fbpx

Partneři sekce

Česko jako jaderná velmoc: Bez uranu a uhlí to nejde?0

ANALÝZA. Z čeho budeme vyrábět energii? O tom se aktuálně vede bouřlivá diskuze související s přípravou Státní energetické koncepce. Ta ve všech variantách počítá s tím, že se z České republiky stane jaderná velmoc. Hrozí i prolomení těžebních limitů a potlačení rozvoje fotovoltaiky.

Česká republika byla dlouho kritizována za nekoncepční přístup k energetice – priority se měnily s každou vládou. To se má změnit s novou Státní energetickou koncepcí, která určí „energetický jízdní řád“ na příští desetiletí.

Reklama

„Podíl jádra na energetickém mixu má být v roce 2060 až 80 %.“

Nová verze Státní energetické koncepce je ambiciózní – sahá až do roku 2060. Samozřejmě není možné předvídat vývoj technologií, komoditních trhů, politické situace, chování spotřebitelů a podniků na 50 let dopředu.

Energetika na Nazeleno

– Máme dostatek uranu pro jaderné elektrárny?

– Bez uhlí a jádra se neobejdeme

– Německo bez jaderných elektráren

– Proč Fukušima není Černobyl? 

– Elektřinu zdražuje čínské uhlí

Jenže energetika je konzervativní odvětví – návratnost investic je extrémně dlouhá, stavby elektráren trvají i desetiletí. Přímo v koncepci se píše: „O struktuře energetiky až do roku 2060 rozhodujeme dnes a špatná rozhodnutí v budoucnu draze zaplatíme.“

Česká energetika: Co nás čeká?

V příštích 10 letech končí životnost 40 % českých elektráren a už dnes se musíme rozhodnout, čím je nahradíme. Musíme se tedy spokojit s tím, že Státní energetická koncepce má být každých 5 let revidována (tím ale hrozí návrat problému, který měla odstranit – nové priority s každou novou vládou).

Za hlavní cíle na příštích 50 let vláda považuje:

  • Energetickou bezpečnost – zajištění dodávek i v krizových situacích
  • Konkurenceschopnost – energie za přijatelné ceny
  • Dlouhodobou udržitelnost – orientace na dlouhodobě dostupné zdroje a přijatelnost z hlediska vlivu na životní prostředí

Podle autorů Státní energetické koncepce se bez uhlí a jádra neobejdeme
Podle autorů Státní energetické koncepce se bez uhlí a jádra neobejdeme. Zdroj: Thnikstockphotos.com

Koncepce přichází se třemi variantami vývoje, které se liší především využitím zásob uhlí:

  • Varianta A – Prolomení územních limitů těžby.
  • Varianta C – Neprolomení územních limitů těžby.
  • Varianta E – Prolomení územních limitů těžby + podpora elektromobilů a elektrického vytápění.

(Pozn.: O variantě B a D se v koncepci nehovoří – tři navrhované varianty jsou označeny písmeny A, C, E.)

Z ekonomického srovnání (dopad na HDP) vychází pro ČR nejlépe varianta E. Pokud pomineme úvahy o prolomení / neprolomení těžebních limitů, liší se jednotlivé varianty jen nepatrně, proto se následující text týká všech společně.

Pačesova komise

Před pěti lety, když se rozbíhaly debaty o energetické budoucnosti ČR, pověřila vláda skupinu nezávislých odborníků v čele s tehdejším předsedou Akademie věd, prof. Pačesem, aby na toto téma vypracovali rozsáhlou studii. Výsledný dokument byl velice kladně přijat jak odbornou, tak laickou veřejností. V některých bodech se Koncepce s touto studií shoduje (např. značný rozvoj jádra), v jiných (např. úloha uhlí, biomasy) se rozchází. Podrobněji o zprávě si můžete přečíst zde.

Jaderná energetika bude hrát prim

Státní energetická koncepce ve všech variantách počítá s rozvojem jaderné energetiky. „Pro ekonomiku ČR je jedinou ekonomicky přijatelnou alternativou náhrada výroby z uhlí výrobou z jaderných elektráren a využitím ekonomicky efektivních obnovitelných zdrojů,“ píše se v koncepci. Podíl jádra má být v roce 2060 až 80 %, Česká republika by se stala jedním z „nejjadernějších“ států světa.

„ČR patří k 15 zemím s největší zásobou uranu na světě.“

Především je ale nutné uvést na pravou míru zprávy o „stavbě deseti nových jaderných elektráren“. Koncepce počet nových jaderných elektráren neuvádí, jde o odhad podle výkonu. Ten je dnes 3 784 MW, do roku 2060 má stoupnout na 13 890 MW, což odpovídá 10 reaktorům temelínského typu. Reaktorům, nikoliv elektrárnám. Moderní jaderné elektrárny mají 4 i více reaktorů. K dosažení stanoveného výkonu bude stačit rozšířit Temelín a Dukovany a postavit nejvýše jednu až tři nové jaderné elektrárny.

Rok 2060 podle různých scénářů – převaha jádra je jasná
Rok 2060 podle různých scénářů – převaha jádra je jasná

Uran jako bezpečný zdroj energie?

Uran je také výhodný z hlediska soběstačnosti: Není problém se zásobit na 2 až 3 roky dopředu. Koncepce uvažuje i o rozšíření těžby uranu v ČR, především v lokalitách Hamr na Jezeře a Ralsko. To kritizují občanská sdružení, např. Greenpeace. Koncepce nevylučuje tzv. chemickou těžbu, kdy je uran vyplavován pomocí kyselin. Ty unikají od prostředí a jejich likvidace trvá desetiletí. (Podle Greenpeace v některých lokalitách ani jiná metoda není možná.)

Výhledově by pak v ČR mohlo vzniknout zařízení na zpracování uranu pro celou střední Evropu. Tyto cíle nejsou nereálné. ČR patří k 15 zemím s největší zásobou uranu na světě, disponujeme potřebným know-how a tradicí. Jedinou překážkou může být nedostatek špičkových odborníků, Koncepce počítá se značnými investicemi do jejich vzdělání, hovoří i o mediální kampani, která má zlepšit „image“ jádra a technických oborů mezi mladými.

Otázkou je – vzhledem k evropskému odporu k jádru – zda bude o uran zájem? Autoři Státní energetické koncepce o zájmu o uran nepochybují: „…očekávaný příklon řady zemí (zejména třetího světa) k jaderné energetice, a to bez ohledu na událost v japonské Fukušimě, povede k velkému nárůstu celosvětové poptávky po uranu…“

S otázkou jaderné bezpečnosti se Státní energetická koncepce vypořádává lehce: „Na rozdíl od řady zemí provozujících jadernou energetiku (například Japonska) má Česká republika výhodu v tom, že je na seizmicky a klimaticky velmi stabilním území. To umožňuje provozovat jaderné elektrárny bez obav z havárie způsobené přírodní katastrofou.“

Zásoby uranu v ČR (jde o geologické zásoby, není jasné, jaké procento je těžitelné)

Hamr na Jezeře
55 745 tun
Stráž pod Ralskem
33 572 tun
Břevniště pod Ralskem
12 837 tun
Osečná – Kotel
31 301 tun
Brzkov
678 tun
Jesenice – Pucov
448 tun

Uhlí jako nezbytná součást energetického mixu

Přestože uhelné elektrárny a teplárny mají v budoucnu ustupovat do pozadí, Státní energetická koncepce je nakloněna prolomení limitů těžby. Dva scénáře (Varianta A a E) s prolomením limitů přímo počítají. Jako hlavní cíl je uváděno: „…odstranit nesystémové administrativní překážky hospodárného využití domácích zásob hnědého uhlí, včetně zachování možnosti využití zásob za tzv. územními ekologickými limity.“

Dosluhující teplárny mají být obnoveny, byť za splnění nejpřísnějších standardů účinnosti a čistoty. V teplárnách bude přednostně využíváno kvalitní černé uhlí, což je jedna z mála věcí, se kterou souhlasí ekologická sdružení.

Těžba hnědého uhlí bez prolomení limitů a po prolomen
Těžba hnědého uhlí bez prolomení limitů a po prolomení

Stále nedořešena je otázka emisních povolenek – Státní energetická koncepce už bere téměř jako hotovou věc, že energetickým podnikům budou zdarma přiděleny povolenky v hodnotě přes 100 miliard korun. Ušetřené peníze mají být použity na úspory a inovace. Jenže kvůli přísným evropským standardům budou muset podniky investovat do čistých technologií tak jako tak, vláda jim tedy de facto oněch 100 miliard korun daruje.

Ropa, zemní plyn

Energetická bezpečnost a nezávislost je jednou z hlavních myšlenek, která se prolíná celou koncepcí. Většina našeho dovozu ropy a zemního plynu totiž pochází z nestabilních regionů. Koncepce navrhuje podstatné zvýšení strategických zásob plynu a ropy (abychom fungovali bez dodávek 4 až 6 měsíců) a dále propojení českých zásobníků se zásobníky v zahraničí.

„S nárůstem fotovoltaiky se do budoucna nepočítá.“

V současnosti jsme závislí na třech dodavatelích: Rusku, Ázerbajdžánu a Norsku. (S převahou Ruska.) To by se mělo změnit. Stát nemůže nikomu nařizovat, odkud má kupovat ropu, může však diverzifikaci podpořit nepřímo – výstavbou ropovodů či napojením na polské zásobníky (Značně by tak stoupla kapacita, navíc Polsko má významnou vlastní těžbu).

Obnovitelné zdroje energie

Koncepce radí „podporovat pouze takový rozvoj, který zajistí reálné a ekonomické využití OZE v souladu s potenciálem jejich rozvoje a přírodními podmínkami ČR.“ Co to znamená?

Především, do budoucna se nepočítá s růstem fotovoltaiky (naopak se čeká pokles). Ani levnější větrná energie nemá příliš růst. Dominantním zdrojem bude biomasa a bioplyn, dále přimíchávání biosložky do paliv (které mimochodem vládní strany jindy kritizují). Následují vodní elektrárny, podíl ostatních zdrojů je zanedbatelný. Rozvoj energetické biomasy doporučila i Pačesova zpráva, nicméně rozhodně takto neomezovala ostatní zdroje.

Vše ale může být jinak. Technický pokrok jde kupředu a objev nových levných solárních panelů by mohl celou koncepci převrátit. Podle odhadu Greenpeace bude v roce 2015 fotovoltaika životaschopná i bez státních dotací. To je velmi optimistický odhad. Střízlivější prognózy Evropské fotovoltaické asociace hovoří o letech 2015 až 2020 v jižních státech, u nás v roce 2030.

Paroplynové elektrárny

Koncepce počítá s výstavbou paroplynových zdrojů, jejich podíl je však překvapivě malý – v roce 2060 budou tvořit (podle typu varianty) 2 % nebo 6 % výroby energie. I to je terčem kritiky: Paroplynové elektrárny lze velmi jednoduše regulovat, podle Greenpeace by jejich výstavba usnadnila připojování dalších obnovitelných zdrojů energie.

Průmysl

Podle Státní energetické koncepce by si ČR měla (také díky státní podpoře patřičných odvětví) sama vyrobit většinu pokročilých technologických celků a stát se významným vývozcem energetických technologií – především do zemí třetího světa a Jižní Ameriky. Zatím není úplně jasné, jak bude podpora vypadat, vzhledem k formulaci cílů je ale zřejmé, že z ní budou profitovat především velké podniky.

ČR by se mohla stát jadernou velmocí
ČR by se mohla stát jadernou velmocí. Zdroj: Thnikstockphotos.com

Úspory energie

Řada ekologických sdružení kritizuje Českou republiku za nedostatečný důraz na úspory energie. Např. dokument „Zelená (r)evoluce,“ což je jakási alternativní energetická koncepce z pera Greenpeace, počítá v následujících desetiletích až s 30% poklesem spotřeby energie.

S jistými úsporami, byť zdaleka ne tak razantními, počítá i Pačesova zpráva. Koncepce jim však věnuje jen půl strany obecných vět o tom, že budou vyhodnoceny přínosy programů jako Panel a Zelená úsporám a v budoucnu možná vzniknou programy podobné. Víc řečeno není.

„Ekologové, ustupte z cesty“

Koncepce slibuje značné zjednodušení administrativy. To je ale dvojsečná zbraň. Autoři dokumentu například píšou: „Revidovat procedury EIA tak, aby (…) omezovaly možnosti zneužití při spekulativním chování zájmových skupin.“ To mohou být různí „kmotři,“ ale stejně tak ekologická sdružení.

Byť se tyto změny skrývají za nevinné fráze typu „vyvážení zájmů ochrany místních společenství a vlastníků se zájmy energetické bezpečnosti“ nebo „zrovnoprávnění občanských sdružení s místními občany a samosprávami,“ případně „rozhodování nesmí být blokováno těmi, kdo na věci nemají přímý zájem,“ je jasné, že dojde ke značnému oslabení hlasu veřejnosti.

Koncepce požaduje usnadnění vyvlastňovacího řízení, přestože před volbami koaliční strany jasně deklarovaly, že vyvlastnění kvůli těžbě omezí nebo úplně vyloučí. Tyto zásahy prý budou „kompenzovány,“ opět ale není řečeno nic konkrétního.

Státní energetická koncepce je rozpačitá

Pokud se oprostíme od sporu „uhlí a jádro vs. obnovitelné zdroje,“ celá koncepce působí značně rozpačitým dojmem. Zatímco pro oblast jádra, teplárenství a uhelné energetiky nabízí celkem jasné závazky, oblast obnovitelných zdrojů energie se omezuje na konstatování, že „podporovat se bude jen to, co je ekonomicky výhodné“. Ostatní oblasti (distribuční a přenosové sítě, vzdělání, úspory…) jsou psány velmi obecně a zdrženlivě. Převládají pojmy jako „analyzujeme,“ „budeme sledovat,“ „vypracujeme studii“ atd., případně slib „podpoříme“ bez konkrétní formy podpory. Jistě, od „koncepce“ nečekáme příliš podrobností, nicméně například citovaná zpráva NEK je mnohem konkrétnější.

Kromě toho nacházíme i řadu protimluvů a nekoncepčních ustanovení. Například zavedení tzv. Ekologické daně. Celá Státní energetická koncepce se nese v duchu snižování cen a zvyšování konkurenceschopnosti. Navrhuje ale tzv. Ekologickou daň, která má „tlakem na ceny energií stimulovat k úsporám,“ tedy přesný opak. Dále dokument razantně omezuje podporu obnovitelných zdrojů energie pro její dopad na ceny a současně navrhuje řadu nových podpor (např. pro fosilní zdroje s vysokou účinností, druhotné zdroje a jadernou energii), jejichž dopady by mohly být i významnější.

Autor: Redakce Nazeleno.cz