V komunálním odpadu nebo ve zbytcích ze zemědělské produkce se skrývá energie, která může přispět k oživení venkova i zvýšení energetické nezávislosti regionů. Odpady totiž mohou snadno zpracovat bioplynové stanice.
Zajímavý obor šetrné energetiky – výroba bioplynu z organického odpadu - však letos v Česku stagnuje. Nový rozběh s vylepšeným nastavením však slibuje aktuální novela zákona o podporovaných zdrojích, kterou by měla ještě letos projednat poslanecká sněmovna.
Dobré projekty, které pomáhají
Podíl výroby elektřiny z bioplynu v loňském roce v Česku přeskočil fotovoltaické elektrárny a “bioplynky“ se staly naším největším obnovitelným zdrojem. V Česku můžeme najít řadu příkladů, kdy jsou bioplynové stanice navrženy s dobrou rozvahou pomáhající zemědělcům nebo okolním obcím.
Reklama
Bioplynová stanice může zpracovávat téměř jakýkoli bioodpad, který fermentací přeměňuje na plyn. Odpadem je tzv. digestát. Ten se využívá jako kvalitní hnojivo. (Foto: Thinkstockphotos.com)
Jde například o „Biofarmu Sasov“ na Vysočině, která pro produkci bioplynu využívá právě odpady ze zemědělské produkce – například neupravenou chlévskou mrvu. S nadsázkou tak lze říct, že tamní bioplyn je bio na druhou. Zajímavý projekt můžeme nalézt na „Farmě Bláto“ na Kutnohorsku. Také tato bioplynová stanice využívá biologicky rozložitelný odpad a to včetně komunálního, který odebírá z okolních vesnic. Zemědělské družstvo obci Klepý na Litoměřicku pak kombinuje energii z bioplynové stanice s fotovoltaickými panely na střeše budovy. Zajímavý projekt je tak důkazem, že lze zvýšit energetickou nezávislost na fosilních zdrojích nebo dodávkách energie ze sítě.
Jenže se začátkem letošního roku přišly bioplynové stanice o podporu a progresivní obor propojující zemědělce s šetrnou energetikou tak bohužel letos spadl ke dnu.
Francie se bioplynu nebojí
Zákonodárci se mohou při nastavení podpory inspirovat například ve Francii. Kde se v posledním roce těší bioplynové stanice velkému zájmu. Francouzi pochopili, že využití bioplynu může snížit závislost země na jaderné energetice i zemním plynu. Tamní vláda tak chce motivovat pomocí podpory a dalších opatření k vybudování až tisíce menších bioplynových zařízení do roku 2020.
1 tuna kuchyňského bioodpadu = palivo pro autobus na ujetí 200 km
Francouzský systém přitom k nastavení podpory přistupuje promyšleným způsobem: motivuje především k výstavbě menších zařízení využívajících organický odpad. Nedávno vzniklo osm bioplynových stanic, které budou schopny produkovat biometan do plynárenských sítí v zemědělské oblasti Champagne. U Paříže se zase staví bioplynka, která bude zpracovávat zbytky z kuchyní restaurací a hotelů včetně michelinskou hvězdou oceněného lahůdkářství.
Pařížský projekt se opírá o zajímavý impuls pro energetické využití biologicky rozložitelného odpadu, podle kterého musí všechny podniky – restaurace nebo obchody – s produkcí odpadu nad určitý počet tun za rok zajistit jeho recyklaci. Od roku 2016 se má tato povinnost týkat i restauračních zařízení s produkcí 10 tun odpadu. Využití obrovského potenciálu organického odpadu ze zemědělství je součástí dlouhodobého cíle navyšování zelené energii ve Francii. Podíl obnovitelných zdrojů by měl do roku 2030 v zemi vyrůst na 32 %.
Šance pro české zemědělce, města i průmysl
Novelizace zákona o podporovaných zdrojích, kterou se bude v prosinci zabývat poslanecká sněmovna, může obnovit zájem o bioplynky podobně jako to udělala Francie. Využití zemědělských nebo kuchyňských odpadů pro výrobu energie přinese na venkov nová pracovní místa, dá další zdroj příjmů zemědělcům a pomůže snížit spotřebu uhlí a plynu.
Využití biometanu je však užitečné i v dopravě. Například konzultační společnost SEVEn spočítala, že z jedné tuny kuchyňského bioodpadu může být vyrobeno tolik biometanu, aby s ním autobus nebo svozový vůz ujel vzdálenost 200 i více kilometrů. Na vyčištěný bioplyn ujede auto asi třikrát větší vzdálenost, než kdyby byl motor poháněný bioetanolem.
Jak funguje bioplynová stanice – 3D animace
Bioplynové stanice umí projektovat desítky energetických podniků a na trhu panuje zdravá konkurence. České šikovné ruce se však nemusí ztratit ani ve světě a díky dobrým referenčním projektům mohou průmyslové podniky pronikat na zahraniční trhy. Malé „bioplynky“ mohou zpracovat odpady z živočišné a zemědělské produkce i tříděnou biosložku komunálního odpadu. Svým chodem pomohou ušetřit prostředky za skládkování. Na zachování podpory tak vyděláme všichni.
Autor článku: Martin Sedlák, výkonný ředitel sdružení Aliance pro energetickou soběstačnost
