Více než dvě třetiny obyvatel bytů v česku se potýkají se zvýšeným hlukem – zejména s rušivými zvuky od sousedů a z ulice. Vyplynulo to z průzkumu, který před nedávnem uskutečnila společnost Saint-Gobain.
Problémy s hlukem dobře znají obyvatelé starších panelových domů před rekonstrukcí, ve kterých běžně bývají slyšet rozhovory sousedů, televize, používání kuchyňských spotřebičů, ale také odpady, stoupačky nebo pohyb po chodbách.
ReklamaHlukem trpí i obyvatelé novostaveb
Hluk ale není problémem pouze starších panelových domů, v poslední době si na něj stěžují i majitelé bytů v novostavbách. Těm vadí především hluk, který se po domě šíří vzduchem – mluvené slovo, hudba, zvuky filmu, seriálů atd. Na vině může být použitá technologie (což je spíše problém starších bytových domů) nebo nevhodné řešení bytů – například sousedův obývák s televizí přiléhá k vaší ložnici. Většina novostaveb je přitom co do mezibytové akustické izolace konstruována přesně na hranici normy, která ovšem může být hluboko pod vyžadovaným komfortem.
Efekt vážené neprůzvučnosti ve stavbě. Obr.: Rigips
Důležitým ukazatelem je v takovém případě tzv. vzduchová neprůzvučnost, tedy to, jak dokáže konstrukce bránit přenosu zvuku mezi místnostmi. Rozdíl je ovšem mezi laboratorní vzduchovou neprůzvučností, kterou výrobci často garantují (v odborné literatuře nebo u stavební dokumentace se s ní setkáme pod označením Rw), a váženou vzduchovou neprůzvučností (označovanou R’w). „Zatímco v laboratorních podmínkách se zkoumá přenos zvuku pouze skrze konkrétní konstrukci, realita je složitější. Existují totiž i další cesty pro přenos zvuku, například kolem příčky nebo dovnitř konstrukce a její boční stranou ven. Při instalaci vhodných dělících konstrukcí garantujících určitou zvukovou neprůzvučnost přitom stačí použít správné systémové komponenty,” říká Vojtěch Zítek, produktový manažer ze společnosti Rigips.
Řešením jsou hlavně speciální stavební materiály
Pokud zvažujete rekonstrukci bytu nebo stavbu rodinného domu, v jehož sousedství hrozí zvýšený hluk například z dopravy, je nezbytné při stavbě vnitřních příček sáhnout například po speciálních sádrokartonových deskách. „Ty akustické, určené právě pro zvukovou izolaci, jsou označené modrou barvou. Modernějším řešením jsou ovšem desky univerzální, například HABITO H, které v sobě spojují vzduchovou neprůzvučnost s protipožární odolností, impregnací do vlhkého prostředí, díky které není problémem ani použité v koupelně nebo dílně,” vysvětluje Vojtěch Zítek.
Hlavně na zvukovou izolaci podlah se pak často používají desky tvořené papírovými voštinami s výplní z křemičitého písku. Pomoci může i tradičnější technika skladby podlahy s násypem, dřevnými polštáři a palubkami – tedy řešení, které je velmi vzdáleno běžné plovoucí podlaze z hobymarketu.
