Prezident Obama představil začátkem února návrh amerického rozpočtu pro příští rok. Kapitoly věnující se podpoře obnovitelných zdrojů nebo boji se změnou klimatu potvrzují Obamův zájem o zelenou politiku. Plán však zcela jistě narazí na silnou republikánskou opozici. Přesto jde o inspirující návrhy, které ukazují, jak může státní politika podpořit modernizaci energetiky.
Obamův rozpočet například navrhuje navýšení částky na rozvoj technologií obnovitelných zdrojů energie na téměř osm miliard dolarů. Mělo by jít například o vývoje energetických sítí, které by si poradily s větším zastoupením obnovitelných zdrojů nebo vývoj nových šetrných technologií, které by snížily náklady na zelenou energetiku.
Aktuální projekty obnovitelných zdrojů by měly být nadále podpořeny daňovými úlevami. Ty umožňují růst solárních nebo větrných zdrojů a pomáhají šetrným zdrojům pronikat na americký trh, kde pak mohou konkurovat subvencovaným fosilním zdrojům. Jen pro srovnání ropa nebo zemní plyn získaly během minulého století dotace ve formě daňových úlev za téměř půl bilionu dolarů.
ReklamaKritici podpory obnovitelných zdrojů však nemusí zoufat. Obama myslel také na dotace pro vývoj pokročilých jaderných technologií nebo podporu fosilních programů. Podstatnou kapitolu v části pro výzkum má například podpora vývoje ukládání uhlíku.
Fond fosilní nezávislosti
V loňském roce prosadil americký prezident spolu s Agenturou ochrany životního prostředí (EPA) plán, který má zajistit snížení emisí z uhelných elektráren o 30 % do roku 2030. Strategie naplnění tohoto závazku jsou pak na jednotlivých státech USA. Pomocí nového fondu hodlá Obama státy motivovat k tomu, aby byly v dosažení cílů ještě ambicióznější než centrální závazek. Fond by měl hospodařit s rozpočtem čtyř miliard dolarů. Dalších 25 milionů dolarů je určeno přímo na podporu sestavení strategií pro boj se změnami klimatu jednotlivých států.
Obamův návrh rozpočtu USA počítá také se snižováním závislosti na fosilních palivech. Pomoci k tomu mají 4 miliardy dolarů ve zvláštním fondu. (Foto: Thnkstockphotos,.com)
Vedle snižování emisí se další kapitola návrhu rozpočtu soustředí na posílení monitorování přírodních katastrof, jejichž počet roste v USA mimo jiné také v důsledku klimatických změn. Jde o posílení boje proti povodním, suchům a požárům.
USA globálním hráčem v klimatu
Během Obamova druhého volebního období se značně proměnil přístup USA k mezinárodním klimatickým jednáním. Z hráče, který společnou dohodu států spíše blokoval, se nově stává společný svorník. Potvrzuje to také nedávná cesta prezidenta Obamy do Indie, kde bylo hledání konsenzu na celosvětové klimatické dohodě a podpora snižování emisí jedním z důležitých bodů jednání s indickým předsedou vládu Modim. V rozpočtu se proto objevily nutné prostředky, které slíbily USA vložit do fondu Green Climate Fund OSN.
Obama vs. republikáni
Je jasné, že v aktuálně navržené podobě Obamův rozpočet neprojde. Prezidentovy zajímavé nápady se totiž rozbijí o republikánskou hradbu. Již při jeho představení se strhla lavina kritiky právě ze strany republikánů a ropných společností. Zajímavým střetem bude například výše zmíněný motivační fond. Republikáni již protestovali proti samotnému plánu na snížení emisí do roku 2030. Ten zastavit nemohli, takže je jasné, že využijí své příležitosti pro schvalování rozpočtu. Další argumentační plochou republikánů je riziko ztráty pracovních míst v uhelných dolech (podobnost s českou debatou čistě náhodná).
Obama přitom na propuštěné horníky myslí a v energetické části rozpočtu navrhuje 55 milionů dolarů právě na vytvoření nových pracovních míst pro propuštěné horníky.
Zajímavá data pro debatu mezi Obamou a republikány doplnil na konci ledna také New York Times, když zveřejnil průzkum postojů veřejnosti k boji s klimatickými změnami od Stanfordské univerzity: drtivá většina americké veřejnosti, a to včetně poloviny republikánů, podporuje kroky vlády proti globálnímu oteplování. Dvě třetiny Američanů by také hlasovaly pro kandidáty, kteří budou proti změně klimatu bojovat.
Přesto by další kapitoly Obamova návrhu mohly slavit alespoň dílčí úspěchy, například u republikánských senátorů z amerických států, které se již dnes potýkají s důsledky klimatických změn: povodněmi nebo naopak suchem. Pro republikánské senátory budou minimálně tyto body zkouškou, zda osobní zkušenost nebo zkušenost jejich voličů s přírodními živly dá zapomenout jejich ideologickému postoji proti všemu nazelenalému.
Autor článku: Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost
