Tepelné čerpadlo patří k úsporným zdrojům tepla – společně s vytápěním dřevem a peletami se řadí k těm nejlevnějším. Kdy se vyplatí pořídit si tepelné čerpadlo? Kolik peněz vám ušetří? Co obnáší instalace tepelného čerpadla? + VÝPOČET ÚSPOR
Prognózy cen tepla nejsou před začátkem nové topné sezóny příliš optimistické. Zdražuje plyn i elektřina. Pokud se poohlížíte po úsporném zdroji tepla, který sníží vaše náklady na vytápění, je jednou z možností tepelné čerpadlo.
Reklama„Tepelné čerpadlo instalované do domu o tepelné ztrátě 10 kW ušetří oproti plynovému kotli přes 21 000 korun ročně.“
Oproti plynovému nebo elektrickému kotli ušetří tepelné čerpadlo zhruba 40–60 % energie. Odborníci se shodují, že doba návratnosti investice je kolem 6–8 let.
Úsporné vytápění |
– Výběr tepelného čerpadla |
Vybíráme tepelné čerpadlo pro rodinný dům
Jak tepelné čerpadlo funguje? Zjednodušeně řečeno, jde o zařízení, které využívá teplo z okolních nízkoteplotních zdrojů (vzduch, voda, země). Toto teplo je pak ohřáno na vyšší teplotu a využito k vytápění domu a (nebo) ohřevu teplé užitkové vody.
Při výběru tepelného čerpadla se musíme rozhodnout, jaký nízkoteplotní zdroj budeme využívat. Každý z typů tepelných čerpadel má své výhody a nevýhody.
TIP: Jak vybrat tepelné čerpadlo? |
| Více o typech tepelných čerpadel a jejich výběru čtěte v článku Vybíráme tepelné čerpadlo: Jaká kritéria sledovat? |
„Paušálně nelze říci, které tepelné čerpadlo je nejvhodnější. Systém země-voda se zemním kolektorem má vyšší účinnost než čerpadlo vzduch-voda a lze jej pořídit za srovnatelné náklady. Pokud je tedy pozemek dostatečně veliký, je tento systém zcela jistě správnou volbou,“ říká Petr Hoftych ze společnosti HENNLICH INDUSTRIETECHNIK.
S tím souhlasí také Marek Bláha ze společnosti Tepelná čerpadla IVT. „Tepelné čerpadlo země-voda má zhruba stejné pořizovací náklady jako kvalitní tepelné čerpadlo vzduch-voda, ale oproti němu má přibližně o 30 % nižší spotřebu elektřiny a delší životnost. Z tohoto důvodu vykazuje i nejlepší návratnost. Nevýhodou je potřeba 250–400 m2 plochy na zahradě a nutnost zemních prací.“
Tepelné čerpadlo patří k úsporným zdrojům tepla. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Tepelné čerpadlo vzduch-voda přichází v úvahu, pokud nemáme dostatečně velký pozemek. „Vzduchová tepelná čerpadla jsou vhodná do rekonstruovaných a zateplených objektů, kde nelze umístit jiný primární zdroj (kolektor/vrt). Vzduchová tepelná čerpadla zcela jistě nejsou vhodná v kombinaci se soustavami provozovanými nad 50°C teploty topné vody,“ dodává Petr Hoftych.
Při výběru tepelného čerpadla bychom měli sledovat také jeho účinnost. Jejím ukazatelem je tzv. topný faktor.
| SLOVNÍČEK: Topný faktor
|
| Topný faktor je ukazatelem energetické účinnosti zařízení, které dodává do systému teplo (tepelné čerpadlo), popř. chlad (klimatizace na principu tepelného čerpadla). Je to poměr mezi vyprodukovaným teplem (teplem dodaným do topného systému) a spotřebovanou energií (množství elektřiny pro pohon tepelného čerpadla, resp. kompresoru tepelného čerpadla). Pro topný faktor se užívá zkratky COP (Coefficient of performance). Topný faktor patří mezi bezrozměrné veličiny, je tedy vyjádřen číslem. Nejčastěji se hodnota topného faktoru pohybuje v intervalu 2 až 5. Hodnota topného faktoru závisí na vstupní a výstupní teplotě, typu kompresoru, a dalších okolnostech. Dodavatelé obvykle udávají topný faktor při různých teplotách vstupního a výstupního média. Většinou jde o teoretickou hodnotu, reálný, tzv. roční topný faktor bývá nižší (různé energetické ztráty) a pohybuje se v intervalu 2 až 3,5. Pokud má např. tepelné čerpadlo topný faktor 3, znamená to, že dokáže vyprodukovat 3 x více tepla, než kolik je třeba dodat elektrické energie pro jeho provoz. V praxi platí, že čím je vyšší topný faktor, tím je vyšší i účinnost tepelného čerpadla (jde o lineární závislost). Obdobná úměra neplatí pro schopnost tepelného čerpadla uspořit energii. Úspora energie neroste úměrně s topným faktorem, nejedná se o lineární závislost. Roste-li topný faktor, úspora se zvyšuje pomaleji (hyperbolická závislost). |
Tepelné čerpadlo ušetří desetitisíce korun
Od tepelného čerpadla očekáváme především úsporu energie. Abychom byli konkrétnější a nepohybovali se pouze v obecné rovině, požádali jsme odborníky, aby nám spočítali, kolik s tepelným čerpadlem ušetří majitelé domu o tepelné ztrátě 10 kW.
Roční spotřeba energie tepla v tomto domě dosahuje 16 000 kWh, spotřeba na ohřev teplé užitkové vody 4 000 kWh. O vytápění se v domě stará elektrokotel za teplo a ohřev vody zaplatí majitelé ročně 62 000 korun.
Z výpočtů společnosti Tepelná čerpadla IVT vyplývá, že pokud majitelé zvolí k vytápění tepelné čerpadlo země-voda o výkonu 9,1 kW, sníží se jejich náklady na vytápění o více než polovinu, konkrétně na 23 500 korun. Modelový výpočet si můžete prohlédnout zde (pdf).
„Z výpočtu je zřejmé, že při použití tepelného čerpadla země-voda, ušetří majitelé ročně zhruba 38 000 korun oproti elektrickému vytápění a 21 300 korun oproti plynovému kondenzačnímu kotli. Navíc rozdíl v pořizovacích nákladech tepelného čerpadla a plynového vytápění je menší než zákazníci čekají,“ dodal Martin Bláha s odkazem na podrobný rozbor ceny tepelného čerpadla.
Cena tepelného čerpadla a návratnost investice
Pro řadu investorů je rozhodujícím kritériem cena nového tepelného zdroje. „Instalace kvalitního tepelného čerpadla pro rodinný domek s tepelnou ztrátou 10 kW se pohybuje od 250 000 do 350 000 korun,“ uvedl Petr Hoftych.
Doba návratnosti tepelného čerpadla je do 8 let. Zdroj: Thinkstockphotos.com
„Pokud budeme počítat, že pořízení plynového kondenzačního kotle včetně přípojky, rozvodů plynu, odkouření kotle, regulace a ohřevu teplé vody přijde přibližně na 100 000 korun, investor si za tepelné čerpadlo připlatí „jen“ 100 000 až 200 000 korun. Díky tomu se návratnost investice pohybuje od 4 do 7 let,“ dodal Marek Bláha.
Instalace tepelného čerpadla a otopná soustava
Jako o každém novém zdroji energie, tak i o tepelných čerpadlech kolují různé mýty. Jedním z nich je i to, že při instalaci tepelného čerpadla je nutné měnit také otopnou soustavu.
„Pokud topný systém dokáže v zimě vytopit dům s teplotou topné vody 55°C, není nutné ho měnit. Když potřebuje vyšší teplotu, měl by se vyměnit. Tepelná čerpadla dnes sice dokážou ohřívat vodu na 65°C a některá i na 80°C, stále ale platí, že čím vyšší teplota topné vody, tím dráže tepelné čerpadlo topí. To je typické obzvláště pro systémy vzduch-voda,“ vysvětluje Marek Bláha.
Co se týká samotné instalace tepelného čerpadla, její délka a náročnost záleží na typu zvoleného tepelného čerpadla. „U tepelného čerpadla vzduch-voda je instalace velmi rychlá a je zpravidla hotova během 3 dnů,“ říká Petr Hoftych.
Náročnější je instalace tepelného čerpadla, které využívá energii ze zemního kolektoru nebo vrtu. „Zhotovit zemní kolektor trvá běžně 2 dny, instalace strojovny další 3 dny. Se zemními kolektory je spojeno získání územního rozhodnutí a tento proces trvá zpravidla 2 měsíce. Teprve poté může nastoupit vrtná společnost. Vyhloubení jednoho až dvou vrtů zabere zhruba 2 dny. Doba montáže strojovny je stejná, jako v případě tepelného čerpadla se zemními kolektory,“ upřesňuje odborník.
Ventilační tepelná čerpadla
Jestliže máte dobře izolovaný dům s tepelnou ztrátou do 9 kW, může být řešením ventilační tepelné čerpadlo. „Základním předpokladem instalace těchto tepelných čerpadel je, že zákazních chce ve svém domě řízené větrání,“ upřesňuje Rodan Michlík ze společnosti Nativa.
Instalace ventilačního tepelného čerpadla vyžaduje vybudování větracího systému a investiční náklady se pohybují kolem 250 000 korun. „Spotřeba elektrické energie u domu, který má tepelnou ztrátu 7 kW je asi 8 250 kWh ročně (jde o spotřebu na vytápění, ohřev vody, větrání). Návratnost investice se pohybuje kolem 6–7 let,“ dodává odborník.
