fbpx

Partneři sekce

Jsou v každém mobilu a používá je i Tesla. Li-ion baterie tu s námi ještě nějaký čas budou0

Aniž bychom si to uvědomovali, máme je všude. V telefonech, počítačích, tabletech, čtečkách, přehrávačích. Nemít je by znamenalo vzdát se téměř veškeré elektroniky, kterou můžeme opakovaně nabíjet. Řeč je o Li-ion bateriích, malém zázraku, který spatřil světlo světa začátkem dvacátého století. Vyhovují ovšem ještě dnešnímu trhu, nebo se s nimi výrobci brzy rozloučí?

Li-ion baterie jsou na trhu již 25 let

Výroba lithium-ionových baterií je v posledních dvaceti letech jedno z nejrychleji rostoucích a nejslibnějších odvětví chemického průmyslu. Jelikož je lithium velmi lehký kov, má dobrý elektrochemický potenciál a vzhledem ke své váze poskytuje velké množství energie, není náhoda, že si jej vědci vybrali pro své pokusy.

Už v roce 1912 se jej snažili pro výrobu baterií využít, ale nakonec se to podařilo až v sedmdesátých letech. Tehdy se na pulty obchodů dostaly první lithiové baterie, které ovšem nemohly být znovu nabity. „Pokusy o nabíjecí lithiové baterie selhávaly zejména kvůli bezpečnosti. Začátkem devadesátých let ale vědci přišli na to, že pokud pro své pokusy použijí nemetalické lithiové baterie a využijí lithiové ionty, dostanou bezpečnou obdobu. Tu lze navíc opakovaně nabíjet,“ vysvětlil Radim Tlapák z obchodu BatteryShop.cz. V roce 1991 tak společnost Sony Corporation uvedla na trh první verzi nabíjecích Li-ion baterií. Hned po ní se pak objevilo několik dalších firem, které tyto baterie uvedly na trh pod svými jmény.

Reklama

Li-ion baterie slaví úspěch díky dobrým vlastnostem

Kromě nízké váhy a dobrého elektrochemického potenciálu mají Li-ionové baterie proti ostatním výhodu i ve své nenáročnosti na údržbu. „Navíc nemají paměť, takže nevadí, pokud člověk nenechává vybít například telefon do úplného vypnutí,“ doplnil Radim Tlapák. Některé typy baterií si totiž tuto skutečnost pamatují a člověk si tak nevědomky zmenšuje kapacitu baterie. Paměťovým efektem samovolného vybíjení trpěly zejména Ni-MH články, předchůdci lithiových baterií. Tyto články se používaly v akumulátorech od začátku 90. let 20. století. Ještě dnes jsou obsaženy u starších typů notebooků, videokamer a široké využití mají dosud v případě aku nářadí. Díky unikátním vlastnostem mají lithiové baterie až o 40 % delší životnost než zastaralé Ni-MH články.

Stárnutí baterií zpomalí chlad

Přesto mají Li-ion baterie i své nevýhody. Jednou z hlavních je jejich křehkost. Musejí být proto schované v kvalitních a pevných obalech, což zvyšuje váhu, a navíc snižuje jejich energetický potenciál. Nemají rády ani přílišné výkyvy teplot a stárnou. Ačkoliv na tento problém výrobci příliš často neupozorňují, Li-ion baterie podléhají stárnutí. Během roku se tak sníží výdrž baterie bez ohledu na to, jestli člověk telefon či tablet využívá denně, nebo jen jednou za měsíc.

Důmyslnou baterii li-ion článků používá také společnost Tesla ve svých elektromobilech. Foto 123rf.com

Je ovšem nutno dodat, že jiné typy baterií stárnutí také podléhají, a Li-ion baterie vydrží i pět let. Obecně platí, že akumulátor má životnost až 500 nabíjecích cyklů. Stárnutí lze navíc zpomalit skladováním baterií v chladnějším místě. Vědci doporučují teplotu okolo patnácti stupňů. „U lithiových článků se doporučuje skladování při plném nabití, nebo alespoň na 80 procent jejich kapacity. Dlouhodobě skladované Li-ion baterie je nejlepší každých 6 měsíců plně nabít a vybít a poté znovu nabít na maximum kapacity akumulátoru,“ radí Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz, který nabízí širokou škálu baterií do mobilních zařízení.

Výrobci rovněž neustále zlepšují kombinace chemikálií v bateriích a na trh se tak každého půl roku dostávají poupravené a vylepšené Li-ion baterie. Zdá se proto, že nejenže Li-ion baterie ještě dlouho z pultů nevymizí, ale dokonce pomohou snížit spotřebu fosilních paliv. Výrobci automobilů se k nim totiž stále častěji uchylují a umisťují je do svých elektromobilů. Snahou do budoucna je pak zvýšit kapacitu baterií a snížit potřebu nabíjení.

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi