fbpx

Partneři sekce

Vybíráme tepelné čerpadlo: Jaká kritéria sledovat?0

Tepelné čerpadlo ušetří 40–60 % nákladů na vytápění oproti plynovému nebo elektrickému kotli. Zvažujete instalaci tepelného čerpadla? Podívejte se, jaká kritéria při jeho výběru sledovat a na co si dát pozor!

Kdo by nechtěl ušetřit náklady na vytápění? Zvláště pak v době, kdy ceny energií stoupají a za teplo platíme každý rok o něco víc. Pokud bydlíte v rodinném domě, máte několik možností, jak snížit své faktury za teplo. Pro dnešek pomineme zateplování domu nebo výměnu oken a zaměříme se na úsporné zdroje vytápění. Konkrétně na tepelné čerpadlo.

„Tepelné čerpadlo ušetří 40 – 60 % nákladů na vytápění oproti plynovému nebo elektrickému kotli.“

Tepelná čerpadla jsou zařízení, která si berou teplo z okolních nízkoteplotních zdrojů (jako je vzduch, země nebo voda), ohřívají ho na vyšší teplotu a pak ho využívají k vytápění domu nebo ohřevu teplé užitkové vody.

Reklama

Tepelné čerpadlo má zpravidla dvě části: vnitřní a venkovní. Vnitřní část tepelného čerpadla, která zajišťuje předávání tepla do otopné soustavy, si můžeme představit například jako plynový kotel. Jak už název napovídá, venkovní část tepelného čerpadla, která odebírá teplo nízkoteplotnímu zdroji, je umístěna venku a její podoba je odvislá od toho, jaký zdroj energie tepelné čerpadlo využívá.

Nazeleno doporučuje

    – Cena elektřiny

    – Tepelné čerpadlo

    – Úsporné vytápění

    – Automatické kotle

    – Topné koberce

Vybíráme tepelné čerpadlo: Vzduch, země nebo voda?

Pravděpodobně první otázku, kterou si budeme muset při výběru tepelného čerpadla zodpovědět, bude to, zda dáme přednost tepelnému čerpadlu využívajícímu energii vzduchu, země nebo vody. Každý z uvedených nízkoteplotních zdrojů má pochopitelně své výhody i nevýhody.

  • Tepelné čerpadlo vzduch-voda

Tepelná čerpadla vzduch-voda jsou v současné době nejrozšířenější a představují více jak 50 % všech instalací. Vyznačují se mírně nižší efektivitou provozu ve srovnání se systémy využívající energii země nebo vody. Nespornou výhodou tepelných čerpadel vzduch-voda jsou nízké pořizovací náklady, jednoduchost a rychlost  instalace.

Venkovní jednotka se postaví vně, v některých případech uvnitř domu, propojí se s vnitřní jednotkou (obsahující např. bojler, pomocný zdroj, oběhová čerpadla, regulaci aj.) a do dvou dnů od zahájení instalace tepelné čerpadlo může začít topit,“ říká Jiří Pressl ze společnosti Danfoss.

Při instalaci tepelného čerpadla vzduch-voda odpadají nákladné a složité zemní práce, kterých je potřeba v případě tepelných čerpadel země-voda pro zhotovení zemních kolektorů nebo vrtů. Případná kontrola funkčnosti celého zařízení  tepelného čerpadla vzduch-voda je velmi snadná, neboť všechny komponenty jsou snadno přístupné. Nevýhodou tepelných čerpadel vzduch-voda jsou vyšší provozní náklady (přibližně o 25 % vyšší než u systému země-voda) a kratší životnost.

  • Tepelné čerpadlo země-voda a voda-voda

Nevýhodou tepelného čerpadla země-voda je složitější instalace. Toto tepelné čerpadlo totiž využívá nízkoteplotní energii obsaženou pod povrchem země, proto je potřeba buď hlubinný vrt nebo plošný kolektor, což navyšuje náklady na jeho pořízení.

Obecně lze říci, že pro klasickou novostavbu o tepelné ztrátě 10 kW je třeba 140 m hluboký vrt, který vyjde na cca 140 000 korun. Z pohledu nejlepších užitných vlastností (co se týče provozních nákladů, pořizovacích nákladů a životnosti) vychází nejlépe tepelné čerpadlo s plošným kolektorem. Plošný kolektor je poměrně levná záležitost, která vyjde na cca 50 000 korun (např. dodávka na klíč montážní firmou),“ vypočítává Pressl.

Plošný kolektor je v podstatě trubka položená do hloubky 1,2 m, která využívá sluneční energie, jež se akumuluje do země. Nevýhodou plošného kolektoru jsou určité nároky na prostor, což u běžné novostavby znamená asi 400 m2 nezastavěné plochy zahrady.

K výhodám tepelných čerpadel země-voda patří vyšší účinnost oproti vzduchovým tepelným čerpadlům, protože teplota odebíraná ze země nebo z vody je po celý rok stálejší než u systému vzduch-voda, kdy se s klesající venkovní teplotou snižuje i efektivita provozu tepelného čerpadla,“ vysvětluje Pressl.


Vnější část tepelného čerpadla. Školící centrum CTI ČR, Vysoké Mýto. Zdroj: Danfoss

Jaké tepelné čerpadlo vybrat?

Typ tepelného čerpadla by měl být vybírán s ohledem na konkrétní podmínky. A určitě bychom se měli poradit s odborníky, kteří nám navrhnou nejvýhodnější variantu. Například v chladných horských oblastech není efektivní využívat tepelné čerpadlo vzduch-voda, ale raději investovat do systému s hlubinným vrtem nebo plošným kolektorem.

Naopak, budeme-li mít malou zahradu a budeme bydlet v oblasti s mírnějším klimatem, je vhodné zvolit tepelné čerpadlo vzduch-voda, které nám zajistí solidní úsporu bez nutnosti zásahu do zahrady,“ dodává Jiří Pressl.

Častou otázkou ohledně tepelných čerpadel je také jejich hlučnost. Pokud ovšem sáhnete po tepelném čerpadle renomovaných výrobců, neměl by být s hlučností problém. „Je však také pravdou, že téměř žádný z výrobců nedoporučuje umisťovat venkovní jednotku tepelného čerpadla poblíž oken ložnice nebo často obývaných místností. Toto u zemních čerpadel odpadá, neboť veškerá hlučná část je umístěna ve vnitřní jednotce,“ říká Pressl.

 Účinnost tepelného čerpadla a úspory energie

Snad pro každou domácnost je důležité, kolik energie s tepelným čerpadlem ušetří. Úspory energie a návratnost investice se mj. odvíjí od toho, jakým zdrojem dosud domácnost dům vytápěla. V porovnání s plynovým nebo elektrickým kotlem ušetří tepelné čerpadlo 40–60 % energie. Pokud například vytápíte rodinný dům, pro jednoduchost stejných parametrů již výše uvedené novostavby o tepelné ztrátě 10 kW, přímotopem, zaplatíte ročně za elektřinu kolem 60 000 korun. Na provoz tepelného čerpadla navíc můžete získat výhodnou dvoutarifní sazbu D56d, kdy za elektřinu platíte nižší cenu (v tomto případě k vám levnější elektřina proudí celých 22 hodin).

Návratnost investice do tepelného čerpadla je několik let. „Ve většině případů se maximálně do 10 let investice do tepelného čerpadla jistě vrátí,“ míní Jiří Pressl.

Úspory a efektivitu tepelného čerpadla ovlivňuje také to, na jaký otopný systém je tepelné čerpadlo napojeno a svoji roli hraje i tzv. topný faktor tepelného čerpadla (COP).


Vnitřní část tepelného čerpadla v Hotelu Bulwar v Polsku. Zdroj: Danfoss

Jde o veličinu, která nám říká, kolika násobek energie čerpadlo produkuje ve vztahu k elektrické energii, resp. kolika násobek kW vyprodukované k 1 kW vložené.  Obecně platí, že čím je vyšší teplota (vzduchu, solanky) vstupující do tepelného čerpadla a čím je nižší výstupní teplota topné vody z tepelného čerpadla, tím je vyšší topný faktor. Nejvýhodnějším topným systémem je proto podlahové vytápění, které se zpravidla dimenzuje na teplotní spád 45/35°C. Vhodné jsou i radiátorové otopné soustavy s topným spádem 55/45 °C, u kterých však už není možné dosáhnout takové úspory provozních nákladů,“ vysvětluje Pressl.

Měnit nebo neměnit otopnou soustavu?

S instalací tepelného čerpadla do starších domů proto vystává otázka, zda měnit otopnou soustavu či nikoli. Pokud chceme skutečně snížit náklady na vytápění, vyplatí se s pořízením tepelného čerpadla investovat i do nové otopné soustavy.

Stávající topné systémy byly většinou navrženy na vyšší teplotní spád. Moderní tepelná čerpadla mohou dosáhnout výstupní teploty v rozmezí 60 až 70°C, takže mohou v těchto starších systémech dobře fungovat, ale ekonomika provozu bude citelně horší než u dvou předchozích případů. Nehledě na to, že se zvyšuje i opotřebení tepelného čerpadla,“ dodává Jiří Pressl.

SLOVNÍČEK: Topný faktor

Topný faktor je ukazatelem energetické účinnosti zařízení, které dodává do systému teplo (tepelné čerpadlo), popř. chlad (klimatizace na principu tepelného čerpadla). Je to poměr mezi vyprodukovaným teplem (teplem dodaným do topného systému) a spotřebovanou energií (množství elektřiny pro pohon tepelného čerpadla, resp. kompresoru tepelného čerpadla). Pro topný faktor se užívá zkratky COP (Coefficient of performance).
Topný faktor patří mezi bezrozměrné veličiny, je tedy vyjádřen číslem. Nejčastěji se hodnota topného faktoru pohybuje v intervalu 2 až 5. Hodnota topného faktoru závisí na vstupní a výstupní teplotě, typu kompresoru, a dalších okolnostech. Dodavatelé obvykle udávají topný faktor při různých teplotách vstupního a výstupního média. Většinou jde o teoretickou hodnotu, reálný, tzv. roční topný faktor bývá nižší (různé energetické ztráty) a pohybuje se v intervalu 2 až 3,5.
Pokud má např. tepelné čerpadlo topný faktor 3, znamená to, že dokáže vyprodukovat 3 x více tepla, než kolik je třeba dodat elektrické energie pro jeho provoz. V praxi platí, že čím je vyšší topný faktor, tím je vyšší i účinnost tepelného čerpadla (jde o lineární závislost). Obdobná úměra neplatí pro schopnost tepelného čerpadla uspořit energii. Úspora energie neroste úměrně s topným faktorem, nejedná se o lineární závislost. Roste-li topný faktor, úspora se zvyšuje pomaleji (hyperbolická závislost).

Použité zdroje:

  • Průzkum BSRIA Limited, Registered in England No. 3942728
  • Test tepelných čerpadel 2006 – Švédský národní zkušební a výzkumný ústav SP Sveriges Tekniska (Rad & Ron 6/05, En fältstudie om bergvärmepumpar)
  • TZB info
  • Referenční stavby – např. P. Bor – Domažlice; Vysoké Mýto – školící centrum CTI ČR (Cech topenářů a instalatérů ČR), Poland

Autor: Jana Poncarová