fbpx

Partneři sekce

Hybridní fotovoltaická elektrárna – časem bude v každém domě0

Nevyžadují připojení k distribuční soustavě, ušetří náklady a významně přispívají ke zvýšení energetické bezpečnosti. Řeč je o domácích hybridních fotovoltaických systémech, které se jeví jako velmi perspektivní „energetická“ technologie pro rodinné domy.

Malé domácí fotovoltaické elektrárny lze podle způsobu připojení rozdělit na on-grid systémy připojené k distribuční soustavě a off-grid (ostrovní) zařízení, které fungují autonomně. Hybridní fotovoltaický systém pak pracuje podobně jako off-grid elektrárna, s tím, že objekt je navíc napojen na běžnou distribuční síť. Díky tomu může domácnost využívat výhod vlastní fotovoltaiky bez nutnosti nějakého zásadního omezení v běžném provozu či životním stylu, protože stále je k dispozici elektřina od dodavatele.

Zatímco ostrovní fotovoltaická elektrárna je vhodná zejména do míst, kde není možné realizovat přípojku k distribuční síti, jako jsou chaty, mobilní domy či stavby na odlehlých pozemcích, hybridní fotovoltaickou elektrárnu (HFVE) je možné realizovat v jakémkoli domě s přípojkou elektřiny. V praxi její provoz vypadá tak, že fotovoltaika dodává všechnu vyrobenou elektřinu pro potřebu domu a z distribuční sítě se pouze „docucává“ – ano takto to na Off grid semináři na veletrhu Amper zaznělo – výkon jen tehdy, když je potřeba. Součástí HFVE jsou samozřejmě akumulátory, které vyrovnávají rozdíly mezi aktuální potřebou elektřiny (večer) a solární výrobou (nejvyšší je okolo poledne).

Reklama

Výhoda: Nedodává elektřinu do distribuční sítě

Základní vlastností HFVE je, že většinou nedodává elektřinu do distribuční sítě, od níž musí být galvanicky oddělena. Je tedy nutné počítat s tím, že takový systém nevydělává výrobou elektřiny a veškerá vyrobená elektřina se musí spotřebovat přímo na místě. Ačkoli to tak nevypadá, jde o velkou výhodu, protože odpadají nejrůznější překážky s povolením ERÚ. Hybridní solární systémy „dle ERÚ nepotřebují licenci a pokud nemají licenci, nejsou de facto ani výrobci elektřiny a nevztahují se na ně ani povinnosti, tak jako na všechny ostatní výrobce elektřiny. Nepotřebují elektronický podpis a nemusí podávat měsíční hlášení o výrobě na OTE či jiné, pro normální lidi většinou nesrozumitelné nesmysly,“ uvedl například server SolárníNovinky.cz.

Pro instalaci hybridního solárního systému tedy stačí pouze povolení stavebního úřadu, které se podle odborníků uděluje bez jakýchkoli problémů. Některé zdroje uvádějí, že je nutné ještě provoz HFVE ohlásit také příslušnému distributorovi elektřiny.

Z čeho se hybridní systém skládá?

Hybridní fotovoltaický systém je téměř stejný, jako běžná ostrovní elektrárna. Obsahuje tedy fotovoltaické panely, akumulátory a příslušnou regulační a nabíjecí elektroniku. Výjimkou je však střídač, tedy zařízení, které převádí stejnosměrný proud na střídavý. Součástí hybridního fotovoltaického systému je hybridní měnič napětí (střídač), který umožňuje dodávat elektřinu z distribuční sítě. Jedná se klíčový prvek domácí HFVE, který mimo jiné zabezpečuje její požadované galvanické oddělení (transformátorem) od distribuční sítě a řídí všechny toky energie v domě. Toto zařízení není zrovna levné – běžný 3kW hybridní měnič napětí koupíte asi za 40 000 Kč, na trhu jsou však i velmi kvalitní měniče za dvoj- i trojnásobek této částky.

Za tyto peníze však získáte poměrně chytré zařízení s širokými možnostmi nastavení i sledování toků energie v domě. Při jeho koupi je proto dobré využít příslušnou odbornou firmu, která měnič i nakonfiguruje (často jde o nastavení desítek různých hodnot) a pomůže také s nastavením sledování jeho činnosti. To většinou probíhá pomocí příslušného softwaru v počítači.

Schéma hybridní fotovoltaické elektrárny. Domácí spotřebiče se napájí proudem z FV panelů či akumulátorů a v případě potřeby se využívá distribuční elektrické sítě. (Obr. Karel Murtinger)

Další důležitou součástí HFVE jsou kromě solárních panelů ještě akumulátory. Ačkoli je tento systém teoreticky možné provozovat i bez nich (pokud to příslušný měnič napětí zvládne), pro plynulou funkci elektrárny je dobré zapojit akumulátory s kapacitou alespoň 2 kWh, tedy cca 200 Ah při napětí 12 V, ale raději spíš více. V praxi se využívají olověné akumulátory, jejichž výhodou je nižší cena a již ověřená a bezproblémová technologie, nebo dražší LiFePO4 baterie. Ty nabízí větší počet nabíjecích cyklů a tím i delší životnost, jsou však dražší. Více o této technologii a cenách akumulátorů jsme psali v samostatném článku.

Kapacita akumulátorů je přitom klíčová, protože například podle webu Solartechnika.sk je možné bez nich nich spotřebovat pouze asi 20 % a při velkých úpravách životního stylu 30 % denně vyrobené solární elektřiny. Vhodně zvolené akumulátory tuto hodnotu zvýší až na 100 %.

Fotovoltaický ohřev vody zlepšuje finanční návratnost systému

Obecně lze říci, že hybridní fotovoltaika se lépe vyplatí tam, kde je větší spotřeba elektrické energie. Té napomůže i v současné době velmi perspektivní fotovoltaický ohřev vody. Ten totiž může pomoci spotřebovávat elektřinu v době, kdy je jí přebytek – tedy hlavně v létě přes den – celkově tím zlepšuje využití vyrobené elektřiny, které by pochopitelně mělo být co nejlepší, ideálně 100%. Fotovoltaický ohřev vody není drahý a nabízí lepší účinnost hlavně v mrazivém, ale slunečném počasí. Předpokládá však minimálně 15 m2 plochy solárních kolektorů a instalaci kvalitního a dobře dimenzovaného zásobníku na teplou vodu. 100 l vody lze z 10 °C na 50 °C v zásobníku ohřát pomocí 2 kW zhruba za tři hodiny.

Větší nezávislost – kolik stojí?

I když ceny komponent a zejména fotovoltaických panelů klesají, investice do hybridní solární elektrárny není zrovna malá. Cena za komplet FV panelů, měniče napětí, akumulátoru a dalších regulačních prvků se pohybuje okolo 200 000 – 300 000 Kč. Návratnost dodavatelé uvádí v horizontu 10 až 12 let. Do kalkulace však vstupuje i spousta dalších (energetická spotřeba domu, ohřev vody, nároky výkon kvalitu a funkce měniče napětí, technologii a tedy živnosti baterií, vývoji cen elektřiny atd.), a proto podle nás není možné dobu návratnosti HFVE jednoznačně určit. Podobně jako u pasivních domů navíc do hry vstupují i „měkké neekonomické aspekty“, jako je větší nezávislost, lepší energetická bezpečnost a dobrý pocit. Záleží, nakolik si jich ceníme.

Kam dál?

  • Ostrovní fotovoltaika – jak na to?

  • Fotovoltaický ohřev vody

  • LiFePO4 akumulátory – slibná technologie

  • Novinky a trendy v ostrovní fotovoltaice

Autor: Michal Doležel

Pro Nazeleno.cz píše články hlavně s tematikou energetiky, obnovitelných energií, chytrých domácností a dalších nejrůznějších zajímavostí.