Jaderné elektrárny nám nevadí. Z březnového průzkumu plyne, že více než polovina národa nemá ani v současné době z jádra obavu. Jsou ale naše jaderné elektrárny opravdu bezpečné? Obešli bychom se bez jaderné energie? Co by se dělo, kdyby se Fukušima stala u nás?
V České republice se jaderných elektráren nebojíme. Z březnového průzkumu provedeného společností SANEP vyplývá, že 69 % dotázaných považuje jaderné elektrárny Temelín a Dukovany za bezpečné. Přestože jsme za poslední měsíc mohli ve sdělovacích prostředcích slyšet mnoho informací o negativních důsledcích nehody jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, přístup Čechů k jaderné energetice to zřejmě příliš neovlivní.
„Všechny jaderné reaktory v EU projdou testy odolnosti proti extrémním přírodním jevům.“
ReklamaJaderné elektrárny jsou v ČR velmi významnou součástí energetiky. Zhruba třetina elektřiny se u nás vyrábí právě v jaderných elektrárnách, což je srovnatelné s evropským průměrem. Vypadá to, že Češi si tento fakt velmi dobře uvědomují a jadernou energetiku přijali jako běžnou záležitost. A vyplývá to i ze zmiňovaného průzkumu – většina domácí populace (60,3 %) podporuje dlouhodobou energetickou koncepci vlády, která počítá s rozvojem jaderných elektráren.
Jaderná energie |
– Jaderné elektrárny a výroba energie |
Temelín i Dukovany jsou bezpečné
Temelín a Dukovany jsou tedy podle nás bezpečné. Je naše důvěra něčím podložena nebo jsme spíše „usnuli na růžích“? Zajímavé srovnání a odpověď na tuto otázku přináší žebříček WANO (jde o Světovou asociaci provozovatelů nukleárních zařízení), podle něhož prý opravdu můžeme dát našim jaderným elektrárnám palec nahoru.
České jaderné elektrárny jsou podle zkoumaných kritérií v pořádku, elektrárna Dukovany se dokonce umístila v první padesátce. Při posuzování elektráren byly podstatné jak provozní, tak bezpečnostní a podmínky výsledky ukázaly, že Dukovany mají nad Temelínem navrch především v ukazateli disponibility bloku, a to hlavně kvůli výpadkům, které Temelín v posledních letech měl. Na druhou stranu Temelín je zase vysoko hodnocen v oblasti bezpečnosti.
Jaderná elektrárna Dukovany. Zdroj: ČEZ
Havárie v japonské Fukušimě však přinesla svoje otázky. Jaderná energetika nyní prožívá zatěžkávací zkoušku a v tuto chvíli není jasné, jak z ní vyjde. V Německu byly starší jaderné reaktory spuštěné před rokem 1980 dočasně odstaveny kvůli prověření. Německo však zdaleka nestojí pouze na jádru, patří spíše mezi průměrné „jaderné velmoci“. Taková Francie je ale na jaderné energetice závislá – z 58 jaderných reaktorů zde pochází zhruba 70 % elektřiny. A právě francouzské reaktory se umístily na spodních příčkách zmiňovaného žebříčku.
Jaderné reaktory projdou testováním
Bezpečnost jaderných elektráren se po událostech v Japonsku stala mnohem intenzivněji diskutovanou záležitostí i v celé EU. Jedním z jejích výsledků bude i provedení zátěžových testů, které by měly prověřit parametry všech jaderných reaktorů ze 14 zemí Unie. Tento krok potvrzuje i mínění veřejnosti – přezkoumat bezpečnost domácích jaderných elektráren požaduje i většina českých respondentů březnového průzkumu (58,8 % veřejnosti).
Na to, jaké parametry budou tyto evropské testy prověřovat, jsme se zeptali Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: „Evropská rada zadala zpracování kritérií Evropské komisi a Vysoké skupině pro jadernou bezpečnost do konce června 2011. Rámcově lze říci, že testy se určitě dotknou odolnosti proti extrémním přírodním jevům, zajištění dostatku vody pro dochlazení jaderných bloků a zajištění náhradních zdrojů elektřiny při výpadku vnější sítě.“
Jaderná elektrárna Temelín. Zdroj: ČEZ
Jaderné ohrožení: Co dělat?
Otázky okolo jaderné problematiky se rozmnožily jako houby po dešti. Zvláště palčivými jsou ale ty, které souvisí s informovaností společnosti. Z průzkumu totiž plyne, že celá polovina respondentů neví, jak se zachovat v případě stavu „jaderného ohrožení“. Dana Drábová k tomu říká: „Problém je, že lidi se příliš nezajímají, spíše čekají, že se někdo postará. Nebo to ukazuje, že lidi „jaderné ohrožení“ vlastně zase tak moc nepálí.“
Informace v případě jaderného ohrožení |
| Informace pro ty, kterým ale problematika jaderného ohrožení není lhostejná, jsou běžně dostupné na specializovaných portálech. Dozvědět se tu můžete, co v případě jakéhokoliv ohrožení dělat. Jsou to např. stránky http://www.sujb.cz/?c_id=124, podrobně informuje i ministerstvo vnitra na stránce http://www.hzscr.cz/, další dobrý zdroj je http://www.ochranaobyvatel.cz. |
Pokud by už k jakémukoliv ohrožení došlo, ČR má krizové plány, které počítají s potřebou reakce na velkou přírodní katastrofu či průmyslovou havárii, včetně té jaderné. „Probíhají i pravidelná cvičení k realizaci havarijních plánů pro případ radiační havárie, myslím, že systém je na reakci na ní připraven. Pokud by k vážné havárii na jaderné elektrárně došlo, je to extrémní situace, kdy se nelze obejít zcela beze škod, jako při velkých povodních, orkánu nebo např. rozsáhlé havárii chemičky. Krizová odezva pak má za cíl chránit zdraví a životy a škody minimalizovat. Myslím, že lidé, kteří to mají v ČR za úkol, by to zvládli se ctí,“ říká Dana Drábová.
Je jádro nahraditelné?
Přestože většina z nás jaderným elektrárnám důvěřuje, přiměly události okolo Fukušimy mnohé lidi ke spekulacím o tom, zdali bychom dokázali fungovat i bez jádra. Podle premiéra Petra Nečase je taková představa nemyslitelná a vedla by k velkým ekonomickým problémům.
Zcela jiný názor na to mají zastánci ekologických hnutí, která energetiku bez jádra vehementně podporují. Podle Edvarda Sequense ze Sdružení pro záchranu prostředí bychom se bez jaderné energetiky v budoucnu klidně mohli obejít. „Jednu z jaderných elektráren bychom v zásadě mohli vypnout hned, protože ČEZ každoročně vyváží více elektřiny, než vyrobí Temelín nebo Dukovany,“ říká odborník.
Jaderné elektrárny v Evropě
| stát | počet jaderných elektráren | počet* provozovaných reaktorů | produkce** (TWh/rok) | podíl JE (%) |
| Belgie | 2 | 7 | 46,6 | 57,74 |
| Bulharsko | 2 | 2 | 13,7 | 32 |
| ČR | 2 | 6 | 24,6 | 30,3 |
| Finsko | 2 | 4 | 22,5 | 29 |
| Francie | 22 | 59 | 420,1 | 78,65 |
| Holandsko | 2 | 1 | 3,4 | 4,02 |
| Itálie | 5 | 0 | 0 | 0 |
| Litva | 1 | 1 | 4,93 | 37,01 |
| Maďarsko | 1 | 4 | 14,1 | 38,3 |
| Německo | 23 | 18 | 158,01 | 29,9 |
| Polsko | 1 | 0 | 0 | 0 |
| Rakousko | 1 | 0 | 0 | 0 |
| Rumunsko | 1 | 2 | 7,1 | 13 |
| Slovensko | 2 | 5 | 10,12 | 37,02 |
| Slovinsko | 1 | 1 | 5,4 | 42 |
| Ukrajina (není v EU) | 6 | 15 | 87,2 | 48 |
| Velká Británie | 17 | 19 | 57,5 | 15 |
| Španělsko | 9 | 8 | 52,7 | 17,4 |
| Švédsko | 5 | 10 | 63,1 | 42,8 |
| Švýcarsko (není v EU) | 5 | 5 | 26,5 | 43 |
* Informace z roku 2009, ** informace z roku 2007, Zdroj: proatom.luksoft.cz
Alternativy jádra – slunce, biomasa, vítr
A české ekologické organizace opravdu nelení. „Představily koncept Chytrá energie, kde je právě takový scénář s horizontem roku 2050 spočítán a to Wuppertalským institutem,“ dodává Sequens. „Kromě toho existují další koncepty pro celou Evropu – McKinsey, PricewaterhouseCoopers ECOFYS, které docházejí ke shodnému závěru – Evropa může pokrývat svou spotřebu energie v polovině století již jen z obnovitelných zdrojů.“
A které zdroje by v případě nahrazování jádra přišly v úvahu? Podle Sequense to jsou slunce, biomasa, vítr, voda, geotermální teplo. „Ale nesmíme si představovat, že jimi nahradíme naši dnešní nebo ještě vyšší energetickou potřebu. Naopak musíme využít příležitosti, které se nabízejí ke zvýšení energetické efektivity i snížení spotřeby,“ dodává.
