Dotace na tepelná čerpadla, biomasu i fotovoltaiku0

AKTUALIZOVÁNO: Investice do obnovitelných zdrojů energie může být finančně náročná. Pokud nemáte dostatek prostředků, nemusíte zoufat – prostřednictvím dotačních titulů můžete stáhnout náklady na zlomek původní částky! Poradíme vám, kde je to možné.

O přínosech a negativech dotací je možné dalekosáhle diskutovat. Zvláště, pokud jsou spojeny s nejistotou a nadměrnou administrativní záteží. Právě těžkopádnost a nepravidelnost vyplácení dotací SFŽP daly impuls některým českým obcím, aby zřídily dotace komunální (pokud vás zajímá pohled na jiné dotace, přečtěte si náš článek Dotace na obnovitelné zdroje energie – kde a kolik?).

„Od roku 2000 bylo s podporou města Litoměřice instalováno na sto solárních termických kolektorů, městský rozpočet to přišlo na více než 2,5 milionu korun.“

V České republice jde o věc ojedinělou, u našich německých sousedů poměrně rozšířenou. Stovky měst či různých typů komunálních firem a spolků místními dotacemi podněcuje občany k nákupu a instalaci solárních zařízení – kvůli energetické nezávislosti, klimatickým změnám, lepšímu ovzduší či podpoře zaměstnanosti. V České republice začaly s komunálními dotacemi první Litoměřice, dnes poskytuje příspěvek na „zelená“ energetická zařízení celkem šest obcí: Litoměřice, Plzeň, Praha, Náchod, Kladno a Jindřichovice pod Smrkem.

Solární Litoměřice vyřizují žádosti rychle

Severočeské Litoměřice podporují solární systémy na ohřev vody či k vytápění již od roku 2000. Inspiraci našli právě u německých obcí. Do letošního roku bylo s podporou města instalováno na sto solárních termických kolektorů, městský rozpočet to přišlo na více než 2,5 milionu korun. Peníze do programu plynou z kompenzací za úložiště nízkojaderných odpadů.

V Litoměřicích sází na rychlost a administrativní jednoduchost. O nárokovou dotaci v maximální výši 40 000 Kč na projekt může požádat každý občan – majitel domu či bytu, který instaluje minimálně 3 m² kolektorové plochy a záváže se k odstavení všech topidel na tuhá paliva (s výjimkou zděných krbů). V případě kladně vyřízené žádosti může příspěvek doputovat na konto příjemce do 14 dnů po uvedení do provozu.

Praha a Plzeň: Od plynofikace k obnovitelným zdrojům

Program dotací na přeměnu topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie na území hl. m. Prahy navazuje na program náhrady topidel na tuhá paliva zemním plynem či centrálním vytápěním, který Praha spustila již v roce 1994. Celkový objem dotací vyplacených z Programu přesáhl 400 milionů korun. Největší objemy byly použity během prvních pěti let a sloužily především podpoře plynofikace bytů a domů.

Tabulka: Rozdělení dotací v Praze

V roce 2005 už ale z programu putovaly peníze na instalace kotlů na biomasu, významně narostl také podíl tepelných čerpadel. Termální sluneční kolektory byly do dotačního schématu zařazeny až v roce 2006, fotovoltaika ještě o rok později. Od roku 2008 je možné získat příspěvek i na pořízení mikrokonerační jednotky.

Dotace z pražského magistrátu může být finančně vyšší než ta ze Státního fondu životního prostředí ČR, kombinovat obě podpory je ale možné pouze do určité výše (nejčastěji 50 % doložených nákladů, viz tabulka „Rozdělení dotací v Praze“).

Tabulka: Výše dotací na jednotlivá zařízení OZE Plzeň

Podobnou historii píše i Plzeň. Vedle Prahy je jediným městem, které poskytuje dotace na využití více forem obnovitelných zdrojů energie. Od roku 2005 do června 2008 podpořil plzeňský magistrát celkem 67 projektů, především solární kolektory na ohřev vody a tepelná čerpadla, roste zájem o instalaci fotovoltaických panelů. Dotace jsou tu vztaženy na instalovaný výkon.

Inovace v dalších obcích

V Kladně a v Náchodě se zaměřily po vzoru Litoměřic na podporu solární termiky. Na Kladně se příspěvky odvozují od výkonu kolektorů: za každou instalovanou kWth obdrží žadatel 2 000 Kč. Městský úřad v Náchodě využívá namísto dotací institut daru. Systémy na ohřev užitkové vody podporuje 10 000 Kč, kombinaci ohřevu vody a vytápění oceňuje 15 000 Kč.

Specifický přístup zvolili v Jindřichovicích pod Smrkem. Na solární kolektory a fotovoltaiku příspívá odbor životního prostředí až 30 000 Kč (v max. výši 40 % investičních nákladů). Polovina částky je přitom poskytnuta ve formě nevratné dotace a druhá polovina jako bezúročná půjčka se splatností 2 – 10 let.

Význam a omezení komunálních dotací

Komunální dotace jistě přispívají k rozšíření obnovitelných energií. Zájem o jejich využití dokládá rychlý nárůst instalací v Litoměřicích, Praze i Plzni a letos poprvé i vyčerpané rozpočty. Například v Praze musel být letos během roku rozpočet navýšen o více než 100 % na celkových 13,7 miliónů Kč.

Dotace jsou sice poskytovány zpětně (až po uvedení zařízení do provozu), ale průběžně a často nárokově. Peníze tak k příjemci doputují zpravidla v mnohem kratší lhůtě a s větší jistotou než u dotace státní. A navíc při minimu papírování! K jednoduché žádosti je většinou třeba přiložit jen základní stavební a technickou dokumentaci spolu s účetními doklady.

Rozhovory s příjemci dotací naznačují, že samotná komunální dotace ale nestačí. Vyšší pořizovací cena technologií je pro většinu obyvatel stále překážkou. Komunální dotace má ale tu schopnost finanční zátěž minimalizovat. Např. v Litoměřicích při kombinaci městské a státní podpory platí její příjemce pouhých 10 % původních nákladů. Návratnost takové investice se pohybuje v horizontu dvou let!

Mezi hlavními negativy je možné zmínit častou jednostrannost a nerovnost podpory. Města jejím zaměřením a výší často ovlivňují, která z technologií má zelenou. V kontextu současných trendů je jednoznačnou nevýhodou omezení použití dotaci na jeden systém (v případě Prahy si příjemce na další dotaci nesáhne 10 let). Vždyť obnovitelné zdroje nejlépe pracují právě v kombinaci, např. tepelného čerpadla a fotovoltaiky!

Omezení je pochopitelné a souvisí s omezeními obecních rozpočtů. I přes pevné místo, které si dotace na OZE v našich průkopnických obcích získávají, bude zřejmě jejich počet narůstat jen pomalu. Příklad Jindřichovic pod Smrkem ale naznačuje, že způsobů, jak podpořit OZE, je více.

Kontakty na jednotlivé úřady:

Litoměřice

(Odbor životního prostředí MěÚ Litoměřice, Pekařská 2, 412 01 Litoměřice, tel.: 416 916 179, Pavel.Gryndler@litomerice.cz)

Plzeň – Město

(Oddělení odpadového hospodářství a energetiky při Odboru řízení technických úřadů Magistrátu města Plzně, Škroupova 5, 306 32 Plzeň, kurka@plzen.eu, vankoval@plzen.eu, tel.: 378 034 054)

Praha

(Oddělení energetických systémů Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, Jungmannova 35/29, 111 21 Praha 1, jana.hrstkova@cityofprague.cz, jiri.doubrava@cityofprague.cz, tel.: 236 004 314)

Kladno

žádosti vyřizuje Komise Rady města Kladna pro životní prostředí
nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno, irena.hykova@mestokladno.cz, tel.: 312 604 373)

Náchod

žádosti vyřizuje Odbor životního prostředí města Náchoda (Palachova 1303, 547 01 Náchod, radomir.cesenek@mestonachod.cz, tel.: 491 405 462)

Zdroj: Solární liga 

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora