PRAXE: Solární systém na ohřev vody po 5 letech0

Dlouhodobé zkušenosti - kolik ušetřil?

Solární systém na ohřev vody – dlouhodobé zkušenosti

Systém funguje celkem spolehlivě a prakticky nevyžaduje žádnou obsluhu, nicméně v průběhu času se objevily některé nepříjemné závady způsobené pravděpodobně nekvalitními komponentami. Po třech letech se porouchala turbínka pro měření průtoku; náhrada mne stála asi 7 000Kč (což bylo více, než kolik mi systém za tu dobu vydělal).

Po nějakém čase se zasekl zpětný ventil v otevřené poloze a v noci pak samotížně obíhala solární kapalina z výměníku do kolektorů, a ochlazovala tak zásobník. Možná se při výměně turbínky dovnitř dostala nějaká nečistota, ale je to jen dohad. Bylo nicméně nutné osadit nový ventil a opět mne to stálo nějaké peníze. Při této příležitosti jsem koupil náhradní hořčíkovou anodu, která se používá na ochranu vnitřního povrchu zásobníku proti korozi.

„Tloušťka izolace je podle mého názoru nedostatečná, což objevil i kocour.”

Reklama

Při tom jsem ovšem zjistil, že anoda je tak dlouhá, že je vyloučené ji zasunout otvorem shora do zásobníku (výrobce radí odpojit všechny trubky, vyprázdnit zásobník a naklonit jej, což je ovšem ve stísněných podmínkách sklepa hrozná práce). Nechápu, proč dělají otvor pro metr dlouhou anodu shora, když je jasné, že v žádném normálním sklepě tolik místa nad zásobníkem nebude. Zatím je anoda pořád ještě funkční a pravděpodobně do zásobníku časem místo hořčíkové anody raději zkusím osadit protikorozní ochranu s menší inertní anodou a externím zdrojem proudu. Další možnost je hořčíkovou anodu zkrátit na zhruba třetinu délky. Obě tyto možnosti ale znamenají práci a peníze navíc.

Solární zásobník na 400 litrů

Další zajímavou závadu mi pomohl odhalit náš kocour. Divil jsem se proč leží v zimě na solárním zásobníku a ne na plynovém kotli, který se mi zdál teplejší. Když jsem to ale důkladněji prozkoumal pomocí bezdotykového teploměru, objevil jsem na horním krytu solárního zásobníku docela teplé místečko (tepelný most) v oblasti, kde je umístěna anoda a nějaký šroub.

Tloušťka izolace je vůbec podle mého soudu nedostatečná. Vyřešil jsem to tak, že jsem sundal horní víko a místo něj tam vložil 10 cm minerální vaty. Zřejmě se tím únik tepla znatelně snížil, kocour teď dává přednost kotli. Také izolace na trubkách ke kolektoru se časem trochu smršťuje a v místech spojů se objevují holé trubky. Zatím nepředstavují významné ztráty, nicméně v budoucnu se bude muset situace nějak řešit.

V zimě systém udržuje teplotu vody na 20–30 stupních

Životnost solárního systému

Další na řadě bude možná výměna solární kapaliny (někdo tvrdí, že vydrží podstatně déle než 5 let) a možná by se hodilo přetěsnit spojení skla s okrajem kolektorové vany (v prvním roce po instalaci se sklo na těsněních sesedlo a musel jsem nahoře a dole vzniklé škvíry zatěsnit silikonovým tmelem).

Nevýhodou strukturovaného povrchu skla je to, že není vidět na povrch absorbéru (solárního panelu) a nelze tudíž zkontrolovat, zda na něj nesedá vrstvička prachu (ten by zhoršoval emisivitu a tudíž zvyšoval tepelné ztráty) nebo zda na něm nejsou místa poškozená korozí. Někdy se totiž stává, že na vnitřní straně skla dochází ke kondenzaci vlhkosti, která eventuelně může skapávat na absorbér.

Graf: Měsíční zisky energie a průměrná teplota

Graf: Průměrná týdenní teplota v zásobníku

 

Svépomocně vyrobená kolektorová vana prostě není tak těsná jako kovové komerčně používané vany. Další součást s omezenou životností je oběhové čerpadlo, tam se ale těžko odhaduje jak dlouho skutečně vydrží (někde se udává, že jen 5 let).

Ekonomická výhodnost – vyplatí se, nebo ne?

Zodpovědět základní otázku, zda se takový systém z čistě ekonomického hlediska vyplatí. nebo ne. je poměrně obtížné. Pokud vypočteme prostou dobu návratnosti, tj. kolik se investovalo a kolik se každý rok ušetřilo, tak je odpověď nevyplatí.

Celková investice (i s výměnou měřicí turbínky a ventilu) dosáhla zatím hodnoty zhruba  100 000 Kč, na solární systém jsem dostal dotaci od SFŽP ve výši 30 000Kč. Za 5 let mi systém ušetřil necelých 10 MWh, tj. velmi přibližně 10 000Kč . Zatím tedy stále jsem v minusu (velmi přibližně -60 000Kč). Je pravdou, že ceny plynu rostou v poslední době poměrně rychle a systém by při trošce štěstí mohl mít před sebou ještě nějakých 20 let života, jak to ale nakonec dopadne, to si netroufám odhadnout.

Kalkulace zisků a výdajů  – solární systém ohřevu vody (5,5m2)

Pořízení a instalace	– 90 000 Kč
Dotace	30 000 Kč
Opravy, výměny	– 10 000 Kč
Úspora na ohřevu teplé vody	10 000 Kč
Celkem	– 60 000 Kč (celková bilance)

Dlouhá doba návratnosti je obecný problém solárních systémů, v mém případě se k tomu ještě přidalo to, že umístění kolektorů není optimální (odpolední zastínění) a naše spotřeba vody je menší, než jsme počítali a v důsledku toho je v letním období v zásobníku po většinu času teplota nad 80°C, a to pochopitelně dále snižuje účinnost.