Každý z nás ročně vyhodí asi 315 kilogramů odpadu. Zavřením víka u popelnice ale osud odpadků nekončí. Některé putují na skládku, jiné do spalovny. Jak jsme na tom se spalováním odpadu v České republice? Jak fungují české skládky?
Hejna ptáků vřeští nad hromadou čpějících odpadků, bagry přehazují tuny igelitek, které hyzdí krajinu – tak nějak si představujeme skládku. Vysoké komíny plivají do města zhoubný smradlavý popel a kyselé deště barví lesy doruda – tak nějak si představujeme spalovnu odpadu. Třídíme odpad a doufáme, že my nejsme původci tohoto zla. Jak je to ale doopravdy?
„Spalovny získávají (trochu kontroverzně) podporu z evropských dotací na obnovitelné zdroje.“
ReklamaCesta naší igelitky s odpadky pro nás končí zavřením víka popelnice. Pro ni je to ale začátek. Popelářské vozy, vybavené lineárními lisy nebo jinou technikou pro zmenšení objemu odpadu, každý den odvážejí směsný odpad do místní spalovny nebo na skládku. Tříděný odpad vozí na separační linku, kde se dále dotřiďuje a připravuje k dalšímu zpracování. Bioodpad putuje do kompostáren.
Spalovna aneb využijme energii odpadu
První spalovna odpadu byla postavena v roce 1874 v Anglii. Provoz spaloven s sebou vždy nesl neblahý vliv na své okolí: toxický popílek obsahující dioxiny a furany, těžké kovy způsobující kyselé deště, oxid uhličitý, NOx a další skleníkové plyny, nehledě na páru vycházející z „čoudících“ komínů nebo zápach. I když se odpůrci a obhájci stále nemohou shodnout, vypadá to, že dnes již existují moderní řešení, která odstraňují většinu těchto problémů. Jemné filtry zachycující škodliviny, spalování probíhá při teplotě 850 °C po dobu dvou vteřin a řízené chemické reakce včetně redukce páry mají (podle obhájců) menší dopad na životní prostředí než například domy, které vytápějí kamny na tuhá paliva, či tepelné elektrárny na hnědé uhlí.
Nakládání s odpady v ČR za rok 2009
Odpad
|
27 658 315 t
|
využívání celkem
|
8 344 875 t
|
z toho:
|
|
využití jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
|
578 189 t
|
recyklace, regenerace
|
5 265 016 t
|
odstraňování celkem
|
5 562 671 t
|
z toho:
|
|
skládkování a ostatní způsoby ukládání odpadů v úrovni nebo pod úrovní terénu
|
4 271 089 t
|
spalování
|
74 975 t
|
ostatní způsoby
|
13 750 770 t
|
využití odpadů na terénní úpravy
|
5 845 867 t
|
zpracování autovraku
|
77 375 t
|
prodej odpadu jako suroviny
|
697 816 t
|
využití odpadu na rekultivace skládek
|
550 402 t
|
ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky
|
942 316 t
|
kompostování
|
232 173 t
|
zpracování elektroodpadů
|
32 430 t
|
Zdroj: ČSÚ. Pozn. – ucelené údaje za rok 2010 zatím nejsou k dispozici
Kromě omezení neblahých vlivů při spalování odpadu došlo nedávno k celkovému obratu. Teplo, které dříve bylo jen odpadním produktem, začaly spalovny využívat. Ohřátá pára otáčí turbíny generátorů pro výrobu elektrické energie nebo proudí do domácností v podobě teplé užitkové vody. Spalování odpadů ovšem není beze zbytku, skelnatělá škvára se ukládá na skládky, nicméně spalováním dochází k redukci objemu odpadu na 90 %. Výhřevnost odpadků je řádově srovnatelná s hnědým uhlím, které tak částečně nahrazuje, a systém Waste-to-Energy získává (trochu kontroverzně) podporu z evropských dotací na obnovitelné zdroje. I proto mohlo v České republice dojít k přeměně technologií v jediných třech spalovnách komunálního odpadu, které se staly zařízeními na energetické využití odpadu.
Spalovny komunálního odpadu v České republice
Spalovna
|
Projektovaná kapacita
|
ZEVO Malešice, Praha 10
|
310 000 t/rok
|
SAKO Brno
|
240 000 t/rok
|
Termizo Liberec
|
96 000 t/rok
|
Zdroj: CENIA. Pozn.: V České republice funguje 39 zařízení na energetické využití odpadu, z nichž 3 spalují odpad komunální.
Skládka jako nepropustná jílovitá vana
Zatímco 30 % veškerého odpadu se v České republice využívá k recyklaci a výrobě energie, zhruba 20 % jej řečeno končí na skládkách. Ani skládky ovšem už nejsou tím zlem, jakým bývaly.
Samozřejmě, malebné nejsou. Ovšem musí být upraveny tak, aby eliminovaly rizika vůči životnímu prostředí. „Základna a boky skládky musí být tvořeny minerální vrstvou splňující požadavky na propustnost a tloušťku,“ říká Směrnice EU 1999/31/ES o skládkách odpadů. Případně musí skládku ochraňovat vrstva jílu o tloušťce 0,5 metru. Systém těsnění je doplněn umělou izolační fólií a drenážní vrstvou o tloušťce 0,5 metru, která má zachytávat a odvádět průsakové vody.
Každý z nás vyprodukuje asi 315 kg odpadu ročně. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Kromě ochrany podloží musí skládky zamezovat úniku skládkového plynu do ovzduší. Tento plyn obsahuje 40–60 % metanu, zbytek tvoří CO2 s příměsí dusíku, kyslíku, páry a síry. Skládkový plyn přispívá ke skleníkovému efektu a v několika krajních případech v minulosti způsobilo jeho nahromadění i výbuch. Pokud je vhodně využit, může sloužit i k výrobě teplé užitkové vody. „Skládkové plyny jsou zachycovány na všech skládkách určených pro biologicky rozložitelný odpad a musí být upraveny a využity. Pokud plyn nemůže být využit pro výrobu energie, musí být spálen,“ nařizuje směrnice EU.
Jeden den na skládce
Po příjezdu na skládku najede automobil na váhu a odpad prochází vizuální kontrolou, zda náklad splňuje požadavky pro přijetí na skládku. Vůz dále pokračuje po stávající cestní síti až na hranici vykládky, kde náklad shodí. Válce a buldozery následně odpad upěchují, aby snížily jeho objem a plochu. Automobil před opuštěním skládky projíždí čističkou kol a je znovu zvážen, hmotnost dovezeného odpadu se pečlivě eviduje.
Na skládce skončí asi 20 % veškerého odpadu. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Přes den vypadá skládka tak, jak si ji většina z nás představuje – jako pole odpadků. Na konci pracovního dne zahrnou bagry stávající pracovní plochu vrstvou půdy, čímž dochází k uzavření zápachu a možná bychom ani nepoznali, že se jedná o skládku.
V České republice dnes funguje 323 skládek, z nichž polovinu tvoří skládky na běžný (ne nebezpečný) odpad. Asi 20 % z celkové produkce odpadu končí právě tady. I když budoucnost slibuje vyšší podíl recyklace a energetického využití odpadů, se současným tempem produkce odpadu jsou skládky nedílnou součástí našeho života a produktem každého z nás. I těch, co odpad třídí.
Zařízení k úpravě, využití a odstraňování odpadů
|
Počet
|
Projektovaná kapacita [t/rok]
|
Zařízení na energetické využívání odpadů
|
39
|
1 490 236
|
z toho: spalovny komunálního odpadu
|
3
|
646 000
|
ostatní
|
36
|
844 236
|
Zařízení na materiálové využívání odpadů
|
1269
|
31 279 970
|
z toho: regenerace (kyselin, zásad, rozpouštědel apod.)
|
12
|
46 743
|
recyklace, získávání složek
|
377
|
11 207 145
|
biologické procesy
|
111
|
903 521
|
Zařízení na předúpravu odpadů
|
1059
|
17 641 038
|
Zařízení na biologickou úpravu odpadů
|
58
|
46 844 632
|
Zařízení na fyzikálně-chemickou úpravu odpadů
|
94
|
1 408 450
|
Kompostárny
|
102
|
5 279 464
|
Zařízení na biologickou dekontaminaci
|
26
|
138 922
|
Spalovny (kapacita v m3)
|
37
|
107 103
|
Skládky celkem
|
323
|
155 812 743
|
z toho: inertní odpad
|
106
|
45 438 393
|
ostatní odpad
|
173
|
65 266 287
|
nebezpečný odpad
|
34
|
16 449 513
|
odkaliště
|
10
|
28 658 550
|
Zdroj: CENIA