Se střešní zahradou Isover váš dům rozkvete0

Společnost Isover přináší na trh nový systém střešních zahrad s hydrofilní vatou Cultilene. Minerální vatové desky střechu příliš nezatíží a hodí se tak i na lehčí dřevěné konstrukce.

Novinkou společnosti Isover je systém střešní zahrady s hydrofilní vatou, která se používá místo zeminy. Její největší výhodou je výrazně menší zatížení konstrukcí (minimálně polovinu oproti systému se zeminou). Hydrofilní vata zde působí i jako tepelná izolace. Za sucha má desetkrát lepší izolační funkci než zemina. Při plném nasycení vodou pak má trojnásobně nižší tepelnou vodivost než ve skladbě se zeminou.

Zahrada z minerálních desek vyjde mnohem levněji než klasická „zelená střecha“

Střešní vata má velkou nasákavost vodou, proto je její použití vhodné i do takzvaných retenčních střech. Minerální desky jsou snadno vyměnitelné, což v případě jakékoli poruchy střešního pláště a nutné dodatečné opravy znamená značné urychlení a snížení pracnosti. Nezanedbatelná je také podstatně nižší cena oproti ceně klasických zelených střech. V zahradě s hydrofilní vatou od Isoveru se dá vykouzlit střecha s extenzivní zelení, ale také systém s náročnějším intezivním ozeleněním.

Vegetační systémy extenzivní

Extenzívní vegetační střechy jsou takové, které kromě své estetické a ekologické funkce, jimiž se liší od běžného střešního pláště, neplní žádnou další funkci a mají jen minimální nároky na údržbu. Tyto střechy jsou velmi nenáročné a cenově dostupné. Jsou vhodné pro použití u konstrukcí s menší únosností, protože minimálně přitěžují konstrukci. Jejich obvyklá tloušťka se pohybuje od 5 do 10 cm. Většinou také nepotřebují systém umělého zavlažování. Příklad skladby střechy s extenzivním ozeleněním:

1. ROSTLINY

Rostliny pro extenzivní výsadbu musí být schopny dlouhodobě snášet extrémní podmínky – vysoké teploty, sucho i povětrnostní vlivy. Měly by vydržet a regenerovat se i při minimální péči. Vhodné jsou nižší rostliny, které se plošně rozrůstají, například skalničky, tučnolisté a sukulentní rostliny, nebo okrasné trávy. Při dobře vyřešeném systému odvodnění je možné použít i mrazuodolné kaktusy, které střešní zahradu velmi zpestří. Jsou to například druhy rodů Echinocereus, Pediocactus, Escobaria nebo některé z mrazuodolných opuncií.

2. KRYCÍ VRSTVA

Zajišťuje počáteční ochranu při zakořeňování rostlin a dále plní funkci stabilizační. Může být tvořena zhruba 20 mm zahradnického substrátu, v případě suchomilných rostlin v kombinaci s hrubým pískem i kačírkovým stabilizačním prvkem.

3. VEGETAČNÍ VRSTVA

Zajišťuje růst rostlin. Je tvořena hydrofilními deskami Cultilene. Tyto desky jsou určeny pro pěstování rostlin bez styku s půdou. Neobsahují živiny, proto je nutné je dodávat uměle. V závislosti na rostlinách a výživnosti „krycí vrstvy“ živiny dávkujeme asi třikrát za sezonu. Obvyklá tloušťka minerální vlny Cultilene pro extenzivní systémy je od 50 do 100 mm. Mají zároveň funkci tepelně izolační i ve vlhkém stavu.

4. DRENÁŽNÍ VRSTVA

Odvádí přebytečnou srážkovou vodu na hydroizolaci. Je tvořena například nopovou polyetylenovou fólií, drenážním kamenivem či recyklátem. Při velkých sklonech střechy či na šikmých střechách lze tuto vrstvu vynechat při použití vhodné separační vrstvy.

5. SEPARAČNÍ VRSTVA

Slouží zároveň jako vrstva dilatační a pokládá se na hydroizolaci střešního pláště. Separační vrstva je tvořena například PES geotextilií 300 g/m2. U šikmých střech s deskami Cultilene je možné separační vrstvu s drenážní sjednotit.

6. HYDROIZOLAČNÍ VRSTVA

Tvoří hydroizolační pás na bázi asfaltu nebo fólie, který musí mít speciální atest proti prorůstání kořínků. V případě použití fólie z měkčeného PVC na EPS je nutná separace.

7. TEPELNÁ IZOLACE

Omezuje nežádoucí tepelné ztráty či zisky objektu. Na betonových deskách se zpravidla používají tepelné izolace z pěnového nebo extrudovaného polystyrenu. Pro lehké střechy na trapézovém plechu je vhodnější použít minerální izolace, které mají dále funkci akustickou a protipožární.

8. PAROZÁBRANA

Vrstva zamezující pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do střešního pláště.

9. NOSNÁ KONSTRUKCE

Tvoří ji železobetonová nosná deska, trapézové plechy či dřevěná nosná konstrukce. Střešní zahrady Isover s extenzivní zelení jsou vhodné i pro méně únosné střechy, zejména pro rekonstrukce.

Vegetační systémy intenzivní

Tyto střechy jsou opravdovými střešními zahradami. Kromě nízkých suchomilných rostlin zde můžeme osázet i keře či malé stromky. Jejich údržba je ale náročnejší. Nevyhneme se systému umělého zavlažování (kapkovou závlahou). Jsou vhodné pro použití u konstrukcí s vyšší únosností, zejména pro betonové stropy. Jejich obvyklá tloušťka se pohybuje od 20 cm, v závislosti na použitých rostlinách.

Při použití desek vyšších gramáží je možné vrstvení na sebe, a tím dát podmínky rostlinám s mohutnějším kořenovým systémem. Tento druh zeleně již umožnuje běžný pobyt na střeše a kompoziční zásady řešení takovéto střechy se téměř neliší od zásad, podle kterých se budují zahrady na přirozeném půdním profilu na zemi. Škála květin, keřů, nízkých stromů, ale také palem, které lze při intenzivním ozelenění uplatnit, je velmi široká. U intenzivních typů ozelenění se ve většině případů uplatňují i systémy umělého zavlažování, buď nadpovrchové nebo podpovrchové.

Údržba vegetačních střech závisí na zvoleném způsobu pěstování

Při pěstování v klasické zemině si rostliny berou živiny z půdy bohaté na minerální látky. V případě pěstování v minerální vlně Cultilene je nutné rostlinám dodávat živiny uměle. Po vysázení rostlin se zpravidla provede první zálivka, která obsahuje potřebné živiny. Stejně jako při pěstování v zemině, i v hydroponii bychom měli respektovat potřeby rostlin na pH a poměr minerálních látek. V případě střešní zahrady s extenzivní zelení dávkujeme živiny asi třikrát za vegetační sezonu. Při intenzivním ozelenění je vhodnější dávkování živin svěřit automatu, který živiny dávkuje při řízené závlaze.

Výhody střešních zahrad sytému Isover oproti tradičnímu sytému se zeminou

Použití minerálních desek Cultilene pro vegetační vrstvy zelených střech má hned několik výhod. K těm nejvýznamnějším patří jejich objemová hmotnost, která se pohybuje v rozmezí od 70 do 80 kg.m3 podle druhu desky, zatímco objemová hmotnost zeminy je cca 1700 kg.m3. Proto je tento materiál vhodný zejména pro rekonstruované střechy, kde je snadná manipulace s deskami, čímž se podstatně snižuje pracnost při tvorbě vegetační střechy. Mezi další výhody patří:

• Přispívá k lepší tepelně technické stabilitě v letním či zimním období v místnostech pod střechou.
• Minerální vlna odolává UV záření.
• Výsadbu vegetace je možné provést předem na dílcích a pak uložit na střechu.
• Při jakékoli poruše v souvrství je možné potřebný díl minerální vlny vyjmout nebo nahradit novým dílem.
• Minerální vlna umožňuje ozelenění i při větším sklonu střechy – desky se nesesouvají a neodplavují se žádné částice jako u hlíny.
• Provádění detailů konstrukčních řešení střech je jednodušší. Rozdíl je v počtu použitých vrstev v konstrukci a nahrazení zeminy minerální vlnou.
• Součinitel tepelné vodivosti desek Cultilene je ve vlhkém stavu 0,14 W.m-1.K-1. Běžná vlhká zemina vede teplo desetkrát více než středně vlhká minerální vlna. I z pohledu tepelné ochrany konstrukcí jsou tedy tyto moderní konstrukce výhodnější.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora