V aktuální topné sezoně dýcháme nejčistší vzduch za posledních 10 let. Vyplývá to ze statistik Českého hydrometeorologického ústavu o počtech smogových situací v ČR. Těch bylo vloni vyhlášeno pět, zatímco letos ani jedna.
Ačkoli se to možná nezdá, v Česku dýcháme čistší vzduch. A možná za to mohou i Kotlíkové dotace, které umožnili mnoha domácnostem výměnu starého kotle na tuhá paliva za modernější tepelný zdroj s nižšími emisemi. „Počet smogových situací klesá soustavně od roku 2017 z tehdejších 39 až na aktuální nulu. Je zajímavé, že tento trend kopíruje dopad takzvaných kotlíkových dotací na podporu výměny starých neekologických kotlů. Jejich první vlna byla vyhlášena v roce 2015 a právě v posledních třech letech se začíná pozitivně projevovat jejich přínos,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).
Kotlů k výměně je ještě spousta
V prvních dvou vlnách se podařilo vyměnit zhruba 60 tisíc starých kotlů. S dalšími minimálně 30 tisíci se počítá po skončení aktuální třetí vlny. Ani to však nemusí stačit. Domácí topeniště jsou místně výrazně nejhorším zdrojem znečištění ovzduší v ČR a nejstarších kotlů je u nás stále ještě v provozu zhruba 300 tisíc. Jde o kotle 1. a 2. emisní třídy. Jejich používání bude přitom od září 2022 ze zákona zakázáno pod pokutou 50 tisíc korun.
ReklamaSpalování pevných paliv ve starých neekologických kotlech zásadním způsobem zvyšuje zdravotní rizika, ať už jde například o kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, vznik karcinomů, respirační potíže, nižší plodnost u mužů či rizika v těhotenství.
Nejhorší situace přitom paradoxně není ve velkých městech, ale na vesnicích a v příměstských oblastech. Právě zde lidé kvůli kotlům na tuhá paliva dýchají mnohem horší vzduch než v centrech měst. Naopak ve městech vzduch nejvíce znečišťuje hlavně automobilová doprava – a vypořádat se s tímto druhem znečištění bude daleko náročnější úkol. Aut se totiž budou lidé vzdávat daleko hůře než starých kotlů.
