Program Zelená úsporám prošel v srpnu změnami, které měly dotace na zateplení a obnovitelné zdroje energie zpřístupnit většímu počtu domácností. Skutečně ale změna podmínek otevírá dotace obyčejným lidem? Podívejte se, co o Zelené úsporám soudí odborník!
Program Zelená úsporám, jehož cílem je poskytnout domácnostem dotace na zateplení, úsporu energií a obnovitelné zdroje, odstartoval v dubnu tohoto roku. Tento dotační program již od počátku provázely problémy (například pozdní zveřejnění Seznamu dodavatelů a Seznamu výrobků a technologií) a jeho podmínky byly kritizovány ze strany některých odborníků. V srpnu prošel program Zelená úsporám změnami, které měly žadatelům usnadnit přístup k dotacím. Některé podmínky byly zmírněny a program byl otevřen také pro majitele panelových domů.
„I při tom nejlepším zateplení toho nejhoršího domu lze ušetřit max. 6 % tepla na každou stěnu – v žádném případě se nelze dostat na požadovanou 20% úsporu tepla při jedné straně domku a střeše.“
ReklamaSkutečně změna podmínek programu přispěla k přístupnosti dotací většímu počtu domácností? Podívejte se na připomínky JUDr. Ing. Ing. Mgr. Petra Měchury, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství, odborníka na ekonomické otázky životního prostředí a úspory energií, které vybíráme z jeho analýzy programu Zelená úsporám.
Zelená úsporám na Nazeleno |
– Zelená úsporám: kompletní průvodce– 5 nejdůležitějších změn v dotacích– Poradna: využijte energetického odborníka!– Chcete zateplovat? Nechte si udělat kalkulaci!– Příprava žádosti krok za krokem |
A. Dotace na zateplení domu
Část A programu Zelená úsporám se týká zateplování budov, a přestože návratnost (takzvaný greening) investic v tomto případě trvá skoro desetkrát déle než například u zdrojů na biomasu, tak drtivá většina prostředků je i nadále směřována na zateplení, přestože na něj není dostatek (natož pak kvalitních) kapacit a nyní, na začátku topného období, je už nad Slunce jasnější, že navržených 9 mld. Kč v žádném případě nelze už letos prostavět, zvláště když navržené změny jsou v podstatě jen kosmetické.
V podprogramu Zelené úsporám A1 (dotace na zateplení celého domu) se změnil především název z „komplexního“ na „celkové“ zateplení. Částky na m2 se sice zvýšily, ale o zcela nepodstatných 11 až 19 %, takže nic neovlivní, neboť hlavním důvodem malého zájmu jsou přísně nastavené podmínky a ty zůstávají zcela beze změn.
Po změně podmínek programu Zelená úsporám mohou o dotace na zatepelní žádat také majitelé panelových domů
Změnou zde však je, že nově se tento podprogram vztahuje i na panelové domy. Bylo by to senzační, kdyby ale skoro polovina paneláků nebyla již zateplena z jiných dotačních programů, takže teď už jsou na řadě především paneláky se skoro již ukončenou životností z padesátých a šedesátých let minulého století, které v sousední části dříve tzv. východního Německa raději rovnou demolují, protože jejich opravy se již nevyplatí. A my naopak do nich nacpeme miliardy, abychom je za pár let zbořili a nalepené drahé zateplení nákladně recyklovali.
Uspořit 20 % tepla při dílčím zateplení nelze
Podprogram A2, který se týká dílčího zateplení a snížení spotřeby tepla o 20 % (dříve bylo potřeba realizovat alespoň 2 opatření a vyměnit zdroj tepla, resp. uskutečnit 3 opatření). Zde ministerstvo tvrdí, že nově stačí jen jedno opatření, například vyměnit okna nebo zateplit jednu stranu domu a střechu atd. Má to však jeden háček, či spíše pořádný hák – musí se tím i nadále snížit spotřeba energie o 20 %.
Když si představíme klasický rodinný domek z minulého století ve tvaru krychle, jejímiž stěnami uniká až 70 % tepla (zbytek infiltrací a okny), tak na každou stěnu zbývá v průměru max. 9 % tepelných ztrát. Z toho se dá hravě vypočítat, že i při tom nejlepším zateplení toho nejhoršího domu lze ušetřit maximálně 6 % na každou stěnu, takže v žádném případě se nelze dostat na uváděných 20 % úspor při jedné straně domku a střeše.
A obdobné je to při pouhé výměně oken z těch nejhorších s hodnotou U=2,7 na dnes, podle ministerstva standardních U=1,2 W/m2K. To by ztráty jen okny (bez infiltrace) musely původně činit minimálně 36 % z celkových tepelných ztrát a takový rodinný domek neznám. A pro vyšší dotace platí i nadále snížení spotřeby o 30 %. Nově je pouze vynechána podmínka alespoň 3 opatření – ale bez nich to v běžné skutečnosti opět nejde!
Dotace na výstavbu pasivních domů a bytů byla navýšena pouze minimálně
B. Dotace na pasivní domy
Změny se dotkly také Oblasti B (Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu). Ministerstvo zvýšilo dotaci o 7 % pro byt v bytovém domě a o necelých 14 % (přesně 13,6 %) pro pasivní rodinný domek. Ta procenta ale v absolutních částkách znamenají pouhých 10 000 Kč pro bytové domy, resp. 30 000 Kč pro rodinné domy navíc, což jejich výstavbu rozhodně nijak masivně nepodpoří a na očekávaných 8 700 BD a 4 900 RD se určitě do tří let nedostaneme, a tak jediným kladem je pouze odbourání podmínky použití registrovaných firem a prvků. Ministerstvo uznalo, že takových firem a prvků je u nás opravdu minimum a počet takto postavených pasivních domků by se i po 3 letech dal vyjádřit místo původně očekávaného pěticiferného čísla pouze dvojciferným. Zůstává však záhadou, proč je uváděno navýšení dotací o 5 – 15 % , když si spočítáme poměr mezi novou dotaci 250 000 Kč a dosavadní dotací 220 000 Kč?
V programu i nadále zcela chybí mezistupeň: takzvané nízkoenergetické domy. U nich chybí jakákoli dotace na podporu ekologického vytápění. Proto se budou stavět s přitápěním buď elektrickým přímotopným, nebo tepelným čerpadlem. Kdyby program úspor podpořil i moderní účinná kamna, sporáky, pece či krbová kamna na biomasu, která jsou pro přitápění těchto staveb ideální, ušetřili bychom spoustu elektrické energie, kterou vyrábíme v uhelných elektrárnách s účinností kolem 30 procent – tedy téměř s trojnásobnými emisemi oxidu uhličitého.
C. Dotace na obnovitelné zdroje energie
Hlavní inzerovanou změnou v Oblasti C (Využití obnovitelných zdrojů energie) je odbourání podpory určené maximálně 50 % nákladů s ponecháním pouze dosavadních fixních částek. Když se podíváme na výši fixních částek, tak je každému jasné, že i zde jde pouze o kosmetickou úpravu, neboť tuto fixní částku by drtivá většina žadatelů obdržela i za původních podmínek.
Perlou je ovšem Podprogram C1 – zdroje na biomasu. Zde se zvyšuje nově dotace pouze na zdroje vytápění na biomasu se samočinnou dodávkou paliva z dřívějších 80 na 95 000 Kč, přičemž důvodem je údajná účinnost a emisní příznivost těchto zdrojů, většinou moderních zdrojů na peletky. Na zdroje na biomasu s ruční dodávkou paliva s akumulační nádrží zůstává dotace ve výši 80 000 Kč a bez akumulace 50 000 Kč. Oproti tomu naprosto paradoxně jakékoliv teplovzdušné či teplovodní krby či kachlová a krbová kamna ani tentokráte nedostanou ani korunu, byť mají v praxi vyšší účinnost a lepší emise než kotle bez akumulace.
Při instalaci solárně termických kolektorů se stále vůbec nerozlišuje, zda stavebník zvolí k přitápění domu levné ploché s menší účinností nebo trubicové vakuové
A i když nemám nic proti kotlům na peletky, tak je třeba vidět, že při částečném zatížení jejich účinnost klesá pod 80 %, tedy pod účinnost teplovodních krbů, a že jejich malé ohniště při výkonu na jaře a na podzim kolem 3 kW nemá dostatečnou teplotu, a navíc spaluje pelety, které se vyrábějí výhradně z pilin z jehličnanů, které obsahují pryskyřici (chemickým složením prakticky tutéž, z jaké jsou vyráběny např. PET lahve), takže jejich škodlivé emise jsou v tomto období až desetkrát horší, než emise z teplovodních krbů, které i na jaře a na podzim hoří do akumulace s výkonem přes 30 kW, tedy s trvalou teplotou ohniště přes 850 oC a s dlouhým plamenem z listnatého dřeva bez pryskyřic, takže prakticky splňují dokonce provozní podmínky spaloven odpadů dle § 5 Nařízení vlády č. 354/2002 Sb, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.
Část C.2 – program pro novostavby sice nepodporuje kotle bez akumulační nádrže, ale čeští stavebníci to snadno obejdou. Přitom by stačilo málo – místo kotlů podporovat jen akumulační nádrže, které jsou rozhodující jak pro podstatné zvýšení účinnosti, tak pro výrazné snížení emisí.
V části C.3 programu (Instalace solárně-termických kolektorů) se stále vůbec nerozlišuje, zda stavebník zvolí k přitápění domu levné ploché s menší účinností nebo trubicové vakuové. Ty jsou sice dražší, ale v chladnějším období jsou podstatně účinnější a jen ony vhodné pro přitápění. I tato část programu úspor spíše mrhá státními prostředky.
Nově je v programu zavedena dotace na projektovou dokumentaci a energetické hodnocení. Ta je ale jednak jen dočasná, na krátkou dobu do 31. 3. 2010 nebo do vyčerpání 50 milionů Kč, ale především je nejistá – v mnoha případech dopředu stavebník nebude mít jistotu (zvláště při zateplování, jak jsme viděli u výpočtů v programu A), zda se do nějakého podprogramu vejde a tedy zda mu bude tato částka vrácena. A protože projektanti se budou snažit logicky vždy využít plnou výši dotace na projekt, tak její eventuální nepřiznání může být pro stavebníka dost nepříjemné a mnozí tak raději nebudou riskovat a o program Zelená úsporám nebudou mít i nadále zájem.
Článek vyšel v časopise Alternativní energie 5/2009
