Po dočasném ústupu čeká jadernou energetiku velký rozkvět. Stejně jako solární energii – z obnovitelných zdrojů ale bude pravděpodobně nejzajímavější biomasa. Co proto radí Nezávislá energetická komise pod vedením Václava Pačese české vládě, abychom předešli energetickým krizím?
Světový hlad po energii roste a zásoby paliv se tenčí. Hlasy varující před energetickou krizí jsou stále výraznější. Svět se ptá: „Co nás čeká? Jak se na to připravit? A jak při tom mimochodem nezničit životní prostředí?“ Česká vláda ve snaze najít alespoň částečné odpovědi sestavila Nezávislou energetickou komisi (NEK). V jejím čele stanul Václav Pačes, předseda Akademie věd ČR. K jakým závěrům pod jeho vedením komise dospěla?
„Obnovitelné zdroje by se měly stát významným, i když především doplňkovým, zdrojem energie.“
ReklamaCo nás čeká?
Abychom se mohli na budoucnost připravit, musíme nejdříve zjistit, co nás čeká. Svět podle komise žije ve znamení růstu energetické náročnosti. Na vině není jen moderní styl života a stále větší uplatnění technologií. Větší význam má růst populace a především rozvoj států jako Čína nebo Indie. Do roku 2030 poroste světová spotřeba energie o 1,7% ročně, stoupne především výroba elektřina a doprava. Podíly průmyslu a domácností by se naproti tomu neměly výrazně měnit díky zavádění úsporných technologií.
Hlavním zdrojem zůstane ropa a plyn, uhlí zaznamená comeback. Očekává se vzestup obnovitelných zdrojů, především biopaliv v dopravě. A hlavně – očekává se rozvoj jaderné energetiky.
Jaderná energetika vs. energie z obnovitelných zdrojů? Nejsou v protikladu, budeme potřebovat oboje, říká komise
Hlavními spotřebiteli už nebudou Evropa a USA, ale Asie – Čína, Indie a další, dnes rozvojové ekonomiky. Podle komise se bude preference jednotlivých zdrojů měnit, jak se budou zvyšovat ceny v důsledku zvýšené spotřeby a docházejících zásob. Obzvláště v kontextu posledních měsíců je jasné, že i nejodbornější odhady mohou vzít rychle za své. Přesto se většina expertů shoduje na podobném scénáři: Nadhodnocené ceny poklesly, v budoucnu obnoví růst, který ale nebude tak razantní jako na začátku roku 2008.
Budoucnost energetiky podle komise |
|
Co nám hrozí?
Proč řešíme energetické problémy teď, když zásoby paliv vystačí na celá desetiletí? Vždyť naše energetika stojí na uhlí a uranu, obojího máme zásoby. 16% elektřiny vyvážíme. Tak kde je problém? Tento zdánlivý pocit bezpečí nás podle komise může brzy přijít draho. V následujících letech můžeme čelit celé řadě hrozeb:
Na zásoby uhlí už dlouho nemůžeme spoléhat. Zdroj: Zpráva NEK
- Většina energetického zařízení je zastaralá. Elektrárnám končí životnost.
- Evropská unie nerada vidí spalování uhlí a změna systému povolenek na CO2 v roce 2012 tento zdroj citelně zdraží. Zásoby uhlí nejsou nekonečné, do roku 2015 dojde u nás k poklesu těžby a do roku 2030 se zásoby nebezpečně ztenčí. Musíme tento vysychající zdroj nahradit. Plánování v tomto směru mělo dávno začít.
- Ani zásoby na „celá desetiletí“ nám nedávají moc času, když si představíme rozsah nutných změn. Přestavba energetického zásobování se nedá provést za rok. Problém především nespočívá v samotném vyčerpání zásob. Klíčový je okamžik, kdy stále náročnější těžba přestane uspokojovat rostoucí poptávku. Tehdy zaznamenáme první krize a taková situace může nastat velmi brzo (v případě ropy během 7 let).
- Velmi vážným důvodem je závislost na dovozu z politicky nestabilních zemí. Hlavními producenty jsou Rusko a země Blízkého východu (především Irán). Zde je soustředěna většina zásob ropy. A také ohniska napětí. Rusko netají, že chce tyto možnosti použít pro získání diplomatické výhody. Na druhé straně stojí Čína a USA, hlavní spotřebitelé. Chce-li EU v této pozici mezi dvěma mlýnskými kameny něčeho dosáhnout, musí vystupovat jako silný celek. Budou-li si státy konkurovat pod heslem „Každý sám za sebe,“ neprosadí se. Česko rozhodně nekupuje tolik ropy, aby bylo považováno za „váženého zákazníka“. Když ale budeme mít na své straně západní Evropu musí se s námi počítat. Jinak hrozí například přesunutí ruské těžby na východ, blíže k velkoodběrateli Číně, pochopitelně na úkor Evropy.
Životní prostředí
Komise zdůrazňuje, že energetickou koncepci nelze vytvořit bez ohledu k životnímu prostředí. Nejohroženější je především ovzduší, zde je komise poměrně skeptická. Zatímco v 90. letech znečištění pokleslo díky rozsáhlým změnám průmyslu, dnes (hlavně vlivem dopravy) koncentrace škodlivin stoupají. V případě prachových částic dokonce tolik, že jen dosažení limitů stanovených EU může znamenat nepřekonatelný problém.
Energetika je velký byznys. Proto se komise zaměřila i na finanční stránku věci. Zjistila například, že udržení koncentrace CO2 pod 550 ppm (částic na milion), což je hranice, kdy podle mínění odborníků nehrozí masivní změny klimatu, si vyžádá až 1% HDP (30 mld. Kč). To je hodně, ale… Centrum pro životní prostředí UK vyčíslilo škody na životním prostředí a zdraví způsobené českou energetikou v roce 2004 na 64 mld. Kč! Pokud se podle komise rozhodneme pro modernizaci, získáme nejen čistší, ale i účinnější a efektivnější technologie, takže náklady se vyplatí.
Možnosti obnovitelných zdrojů jsou omezené, největší potenciál se skrývá v biomase. Zdroj: Zpráva NEK
Obnovitelné zdroje by se měly stát významným, i když především doplňkovým, zdrojem energie. Komise vyzdvihuje čistotu, nevyčerpatelnost a především nezávislost na dovozu. Naproti tomu existují přírodní omezení, která budoucí vývoj v této oblasti ztíží. I tak by ale vláda měla přehodnotit systém podpory, zjednodušit legislativu a pobídkami nastartovat vývoj v tomto odvětví (nikoliv však dlouhodobě financovat provoz, k čemuž mohou některé dotační programy svádět). Za úvahu stojí použití obnovitelných zdrojů jako nouzového (i když omezeného) zdroje v případě krize – nepotřebují palivo.
Jaderná naděje?
Komise vidí v jaderné energetice (JE) velké možnosti. Technika pokročila, nové reaktory jsou bezpečné a výkonné. Na obzoru jsou nové technologie, například tzv. „rychlé reaktory“, které umožní ze stejného množství paliva získat až 130× více energie. Pokud se tyto systémy zavedou do praxe, lidstvo bude energeticky zajištěno na celá staletí. Nové technologie částečně vyřeší i problém s odpadem. ČR má navíc evropsky významné zásoby uranu.
Životnost současných elektráren končí. Zdroj: Zpráva NEK
Většina ekologických aktivistů při slově „jaderný“ nasadí panický výraz. Je takový postoj na místě? Podle komise vychází strach z JE především z neinformovanosti a zkreslování zdrojů. Občané by měli získat co nejvíce seriózních informací a na jejich základě si vytvořit kvalifikovaný názor. Řada ekologických hnutí dnes připouští, že jádro páchá mnohem menší škody než např. uhlí. Vlády by pak měly přijmout k jádru jasný postoj a vytvořit podmínky pro rozvoj tohoto odvětví. Investice do jaderných elektráren je běh na dlouhou trať a investoři potřebují záruky, že vláda nezačne jadernou energetiku potírat. ČR má výbornou startovní pozici a rozvoj jaderných elektráren by pomohl našim potřebám, zajistil levnější elektřinu, ale může se vyplatit i v zahraničním obchodu. Je však třeba začít co nejdříve. V opačném případě totiž budeme muset stále více paliv dovážet a ceny porostou.
Co můžeme čekat od EU?
Komise chválí aktivní přístup Evropské unie k otázkám energetiky, zároveň však upozorňuje na chyby: EU klade přehnaný důraz na ekologii či zavádění obnovitelných zdrojů. Hrozbě energetické krize a závislosti na dodávkách z (často politicky nestabilního) zahraničí se věnuje méně prostoru, než si tyto problémy zaslouží. Hlavním úkolem EU by kromě ekologie mělo být snížení závislost na Rusku (nejen z politických důvodů, Rusko má ropu jen na 20 let, na rozdíl od 40–60 let v jiných oblastech). Především ale směrnice a studie EU pojmenovávají problém, řešení však nenabízejí vůbec nebo jen rámcově. Nestačí jen vědět, co nám hrozí. Hlavní je předložit řešení.
Rozhodování o strategické energetické koncepci je navýsost politické. Mělo by se ale začít co nejdříve
Závěry a doporučení
Přestože soukromé osoby a podniky hrají nezanedbatelnou roli, je to vláda, která musí přijmout potřebná opatření. Musí především:
- Vytvořit zásadní koncepci, nikoliv řešit dílčí problémy.
- Zajistit kvalitní tržní prostředí.
- Podpořit úspory.
- Zvážit možnosti jaderné energetiky.
- Rozumně podpořit OZE (obnovitelné zdroje energie).
- Navázat mezinárodní spolupráci v oblasti zásobování ropou a zemním plynem (např. podílet se na stavbě nových ropovodů). Případně navazovat diplomatické styky se silnými hráči v zájmu získání dobré vyjednávací pozice.
- Přehodnotit využívání zásob uhlí (náš hlavní domácí zdroj).
- Zjednodušit administrativu spojenou s energetikou. Pokud se dnes rozhodnete například postavit novou elektrárnu, čeká vás byrokratická mašinerie, která nemá obdoby. Tím je omezen prostor pro rozvoj, hlavně ze strany drobných investorů.
- Dále musí vláda podpořit výzkum, vývoj a vzdělávání v oblasti energetiky. Nemůžeme očekávat žádné převratné novinky, které mávnutím ruky vyřeší energetické problémy (např. termojaderná fůze je hudbou velmi vzdálené budoucnosti). Ale je jasné, že bez nových technologií se neobejdeme. Vývoj účinných solárních panelů, bezpečnější technologie JE, nové generace reaktorů, ale třeba i šetrnější automobily či mnohem úspornější domácí spotřebiče, to je jen zlomek technologií, kterým patří budoucnost.
- Stále máme mezery v připravenosti na energetické krize (ať už vyjdou z politických či přírodních příčin). Je třeba především zkvalitnit rozvodnou síť, rozšířit strategické rezervy ropy a zahrnout do nich zemní plyn, udržet a zvýšit diverzifikaci zdrojů, aby výpadek jednoho nepoložil celý systém a doplnit chybějící krizové plány.
- Budeme-li setrvávat v nečinnosti a energetickou politiku podřídíme spíše politickým cílům, čekají nás problémy. Katastrofické vize, scénáře masových výpadků proudu či benzínu na příděl komise odmítá, můžeme však počítat s růstem ceny, ztrátou spolehlivosti a velkou závislostí na zahraničí.
Přečtěte si:
Stručná zpráva o výsledcích nezávislé energetické komise
