Jaderná havárie v japonské Fukušimě rozpoutala po celém světě protijaderné nálady. Blíží se konec jaderného věku? Máme na to vzdát se jádra? Jak obstály Dukovany a Temelín v testech bezpečnosti? Proč jsou uhelné elektrárny nebezpečnější než jaderné?
Není úkolem tohoto článku rozebírat, co se vlastně ve Fukušimě stalo, shrňme jen základní fakta: Jaderná elektrárna bez problémů přežila otřesy, už při prvních záchvěvech automatika odstavila reaktory. Problémy spustila až vlna tsunami. Ta poškodila chladicí systém a i přes snahy záchranářů došlo k přehřátí a několika explozím vodíku, který při tak vysokých teplotách vzniká z vodní páry. Ty poškodily ochrannou vrstvu a ven se dostalo zatím neznámé množství radioaktivních látek.
Reklama„Pokud se chceme vzdát jaderné energie, nemohli jsme si vybrat horší chvíli.“
Je příliš brzy na vyvozování závěrů. Situace v reaktoru je proměnlivá a japonská vláda i elektrárenská společnost Tepco poskytují nedostatečné informace. Radiace prý stoupla desetimilionkrát. Nebo stotisíckrát? A stotisíckrát čeho? Jaká je „normální hodnota“, kterou násobíme? Situace je trochu zmatená a nakonec se ukazuje, že tyto hodnoty byly naměřeny v budově, ven uniklo mnohem méně. Kolik? A jaké to bude mít následky? Zatím nikdo neví. V době, kdy vzniká tento článek, jsou počty obětí následující: 37 zraněných, 3 lidé převezeni do nemocnice z důvodu ozáření a 2 lidé se pohřešují. Počet úmrtí následkem radiace: 0. Elektrárnu zasáhla největší přírodní pohroma za desítky let, a přesto se podařilo celou situaci zvládnout s minimálními ztrátami na zdraví a životech.
Jaderná energie |
– Jaderné elektrárny a výroba energie |
Nicméně, to nezabránilo světovým politikům, protijaderným aktivistům i veřejnosti, aby už pár hodin po havárii začali hovořit o konci „věku jádra“. Podíváme se proto na to, zda je tato možnost reálná a jaké má jaderná energetika vyhlídky v České republice, v Evropě a v dalších zemích.
Energetická náročnost: Číňan chce taky jezdit autem
Hlavní problém současného světa pojmenoval Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti při své přednášce pro studenty Právnické fakulty UK: Je to rozvoj náročného životního stylu v zemích, které až donedávna patřily do „třetího světa“. I Číňan chce jezdit autem, i Indové chtějí mít plnou ledničku. Čtyři miliardy lidí si dělají nárok na „západní“ životní styl. V posledních sedmdesáti letech jsme považovali za samozřejmé, že na energeticky náročný životní styl máme jaksi nárok. Jenže to už nemusí být pravda. „Mejdan skončil,“ řekl Bartuška. Jinými slovy, pokud se chceme vzdát jaderné energie, nemohli jsme si vybrat horší chvíli.
Nové, vyspělé technologie, nám mohou hodně pomoci, ale vzdát se jednoho typu energie naši situaci rozhodně neusnadní. „Bojím se, že nějaký světový politik propadne pocitu, že ta která technologie je jediná pravá – ať už jádro, uhlí nebo geotermální energie. Jakákoli umanutost je špatná,“ varuje Bartuška.
Konec jaderného věku nás nečeká
Greenpeace: Jádro nepotřebujeme
Jaká je představa odpůrců jádra? Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace, má jasno: „Píše se rok 2050. Evropa je propojena novou kapacitní přenosovou soustavou. Za normálních podmínek se většina elektřiny vyrábí ve větrných farmách (převážně u Severního moře), v solárních elektrárnách (převážně v jižní Evropě) a kogeneračních zdrojích na biomasu (s těžištěm ve střední Evropě). Pokud výjimečně na severu nefouká, na jihu nesvítí a biomasa výpadek neutáhne, přijdou na řadu plynové elektrárny (které v systému figurují pouze jako záložní a špičkový zdroj). Podíl jednotlivých zdrojů: Vítr: 33 %, solární elektrárny: 22,3 %, biomasa: 18 %, voda: 12 %, zemní plyn: 11 %, uhlí: 0,2 %, jádro: nula.“
Rovenský vychází ze studie Ústavu technické termodynamiky při Německém ústavu pro letectví a kosmonautiku. Ta má však řadu oponentů. Poukazují především na nestálost obnovitelných zdrojů. Ta hrozí už dnes, jak řekl ředitel britské přenosové sítě Steve Holliday v interview pro Daily Telegraph: „Rodiny si budou muset zvyknout, že elektřina nebude k dispozici trvale.“
Radioaktivita a nebezpečné množství |
Intenzita zátěže vyvolané radioaktivitou na určitém místě se vyjadřuje jednotkou Sv (Sievert). V České republice je průměrná radioaktivita vyzařovaná z přírodních zdrojů 2,2 mSV ročně. Radioaktivní záření ohrožuje zdraví člověka, pokud dosáhne určité intenzity. Kdy a jak škodí radioaktivní záření?
|
Elektřinou bude možné používat tehdy, když je k dispozici a ne, kdykoliv chceme. Koncepce Greenpeace tento problém částečně řeší záložními zdroji na plyn (počítá však jen se 105 GW instalovaného výkonu plynových elektráren, slunce a vítr mají mít výkon sedmkrát vyšší). Navíc, jak už bylo řečeno, energetická náročnost lidstva prudce roste, citovaná studie počítá naopak s třetinovými úsporami do roku 2050. „Dramatické omezení spotřeby je nezbytným předpokladem pokrytí většiny spotřeby z OZE,“ říká studie.
Kolik to bude stát? „Není problém nahradit 100 % elektřiny z jiných zdrojů, jde o to mít na to peníze,“ říká Václav Bartuška. Podle studie by měl přechod na obnovitelné zdroje ušetřit miliardy. Ano, je pravda, že cena uhlí roste a naopak náklady na obnovitelné zdroje se snižují. Ale vývoj cen a techniky nelze předpovědět, navíc energetika je velmi rigidní odvětví, novinky se prosazují desítky let. Možná za 30 let bude situace jiná, zatím odklon od jádra a podpora obnovitelných zdrojů elektřinu spíše zdražuje. Ostatně – pokud jsou informace ve zprávě Greenpeace pravdivé a úspory spolu se zelenými zdroji ušetří miliardy ročně, lidé je nakonec začnou využívat sami a státní podpora bude zbytečná.
Nejsilnější protijaderné protesty byly v Německu. To odstavilo 7 jaderných reaktorů
Německo: S jádrem skončíme!
V Německu proti atomové energii protestovalo na čtvrt milionu lidí. Kancléřka Merkelová, dřívější zastánkyně jádra, rozhodla o odstavení sedmi starších reaktorů a nařídila přísné testy, dlouhodobě se chce jádra úplně vzdát. Těsně po prohlášení prudce vzrosty ceny elektřiny, Merkelová však souvislost popírá. V televizi RTL řekla toto: „Nepozoruji dramatickou změnu (v ceně) jako následek dočasného odstavení 7 starších jaderných elektráren.“ Navíc dodala (a tato poznámka prošla celkem bez povšimnutí), že jádra se Německo vzdá, až budou ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů srovnatelné s klasickými a až bude připravena rozvodná síť. To může trvat desítky let. Ani motivy Merkelové nejsou jasné – podle komentátorů šlo spíše o předvolební populismus. Stejného názoru byli i voliči – mnoho jich přešlo ke straně zelených, která proti jádru stojí dlouhodobě. (Burza na volební úspěch zelených reagovala dalším růstem cen elektřiny, uhlí i emisních povolenek.)
Podle analytiků se jedná o dočasnou paniku, cena elektřiny se postupně sníží (i když s návratem na původní hodnoty počítat zřejmě nemůžeme). Na celé akci vydělaly především elektrárenské společnosti, českého spotřebitele by se to však dotknout nemělo, alespoň zatím: „Naprostá většina zákazníků má ceny určeny celoročně, takže momentální situace konečné ceny příliš neovlivní. Pokud tomu bude déle, pak se to promítne i do konečných cen,“ řekl pro Hospodářské noviny mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. I tak současný růst cen elektřiny není žádnou katastrofou, v roce 2008 se ceny pohybovaly kolem 80 eur za MWh, tedy o třetinu výše než dnes. Na vyšších cenách elektřiny se kromě obav z jádra podílí růst cen uhlí a ropy.
Testy jaderných elektráren
V Bruselu se uskutečnil summit EU k jaderné energetice, který ale žádné rozhodné stanovisko nepřinesl. Očekávají se testy jaderných elektráren. Ty však mají být dobrovolné, Evropská komise by snad mohla nanejvýš doporučit jednotný postup.
Chystané zátěžové testy by podle informací, které zveřejnily Hospodářské noviny, měly zahrnovat:
- Odolnost proti zemětřesení
- Možnost zaplavení.
- Technický návrh a charakteristiky chladicích systémů.
- Technický návrh záložních systémů pro elektřinu.
- Stáří jaderných elektráren.
- Typ reaktoru.
- Odolnost vůči teroristickému útoku
Jaderná elektrárna Dukovany testem prošla. Zdroj: ČEZ
Jak testy dopadnou? Podle navrhovatele, eurokomisaře Oettingera, řada elektráren v Evropě neprojde. Budeme muset zavřít Temelín? Není to pravděpodobné. Světová asociace provozovatelů nukleárních zařízení nedávno zveřejnila výsledky vlastních testů. Dukovany se umístily mezi světovou špičkou. Temelín sice propadl, ale jen díky častým odstávkám. V bezpečnostních testech si vedl dobře. Propadly především francouzské elektrárny.
Česká republika: Jádro bude
Zatímco v Německu a Rakousku se konaly statisícové demonstrace, v Česku zůstává veřejnost klidná. Vláda prohlásila, že žádné změny neplánuje. „Já si nedovedu představit, že bychom zastavovali jaderné elektrárny. To by u nás vedlo k ekonomickým problémům na hranici katastrofy,“ řekl premiér Nečas pro Český rozhlas. Před „populismem a unáhlenými rozhodnutími“ varoval i Václav Klaus.
Ani ČEZ nechystá změny. „Každá taková událost znamená pro celou branži obrovské poučení, která posune jadernou energetiku o kus dál. Jde ale o reakci na vlivy, které nemohou v Česku nastat,” řekl pro Hospodářské noviny ředitel ČEZu Roman. Dále varuje před politizací a nafukováním, jak se stalo v Německu. Pokud se Německo vzdá jádra, bude stejně muset většinu elektřiny nakupovat z Francie a z ČR. Navíc, pokud by Evropa odstavila jádro a zdražila emisní povolenky, logicky zbývají plynové zdroje. To je dobrá zpráva pro Rusko, většina plynu totiž teče do Evropy odtud.
Navíc, odklon od jaderné energie může přinést další následky: Ministr průmyslu a obchodu Kocourek navrhuje (v rozporu s programovým prohlášením vlády i volebním programem!) prolomení těžebních limitů uhlí. Odklon od jaderné energie by byl silným argumentem pro takový krok.
Japonsko je na jaderné energii závislé
Jaderná energie v Japonsku
Jaký bude osud jaderné energetiky v samotném Japonsku? I zde se konaly protesty odpůrců, zřejmě však nemají naději na úspěch – Japonsko je na jaderné energii závislé a jiné zdroje na ostrovech prostě nejsou. Další státy, například Čína, již jasně řekly, že svou jadernou energetiku nepřehodnotí.
Změny nechystá ani Francie, světová jednička v podílu jaderné energie. Právě ta se nejostřeji staví proti chystaným evropským zátěžovým testům.
„Protože popílek z uhelných elektráren je mírně radioaktivní, uhelná elektrárna vypustí třicetkrát až stokrát více radiace než její jaderný protějšek.“
Jukija Amano, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii, je přesvědčen, že i po japonské nehodě bude jaderná energie pro většinu světa nejpřijatelnějším řešením. Bude však nutno přepracovat bezpečnostní standardy, které pocházejí ještě z 80. let. Názor ředitele agentury je o to silnější, že Amano je sám Japonec.
Uhelné a solární elektrárny nebezpečnější než jaderné
Netušíme, jak dlouho potrvá odstraňování následků nehody v jaderné elektrárně Fukušima. Likvidace menší nehody v elektrárně Three Mile Island v USA trvala 25 let. Nepřidělávejme proto další potíže unáhlenými rozhodnutími, populismem a panikou.
I po havárii ve Fukušimě je jaderná energie stále nejbezpečnější. Ano, jednou za několik desetiletí dojde k havárii, žádná lidská činnost není zcela bez rizika. Čím bychom ji měli nahradit? Energií z uhlí? Následkem znečištění z uhelných elektráren vznikají mnohem větší škody – na přírodě, majetku i na životech. A protože popílek z uhelných elektráren je mírně radioaktivní, uhelná elektrárna vypustí třicetkrát až stokrát více radiace než její jaderný protějšek.
S nadsázkou se dá říci, že i sluneční energie je nebezpečnější – za poslední roky zahynulo jen v USA při instalaci solárních panelů přes tisíc dělníků následkem pádu ze střech. Vodní energie? Protržení přehrady Banqiao stálo 171 000 životů – tedy mnohem více než Černobyl. Zakážeme vodní energii? Ano, takové masivní protržení přehrady je ojedinělé… Ale i tak mnohem častější než nehody jaderných elektráren.
