fbpx

Partneři sekce

Výkupní ceny elektřiny 2011 klesnou na 6 Kč za kWh!0

Solární elektrárny jsou označovány za hlavního viníka zdražení elektřiny. O kolik proud naroste, úzce souvisí i s výší výkupních cen elektřiny v roce 2011. Velké fotovoltaické elektrárny na polích by měly o dotace přijít, zatímco malé solární instalace dostanou 7,5 Kč za kWh. Co se děje na poli fotovoltaiky? Jaká opatření, která mají zabránit zdražení elektřiny, se chystají?

Cena elektřiny se skloňuje ve všech pádech a domácnosti s napětím očekávají, o kolik proud v roce 2011 zdraží. Poslední čísla a sliby vlády hovoří o zdražení elektřiny o 5,5 %. To je podstatně méně, než se čekalo (odhady ČEZ hovořily o 18% zdražení, ERÚ předpokládal zdražení proudu o 12,7 %). Investoři do fotovoltaických elektráren zase očekávají ohlášení výše výkupních cen zelené elektřiny, které úzce souvisejí se zdražením elektřiny (každý z nás totiž v platbě za elektřinu na obnovitelné zdroje přispívá – tento rok činí příspěvek na obnovitelné zdroje něco přes 16 haléřů za každou odebranou kilowatthodinu). Podívejme se proto podrobněji na situaci kolem solárních elektráren a výkupních cen elektřiny v roce 2011.

„Výkupní ceny elektřiny klesnou o polovinu a zisk z fotovoltaiky bude zdaněn 26 %.

Reklama

Na úvod neuškodí krátký exkurz do historie výkupních cen a obnovitelných zdrojů. Česká republika se v oblasti výroby elektřiny z čistých zdrojů řídí směrnicemi EU (aktuálním cílem EU je vyrábět v roce 2020 20 % elektřiny z alternativních zdrojů) a výkupní ceny jsou jedním z „nástrojů“, jak zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Stát je povinen zelenou elektřinu přednostně vykupovat a výši výkupních cen stanovuje každoročně Energetický regulační úřad (ERÚ), který při tom vychází ze zákona č. 180/2005 Sb.

Elektřina a její zdražení

    – Elektřina v roce 2011 zdraží o 5,5 %

    – Počet slunečních elektráren roste

    – Konec solárních elektráren v Česku?

    – Cena elektřiny: Za co všechno platíme?

Snížení výkupní ceny o více než 5 %

Tento zákon původně říkal, že výkupní ceny elektřiny nesmí meziročně klesnout o více než 5 %, proto nebylo možné včas zareagovat na pokles cen solárních panelů a pružně reagovat na vývoj na fotovoltaickém trhu, když solární technologie zlevnily (až o 40 %) a investice do slunečních elektráren se stala velmi výhodnou – doba návratnosti se výrazně zkrátila a sluneční elektrárny zažily v ČR opravdový boom (koncem září 2010 jich ERU evidoval na 10 670).

Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů byl proto novelizován na jaře tohoto roku. Novela zákona, kterou uvítali odborníci, fotovoltaické firmy i ekologové, umožní Energetickému regulačnímu úřadu snížit výkupní ceny elektřiny o více než 5 % za předpokladu, že návratnost investice bude kratší než 11 let.

Dle mého názoru solární elektrárny tuto podmínku splňují,“ uvedl Filip Malán ze společnosti Soleg, která se zabývá výstavbou fotovoltaických elektráren. Návratnost investice do fotovoltaiky ovlivňuje nejen použitá technologie (levné panely versus kvalitnější a dražší panely) ale také způsob financování. Je-li výstavba elektrárny financována z vlastních zdrojů, pohybuje se návratnost investice kolem 5-7 let, zatímco u zdrojů financovaných prostřednictvím úvěru se doba prodlouží na 8-9 let (u malých domácích elektráren pak až na 11 let).

V současné době panuje kolem fotovoltaiky nejistota, protože nejsou jasně stanoveny podmínky pro určování návratnosti investice. „Transparentnost podmínek je pro celé odvětví klíčovou otázkou. Naše vláda má za cíl budovat pracovní místa. V situaci nejistoty nelze zodpovědně plánovat. V případě likvidace odvětví fotovoltaiky by o práci mohlo přijít i několik tisíc lidí,“ říká Filip Malán. 

Dobu návratnosti investice do fotovoltaiky může ovlivnit i připravovaná srážková daň, která ji ze současných 11 let může prodloužit na cca 15 let.

TIP: Spočtěte si cenu elektřiny nebo plynu

Zdanění solárních elektráren

Srážková daň na solární elektrárny ve výši 26 % má být dalším krokem, který zamezí skokovému zdražení elektřiny. Zdaněn by měl být zisk velkých solárních elektráren (výkon nad 30 kW) uvedených do provozu v roce 2009 a 2010. Daň by měli vybírat distributoři, kteří by peníze odváděli do státního rozpočtu a svým zákazníkům by za elektřinu účtovali méně. Stát by jim pak vybrané peníze posílal zpět jako kompenzaci. Podle posledních informací vláda plánuje solární elektrárny zdanit jen mezi léty 2011 - 2013.


Počet solárních elektráren ke konci září 2010. Zdroj: ERU

Ke snížení ceny elektřiny pro koncové spotřebitele mají přispět také peníze získané z prodeje emisních povolenek (cca 4,8 miliardy korun). Krom toho vláda plánuje poplatek za vynětí půdy, na níž jsou solární panely umístěny, ze zemědělského fondu.

Jak chce vláda zabránit zdražení proudu?

  • Srážková daň pro fotovoltaické elektrárny.
  • Využití výnosů z prodeje emisních povolenek.
  • Nárůst poplatku za vynětí půdy pro výstavbu slunečních elektráren ze zemědělského fondu.
  • Konec podpory velkým solárním instalacím.
  • Konec šestiletých daňových prázdnin.
  • Dotace pro distributory na výkup zelené elektřiny.

Dotace na výkup elektřiny pro distributory

Vláda v současné době také jedná o tom, že by distributoři, kteří vykupují zelenou elektřinu od výrobců, mohli stát požádat o dotaci na její výkup. I tento krok by měl přispět k tomu, že elektřina nezdraží o tolik, jak se čekalo.

Dění kolem fotovoltaiky rozpoutalo zajímavou diskusi o tom, zda je příspěvek na obnovitelné zdroje od koncových spotřebitelů požadován oprávněně. S touto myšlenkou poprvé přišel Informační institut, který upozornil na to, že zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie distributorům sice nařizuje, že musí čistou elektřinu vykupovat, ale už neurčuje, kdo má tyto náklady hradit. ERU stanovil, že na zelenou elektřinu budou přispívat zákaznici (podobně je to i v jiných státech EU). Podíl příspěvku na obnovitelné zdroje v koncové ceně elektřiny ukazují následující grafy.


Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny domácnostem v roce 2010. Zdroj: ERU

Podpora pouze pro malé solární elektrárny?

Dalším krokem, který je reakcí na boom solárních elektráren, je omezení podpory pouze na solární instalace na střechách a budovách. Velké sluneční elektrárny na polích by o dotace v podobě výkupních cen měly přijít. Počítá s tím další novelizace zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ta by měla podle všeho nabýt účinnosti k 1. lednu 2011.


Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti v roce 2011 (v případě instalovaného výkonu solárních elektráren 1 600 MW v roce 2010). Zdroj: ERU

Majitelé fotovoltaických elektráren, které se podaří zprovoznit ještě letos a do roka budou připojeny také do rozvodné sítě, se ovšem obávat nemusí – jich se toto opatření nedotkne a budou mít nadále právo na dotace. Podle ministra průmyslu a obchodu, Martina Kocourka, by se díky tomuto kroku na dotacích mělo ušetřit asi 7,8 miliard korun (to jsou peníze, které by jinak zaplatil každý, kdo odebírá elektřinu).

Stát také přestane podporovat tzv. zelené bonusy, které vyplácel výrobcům, jež elektřinu nedodávali do sítě, ale sami ji spotřebovávali (tzv. ostrovní systémy).

O kolik výkupní ceny elektřiny klesnou?

Podle odhadů ERÚ budou výkupní ceny elektřiny pro solární elektrárny uvedené do provozu po 1. lednu 2010 následující:

  • Instalovaný výkon do 30 kWp (včetně) – 7,5 Kč za kWh
  • Instalovaný výkon 30 kWp – 100 kWp – 5,9 Kč za kWh
  • Instalovaný výkon nad 100 kWp – 5,5 Kč za kWh

Jedná se ovšem stále o odhady a výkupní ceny elektřiny budou ještě upřesněny. Již nyní je ale zřejmé, že výkupní ceny oproti roku 2010 klesnou cca o polovinu. Novinkou je také to, že výše výkupních cen bude výrazněji rozlišována podle velikosti solární elektrárny (malé instalace by měly dostat víc, velké méně).

Krize ve fotovoltaice

    – Počet slunečních elektráren v ČR roste

    – Hrozí konec solárních elektráren v Česku?

    – Poplatek za rezervaci výkonu elektrárny

    – Fotovoltaika: Proč nenásledujeme Německo?

Zajímavé je podívat se na to, jak ERU stanovuje výkupní ceny elektřiny, resp. příspěvky, které na čistou elektřinu budou platit koncoví odběratelé. „Na základě výkazů od provozovatelů distribučních soustav a vydaných licencí máme přehled o solárních zdrojích, které jsou již v provozu a nadále budou pobírat podporu. K tomu připočteme zdroje, které se ještě plánují spustit do konce roku a v roce následujícím. Součinem instalovaného výkonu, ročního hodinového využití a příslušné výše výkupní ceny získáme sumu předpokládané výše vyplacené podpory,“ vysvětluje Jarmila Lehnerová.

K tomuto číslu je ještě třeba připočíst „resty“ z minulého roku, tedy rozdíl ve vyplacené podpoře a vybraném příspěvku. Získaná suma je pak dělena očekávanou spotřebou na území ČR, a tak je stanoven příspěvek na čistou elektřinu (ale třeba i na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny).

Autor: Jana Poncarová