Ačkoli patří sršeň obecná mezi užitečný hmyz, sdílet životní prostor chce s těmito velkými vosami jen málokdo. Jak takové sršní hnízdo bezpečně zlikvidovat? A smí se to vůbec?
Sršeň obecná patří mezi společenský blanokřídlý hmyz, který si staví velká papírovinová hnízda hlavně v dutinách stromů, často však nepohrdnou ani klidnou a suchou půdou. Ačkoli tyto přerostlé vosy budí svým vzhledem a hlasitým bzučením docela velký respekt, ve skutečnosti jde o docela mírumilovné tvory. Pokud sršně nějak nevyprovokujete, většinou na člověka neútočí. Naopak jedno sršní hnízdo dokáže své okolí denně zbavit až jednoho kilogramu různého obtížného hmyzu, jako jsou komáři, ovádi či vosy. Pokud tedy váš pozemek sršni poctí svou návštěvou a vybudují si zde své sídlo, zvažte, zda s nimi přece jen nedokážete žít.
Pokud vám však sršní hnízdo překáží – častým případem je třeba hnízdo na půdě, která se bude rekonstruovat – nezbude vám než jej odstranit. Sršeň obecná nepatří mezi chráněné živočichy, likvidací hnízda se proto nevystavujete riziku nějakého právního postihu. Ostatně běžně se to děje. Sršní hnízda, jehož obyvatelé nějak ohrožují své okolí, obvykle likvidují hasiči. Ti to ale udělají jen v případě, že hnízdo ohrožuje své okolí.
ReklamaV létě už nemáte šanci
Pokud chcete sršní hnízdo zlikvidovat, udělejte to nejlépe na podzim či v zimě. Tehdy je totiž zpravidla prázdné, protože jakmile se vylíhnou a vyletí mladé královny, hnízdo zpravidla zaniká. Hnízdo stačí odříznout nožem či pilkou. Jedná se o protáhlou kouli z papíroviny, po jejímž rozebrání můžete obdivovat patrovou strukturu sršních pláství.
Sršeň obecná – co jste možná o tomto hmyzu nevěděli |
Jedná se o společenský blanokřídlý hmyz. Zimu přežívají jen královny, v létě je však v jednom hnízdě 500 – 700 jedinců. Sršně jsou dravé a živí se hmyzem – mouchami, komáry, ovády, vosami atd. Jedno sršní hnízdo zbaví své okolí až kilogramu obtížného hmyzu denně. Sršně nepohrdnou ani nektarem z květů, medem z úlů a jinými sladkostmi. Sršně jsou obávané pro svou velikost a žihadlo. Nejsou však agresivní a člověka obvykle nenapadají. Výjimkou je obrana hnízda. Pokud se k hnízdu přiblížíte náhodou a sršně podráždíte, prostě se rychle vzdalte. Sršně vetřelce nepronásledují. Sršní jed je pro člověka méně nebezpečný, než třeba jed včelí. Obsahuje však více acetylcholinu (funguje jako neurotransmiter) a sršní žihadlo proto více bolí. Podle odhadů a zkušeností zhruba jako tři vosí žihadla. Zdravý člověk prý bez problémů přežije desítky i nízké stovky sršních žihadel. Pozor ale na možné alergické reakce. |
Zlikvidovat sršní hnízdo je možné i na jaře. V těchto měsících je v hnízdě zpravidla jen královna, která klade vajíčka a vychovává první dělnice. Pokud nechcete být vůči sršním příliš násilní, zkuste královnu odchytit třeba do zavařovací sklenice a odnést na vzdálenější místo. V každém případě ale pečlivě zacpěte vletový otvor k hnízdu. Naopak v létě bývá v hnízdě i 500 – 700 dělnic, a proti takové armádě už nemáte moc šancí. Snad pouze za vydatného přispění insekticidů a to pak je asi vážně lepší počkat do podzimu.
Likvidace sršního hnízda v kostce
- Jde o užitečný hmyz, zvažte proto, zda je to opravdu nutné.
- Likvidaci hnízda dobře načasujte – nenechte ji na léto, kdy bude plné k obraně odhodlaných dělnic.
- Likvidace hnízda v zimě či na jaře se nebojte – prázdné hnízdo prostě odřízněte a třeba spalte, na jaře dejte pozor na královnu a její žihadlo.
- Pokud královnu nechcete zabít, zkuste ji odchytit třeba do sklenice a odnést na vzdálené místo.
- Pečlivě zaslepte možné vletové otvory k místu hnízda. Pokud se lokalita sršním líbí, rádi se do ní vracejí a založí hnízdo nové.
Zdroj obrázků: Wikipedia.org