fbpx

Partneři sekce

Elektřina zdraží až o 22 %. Je fotovoltaika viník, nebo obětní beránek?0

Diskutuje se o tom všude. Cena elektřiny pro domácnosti může narůst až o 22 %, pro podnikatele dokonce o 30 %. Jako viník je označována fotovoltaika. Opravdu za to mohou jen sluneční elektrárny? Nebo je více důvodů a fotovoltaika se stala obětním beránkem? Kolik budeme příští rok na obnovitelné zdroje přispívat? O kolik elektřina podraží?

Vlastně se s tím počítalo – příspěvek na obnovitelné zdroje energie, který platíme v ceně elektřiny, měl v roce 2011 stoupnout. Dnes činí 166 korun za každou odebranou MWh (tedy asi 16 haléřů za kWh). Podle prvních odhadů měl příspěvek na zelenou elektřinu v roce 2011 vzrůst asi na dvojnásobek. Jenže koncem srpna přišel Energetický regulační úřad s odhadem, kolik obnovitelných zdrojů bude příští rok spuštěno. Pak už stačí jednoduchý výpočet, a zjistíme, že poplatek stoupne téměř čtyřnásobně. Následkem může být zdražení proudu pro domácnosti o 15–22 %, pro podnikatele o 20–30 %.

„Elektřina příští rok zdraží – jedním z důvodů je zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje energie.“

Reklama

Na první pohled má skokový nárůst cen jasného viníka – solární elektrárny. To však není celá pravda. Náklady na fotovoltaiku tvoří letos třetinu příspěvku na obnovitelné zdroje, za rok to bude něco přes polovinu. V roce 2010 zaplatili spotřebitelé 7,5 miliardy korun jako příspěvek na zelenou elektřinu. Z toho na solární zdroje připadlo zhruba 2,5 miliardy korun.

Solární energie

   – ČR jako solární velmoc?

   – Krize fotovoltaiky krok za krokem

   – Výkupní ceny elektřiny klesnou

   – Výkupní ceny elektřiny v EU

   – 8 000 slunečních elektráren v ČR

Tato cena se ukázala jako podhodnocená. Úřady neměly přesné údaje, počítaly s připojením pouhých 260 MWp solárních elektráren pro rok 2009. Ve skutečnosti ale přibylo 400 MWp. Skutečné náklady za rok 2009 se tedy vyšplhaly na 4,5 miliardy korun. S odstupem času se tedy ukazuje, že 166 Kč za MWh, které nyní platíme jako příspěvek na podporu OZE, nebude stačit. Rozdíl, zhruba 44 Kč za MWh, doplatíme v příštím roce.


Kolik platíte za elektřinu? Můžete změnou dodavatele ušetřit? Vše na www.cenyenergie.cz

A kolik nás tedy budou obnovitelné zdroje stát v roce 2011? Energetický regulační úřad stanoví konečnou výši příspěvku až koncem listopadu, do té doby odmítá poskytovat jakékoliv odhady. Počítejme tedy sami:

Na konci roku 2010 by měl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren dosáhnout 1 600 MWp. Ty v našem podnebí dodají do sítě přibližně 1 500 000 MWh elektřiny za rok. Příspěvek na fotovoltaiku (tedy rozdíl mezi běžnou a zvýhodněnou výkupní cenou) je 11 200 korun za kWh. Vynásobením získáme částku necelých 17 miliard korun.

Proč je zelená elektřina dotována?

Výroba energie z obnovitelných zdrojů se sama o sobě nevyplatí, proto byl přijat zákon na podporu obnovitelných zdrojů, který výrobcům zelené elektřiny zaručoval výhodnou výkupní cenu, aby se vyrovnaly vyšší náklady investované do drahých technologií. Elektřina vyrobená v solárních elektrárnách je vykupována za cenu cca 12 korun za kWh (pro srovnání, domácnosti nakupují kWh elektřiny v průměru za 4,5 korun). O fotovoltaice se v současné době mluví jako o výhodném byznysu – ceny technologií totiž výrazně poklesly a výkupní ceny jsou více než příznivé. Zákon ovšem stanovil, že výkupní ceny je možné meziročně snížit pouze o 5 %, a proto nebylo možné ihned pružně reagovat a omezit tak solární boom. Tento rok byla přijata novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která umožňuje snížit výkupní ceny mnohem razantněji. Podle odhadů by se měla příští rok elektřina z fotovoltaiky vykupovat za cca 6 korun za kWh

Kolik zaplatíme za větrnou energii a biomasu?

To je ovšem pouze fotovoltaika. U ostatních obnovitelných zdrojů nejsou k dispozici tak přesné studie o budoucím výkonu, vycházíme tedy z odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu. Výkon větrné energie se zdvojnásobí a zaplatíme za ni asi 1 miliardu korun. Kolem 2 miliard korun by měly dostat malé vodní elektrárny.


Z příspěvku na obnovitelné zdroje se dotují i větrné elektrárny nebo biomasa. Zdroj: Istockphoto.com

Velkou neznámou zůstává biomasa. Očekává se její velký rozvoj, protože biomasa má v našich podmínkách velký potenciál a upírá se na ni zájem investorů. Odborníci, mezi nimi i Josef Fiřt, ředitel Energetického regulačního úřadu, dokonce upozorňují na hrozbu nové bubliny a opakování současné krizové situace – tentokrát právě s biomasou. Biomasa, bioplyn a další obnovitelné zdroje by mohly přijít na 5 miliard korun. K tomu přičtěme ještě 1,5–2 miliardy korun jako doplatek za letošní rok, který jsme zmiňovali výše. Sečteno a podtrženo – v roce 2011 zaplatíme za obnovitelné zdroje 27 miliard korun.

Každý, kdo svítí, bude za čistou energii platit

Podstatné je, jak se toto číslo dotkne každého z nás – aby stát mohl obnovitelné zdroje energie financovat, bude muset zdražit elektřinu. Oproti letošnímu roku celkový objem příspěvků na obnovitelné zdroje stoupne cca 3,6x (ze 7,5 miliard na asi 27 miliard).

Letos činí příspěvek na obnovitelné zdroje elektřiny 166 Kč za každou odebranou MWh, v roce 2011 by se měl zvýšit 3,6x – tedy na přibližně 597 Kč. Ve skutečnosti to bude o něco méně, protože se čeká nárůst spotřeby elektřiny a příspěvek se tak „rozpustí“ ve větším objemu odebrané energie.


Vývoj příspěvku na obnovitelné zdroje energie. Zdroj: ERU

Odborníci ale nepočítají s tím, že by klesl pod 550 Kč za MWh, tedy nejméně 55 haléřů za každou odebranou kWh. V současné době platíme v průměru 4,5 Kč za kWh, příspěvek na obnovitelné zdroje by proto tvořil 12–15 % z této ceny a oproti letošnímu roku by se jednalo o více jak 10% zdražení ceny elektřiny.  K podobným závěrům dochází i další instituce, např. Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo společnost pro obnovitelnou energii Czech RE Agency. Výpočty firmy ČEZ jsou ještě o něco méně příznivé, mluví o zdražení elektřiny o 15–18 %.

Cenu elektřiny však určují i další faktory – ceny na burzách, obchodní marže, poplatky za distribuci… Odhaduje se, že tyto další složky stoupnou příští rok zhruba o 4 %, která je nutno k ceně přičíst. Celkově tak můžeme očekávat zdražení proudu pro domácnosti o 15–22 %.

Cena elektřiny pro domácnosti není stejná jako pro podnikatele. Ti platí vyšší ceny a podle odhadů pro ně může elektřina zdražit až o 30 %. Což není vůbec příjemné, zvlášť pro energeticky náročná průmyslová odvětví.

Co je to MWp?

Zkratku Wp (watt peak) můžeme volně přeložit jako maximální výkon – v tomto případě tedy maximální výkon, kterého je schopen konkrétní solární systém dosáhnout. Výkon solárních elektráren je běžně udáván v kWp nebo MWp (platí, že 1 MWp se rovná 1 000 kWp a 1 kWp se rovná 1 000 Wp). 1 instalovaný kWp je schopen vyrobit přibližně 1 000 kWh/rok a zabere mezi 8–10 m2 plochy.

Cena elektřiny 2012 a dále

Vývoj cen elektřiny v dalších letech si nikdo netroufá odhadnout. Pokud by vláda zachovala současný stav, pak by podle studie Czech RE Agency došlo ke skokovému nárůstu příspěvku i v roce 2012, v letech 2013 a dále by ceny rostly jen nepatrně. Skutečnost ale bude zřejmě jiná. Energetici už zastavili připojování nových fotovoltiackých elektráren a od příštího roku mají výrazně klesnout výkupní ceny elektřiny ze všech druhů obnovitelné energie. O plánech vlády pro obnovitelné zdroje připravujeme podrobnější článek.


Fotovoltaické elektrárny – to nejsou jen velké instalace na polích, ale také na rodinných domech. Zdroj: Istockphoto.com

Fotovoltaika: Viník, nebo obětní beránek?

V médiích i mezi odborníky a podnikateli se teď horečně hledá viník. Bylo by snadné obvinit provozovatele solárních elektráren. Nicméně tady viníka hledat nelze. Investoři se jen chopili příležitosti, kdy jim stát zajistil nevídaný výnos prakticky bez rizika. Jejich jednání tedy bylo zcela oprávněné.

Při zpětném pohledu narazíme na velmi významné pochybení ze strany státu. Až do roku 2009 problém nehrozil, výkupní ceny byly sice nataveny velmi vysoko, ale stavba fotovoltaické elektrárny byla drahá, panely neúčinné a jejich životnost nízká. Všechno se změnilo v polovině roku 2009. Jednak vypršelo několik patentů souvisejících se solárními panely a jejich výroba proto zlevnila. Současně začala masová výstavba solárních parků v Německu, hromadná výroba tak stlačila ceny dolů, zvláště po přesunu výrobních linek do Číny. Důsledkem toho spadla cena solární technologie o 40 %. Český zákon však umožnil snížit výkupní ceny jen o 5 %. V tuto chvíli měla vláda a parlament reagovat a zákon změnit. Jenže novela zákona vstoupila v platnost teprve na jaře 2010. Výkupní ceny elektřiny tedy bude možné snížit až od roku 2011.

Důvody takto opožděného jednání nejsou zcela jasné – někteří kladou vinu tehdejší nesnadné politické situaci (pád vlády a úřednický kabinet), jiní tvrdí, že v roce 2009 nebylo zcela jasné, o jak závažný problém se jedná. Ozývají se i hlasy, že poslanci sami investovali do fotovoltaiky značné peníze. Důkazy k tomuto však chybějí.

Řešení aneb co dál s fotovoltaikou?

Současná situace nemá snadné řešení. Výkupní ceny elektřiny investorům garantovány na 20 let. Zmírnit růst cen elektřiny by mohl už zmiňovaný nárůst spotřeby energie. Ovšem i při nejoptimističtějším vývoji by šlo pouze o jednotky procent.

Je také možné, že se nepotvrdí odhady odborníků a v ČR letos vznikne méně než plánovaných 1 200 MWp solárních elektráren. To je ovšem nepravděpodobné, protože investoři, kterým se podařilo výkon rezervovat, budou chtít této jedinečné příležitosti za každou cenu využít – příští rok už totiž nebude investice do fotovoltaiky tak výhodná. Na druhou stranu je třeba připomenout, že z chystaných 1 200 MWp bylo zatím postaveno asi 200 MWp. Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy, navrhuje, aby další projekty byly co nejpřísněji kontrolovány a pokud možno byl omezen jejich rozvoj.


Počet slunečních elektráren k 1. srpnu. Zdroj: ERU

Cena elektřiny je složena z ceny silové elektřiny na burze, obchodní marže, z poplatků za distribuci a další služby. Některé z těchto položek mohou klesnout (např. silovou elektřinu na burze možná ČEZ a další elektrárenské společnosti nakoupí nepatrně levněji než loni). Nicméně zde není příliš velký manévrovací prostor, roli zde hraje jak situace na trhu, tak cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, který ale příliš dolů s cenou nemůže. Jasnější informace budeme mít koncem listopadu.

Asi nejefektivnější řešení navrhl ministr financí Kalousek: Uvalit na obnovitelné zdroje zvláštní daň. Je to jednoduché – zatímco smlouvu na garantovanou výkupní cenu elektřiny nikdo měnit nesmí, zdanit je možné prakticky cokoliv.

V praxi by to vypadalo tak, že elektrárenské společnosti vyplatí provozovatelům fotovoltaických elektráren stanovenou výkupní cenu, stát jim ale obratem sebere 50 % (což je uvažovaná výše daně) a cenu vrátí spotřebitelům. Zda je něco takového vůbec možné a zda by takový postup nebyl napaden u Ústavního soudu či v mezinárodních arbitrážích, to už je otázka pro právníky. Podle vyjádření ministerstva financí navíc závisí tento krok i na jiných ministerstvech. Ministr Kalousek prohlásil, že má připraveny konkrétní návrhy, které předloží vládě a veřejnosti 1. září.

Pokud ani toto nevyjde, pak můžeme pouze doufat, že nás příští rok čeká mimořádně oblačné a bezvětrné léto.

Autor: Redakce Nazeleno.cz