrnou energetiku se objevil v 70. letech 20. století. Důvodů pro obrat k obnovitelným zdrojů energie bylo několik. První náznak bylo možné pozorovat již v konceptu manželů Meadowsových, kteří formulovali myšlenku udržitelného rozvoje. Tato teze nebyla politiky brána příliš vážně. V roce 1973 však země OPEC (Organizace států vyvážejících ropu) uvalily embargo na vývoz ropy do zemí euroatlantického prostoru.

Hlavní nedostatky větrné energie? Slabý a nestabilní výkon, hluk a zásah do krajiny. Pozitiva? Je to obnovitelný zdroj
Hlavní nedostatky větrné energie? Slabý a nestabilní výkon, hluk a zásah do krajiny. Pozitiva? Je to obnovitelný zdroj

Mnoho politiků si v této době uvědomilo křehkost států, jež jsou závislé na dovozu energetických zdrojů. To byl jeden ze zásadních impulsů, který přispěl k tomu, že západní společnosti začaly hlouběji přemýšlet o náhradě tradičních energetických surovin. Svoji roli zde sehrála i otázka znečišťování životního prostředí. Mezi průkopníky větrné energie v Evropě patří Německo a Dánsko.

Větrná energetika v ČR

V České republice se začaly větrné elektrárny stavět v 80. a 90. letech 20. století. K prvním podnikům, který začal vyrábět větrné elektrárny v ČR, patřily frýdecko-místecké Mostárny. Růst zájmu o větrnou energetiku v tuzemsku bylo možné pozorovat zejména mezi lety 1990–1995. Od druhé poloviny 90. let 20. století se však tento „boom“ zastavil.

Solární energie krok za krokem

  • – Kdy mají obnovitelné zdroje smysl?

    – Proč solární energie?

  • – Praktická využitelnost sluneční energie

  • – PRAXE: Solární systém na ohřev vody

Příčinu můžeme hledat v nezájmu politických elit o danou problematiku, jenž se projevil v nedostatečné legislativě upravující oblast obnovitelných zdrojů. Důsledkem toho byly velmi nízké výkupní ceny elektřiny vyrobené z větrných elektráren, jež se pohybovaly kolem 0,9 – 1,13 Kč za 1 kWh. Druhou příčinu můžeme vidět v nedostatečném výzkumném zázemí podniků a v poruchovosti tehdy vyráběných elektráren.

Pozitivní změny v legislativě

Zlom v užívání větrné energie přineslo nové milénium. Od roku 2001 jsou výkupní ceny elektřiny vyrobené z větrné energie určovány centrálně Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a nikoli regionálním distributorem. Postupný nárůst cen (a také jistota garance jejich výše) přispěly k zatraktivnění větrné energie pro mnoho investorů.

Větrné elektrárny v České republice zatím provozují většinové veřejnosti neznámé společnosti, to se má brzy změnit, ČEZ však chystá masivní investice
Větrné elektrárny v České republice zatím provozují většinové veřejnosti neznámé společnosti, to se má brzy změnit, ČEZ však chystá masivní investice

Dalším pozitivním aspektem v legislativě, jež upravuje oblast obnovitelných zdrojů, bylo přijetí zákona č. 180/2005 Sb. Podle něho je provozovatel distribuční či přenosové soustavy povinen připojit přednostně elektrárny užívající pro výrobu elektřiny obnovitelné zdroje energie. Díky těmto krokům se od roku 2002 zvyšuje počet větrných elektráren, které jsou každoročně v ČR otevírány. V roce 2006 bylo zprovozněno 18 nových větrných elektráren.

Český energetický gigant a větrná energie

Budoucnost ve větrné energii vidí i česká elektrárenská společnost ČEZ, která se chystá do větrných elektráren do roku 2020 investovat 20 miliard Kč. Tato strategie je poměrně překvapivá, protože „větrníky“ potřebují k provozu oblasti s průměrnou rychlostí větru vyšší než 6 m/s, kterých není mnoho.

5 iluzí o obnovitelných zdrojích

  • Jsou nevyčerpatelné

    Jsou snadno dostupné

    Jsou čisté

    Jsou levné

    V budoucnu nahradí stávají energetické zdroje

V České republice patří mezi oblasti vhodné pro stavbu větrných elektráren Krušnohorsko, Jesenicko a Českomoravská vrchovina. Některá místa z těchto oblastí však nelze využít, protože se jedná o chráněné oblasti. Podle údajů ERÚ bylo v srpnu 2008 v ČR využito pouze 133 MW větrné energie z celkového potenciálu 900 MW, což víceméně odpovídá odhadovanému 13% využití výkonu větrných elektráren. Toto číslo (tzv. koeficient ročního využití) udává předpokládané množství dodané energie v porovnání s hypotetickým výkonem, kdyby pracovaly bez přestávky (pro porovnání vodní elektrárny mají 17 %, tepelné 55 %, jaderné 79 %).

Výroba elektřiny v ČR z obnovitelných zdrojů (2007)

Zdroj
MWh
Vodní elektrárny
2 089 600
Biomasa
968 062
Bioplyn
215 223
Tuhé komunální odpady (BRKO)
11 975
Větrné elektrárny
125 100
Fotovoltaické systémy (odhad)
2 127
Kapalná biopaliva
9
Celkem
3 412 097

Zdroj: MPO, informace o podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny najdete zde

Celkový podíl větrné energie společnosti ČEZ na výrobě elektřiny v České republice je momentálně zanedbatelný (nedosahuje ani 0,0 %). Největší větrnou farmu v České republice provozuje německá firma Ecoenerg Windkraft – jde o Kryštofovy Hamry v Krušných horách, instalovaný výkon je 42 MW (2 MW na jednu elektrárnu.

Nejvýkonnější větrný park v České republice - Kryštofovy Hamry v Krušných Horách
Nejvýkonnější větrný park v České republice – Kryštofovy Hamry v Krušných Horách. Zdroj: ČSVE

Společnost ČEZ v současnosti provozuje pouze větrnou elektrárnu Mravenečník v Jeseníkách (zbylé zdroje byly odstaveny). V plánu jsou dva nové větrné parky na území České republiky a jeden ambiciózní projekt největší soustavy přímořských větrných elektráren v Rumunsku (o výkonu 600 MW, který se teoreticky vyrovná mnohým uhelným elektrárnám).

Pro a proti větrným elektrárnám

Větrné elektrárny užívají pro výrobu elektřiny čistý přírodní zdroj, jenž nevyžaduje další úpravy, neprodukují odpad a skleníkové plyny. Po jejich instalaci lze i nadále využívat okolní půdu (např. pro zemědělské účely). I přes svou ekologickou šetrnost jsou tyto elektrárny často bouřlivě diskutovány.

Mezi argumenty jejich odpůrců nalezneme opodstatněné tvrzení, že větrné elektrárny narušují vzhled krajiny. Oponenti argumentují, že sloupy vysokého napětí rovněž, a přesto jsme se s nimi sžili. Větrné elektrárny ovšem způsobují hluk. Ve vzdálenosti 500 m od elektrárny o výkonu 2 MW naměříme asi 40 dB. Toto číslo sice odpovídá hygienickým normám, hluk je však pro blízké okolí nepříjemný a může rušit zvěř. Za jasných dnů odráží vrtule elektráren sluneční záření. To způsobuje tzv. diskoefekt, který na okolí působí rušivým dojmem. Problémem větrných zdrojů je i jejich časová nestabilita, kterou je nutné řešit záložními energetickými zdroji.

Autor: Redakce Nazeleno.cz