Také máte pocit, že po českých městech se v letošním létě nedá vůbec jezdit a že autodoprava za poslední léta docela zhoustla? Zamysleli jsme se nad některými trendy v dopravě.
Opět jsem se jednou svezl autem přes město – vyklízeli jsme půdu a vezli odpad do sběrného dvora. A byla to ještě horší skutečnost, než obvykle. Rozpálené auto, objížďky, stání v dopravní zácpě, a hlavně není kde zaparkovat.
Možná to zní paradoxně, ale jízda na kole je i v tom horku mnohem příjemnější než v autě. Člověk je poměrně dobře ochlazován proudem vzduchu při jízdě a stojí nanejvýš tak dvě minuty na křižovatkách se semafory. Začal jsem proto přemýšlet, co vlastně v oboru dopravy děláme špatně a zda se rýsuje nějaká cesta jak ta města od dopravy uvolnit (alespoň částečně, především od osobních aut).
ReklamaNíže jsou některé možnosti a trendy, které se dají dohledat. Je přitom zajímavé, jak moc je zde různých synergických efektů. Doprava, podobně jako energetika je vysoce komplexní systém, kde je všechno navzájem provázáno. Takové systémy se ovšem, bohužel, dají měnit jen velmi pomalu. Osobní auta ve městě
Osobní auta ve městě ani tak moc nejezdí, spíše jen stojí a zabírají cenný prostor v ulicích. Podle tohoto článku stráví osobní auto jízdou v průměru jen asi 5 % času, zbytek doby někde parkuje (zpravidla na ulici). Není to žádné převratné zjištění, ale je dobré vědět, že to někdo zkoumal a že je tomu tak téměř po celém světě. Pokud tedy někdo používá osobní auto převážně jen k cestám do centra města do práce, jde to krajně nevýhodný a dost nákladný způsob dopravy.
Sdílení aut (carsharing)
Zajímavou možností jak využití aut výrazně zvýšit je takzvané „sdílení aut“. V USA se sdílení aut propagovalo už za 2. světové války, jako opatření pro snížení spotřeby pohonných hmot a na toto téma byl vydán jeden slavný a později hojně napodobovaný či parodovaný plakát.
Válečný propagační plakát carsharingu v USA. (Zdroj: Wikipedia)
Jako hlavní výhody carsharingu se uvádí:
- Nižší potřeba používání aut,
- nižší potřeba parkovacích ploch,
- snížení počtu najetých kilometrů autem,
- efektivnější využívání vozů než u vlastního auta,
- častější využívání jiných způsobů dopravy, zejména ve velkých městech.
Jako obyvatel města a cyklista bych na tom asi nejvíce ocenil snížení potřeby parkovacích ploch v ulicích, což by snad umožnilo vytvoření většího prostoru pro jízdní kola. Nedávno se v tisku objevil návrh na zavedení silnic respektive ulic pro cyklisty.
Cyklistická ulice je z právního hlediska silnice se smíšeným dopravním provozem. Předpokladem zavedení jsou ovšem nízké intenzity automobilové dopravy. To by právě úbytek aut dosažený sdílením pomohl vytvořit. Přínos cyklistické ulice je v tom, že umožní cyklistům i autům bezpečný pohyb po jedné komunikaci. Cyklisté zde ovšem mají absolutní přednost v jízdě, auta je nesmí omezit a jsou považována jen za „hosty“.
Rozvoj cyklistiky
V oblasti se objevují i další zajímavé novinky. Mám dojem, že jízda na kole se stává určitým módním trendem. Prý se to dokonce odráží i v rostoucím zájmu o sportovní akce jako je Tour de France nebo Giro d’Italia. Možná to souvisí i s větším zájmem lidí o zdravý životní styl a sledování vlastních výkonů. Při tom se dají využít různé fittness náramky nebo chytré hodinky a lze si o tom vyprávět s přáteli.
Kromě městských elektrokol se začínají stále více objevovat i sportovní krosová e-kola. (Foto: Michal Doležel)
Nepochybně k oblibě cyklistiky přispívají i elektrokola, která výrazně usnadňují jízdu v kopcovitém terénu. Dokonce i v Českých Budějovicích, které jsou na rovině, potkávám čím dál více lidí na elektrokolech. Nezanedbatelnou výhodou jízdního kola ve městě je totiž to, že nemáte problémy s parkováním a jezdíte prakticky „od dveří ke dveřím“. V mnoha případech je proto cesta po městě na kole rychlejší než autem.
Pokud by se ještě zavedly výše zmíněné „cyklistické ulice“, bylo by kolo ideální městský dopravní prostředek.
Autonomní elektromobily
Šéf Tesla Motors Elon Musk uvádí, že schopnost plně automatického řízení budou mít jejich vozy pravděpodobně v horizontu pěti nebo šesti let. Na rozdíl od loni představeného auta vyvíjeného firmou Google, které nemá volant ani pedály, jde o auto, jež je možné řídit i manuálně. Automomní řízení zde funguje jako autopilot, který lze kdykoli vypnout a řízení převzít.
Podobné projekty řeší pochopitelně i další velké firmy. Zajímavý koncept autonomní automobilové dopravy rozvíjí automobilka Volvo. Podle jejich vize mají být silnice blízké budoucnosti posety magnety. Auto se pak dokáže díky interakci s magnety na cestě lépe orientovat autonomně, bez zásahu řidiče. Magnety vytvářejí neviditelnou „železnici“ umožňující jednoduché určení polohy s odchylkou méně než jeden decimetr, pomohou i s navigováním v tunelech nebo hlubokých údolích, kde se není navigační GPS signál z družic.
Osobně se domnívám, že zde je další synergický efekt, protože autonomní řízení dokáže lépe optimalizovat využití akumulátorů vozidla, omezuje maximální rychlost, šetří energii a zvyšuje dojezd elektromobilu. Vítaným vedlejším efektem by bylo to, že taková auta by mohla nahradit taxíky, a tedy eliminovat známé problémy s předražováním taxislužeb.
Městská doprava se více elektrifikuje
V městské dopravě lze rovněž vysledovat zřetelný trend k většímu využití elektrického pohonu. Kromě klasických tramvají a trolejbusů se začínají uplatňovat i trolejbusy s hybridním pohonem, které mohou část cesty jet i v úsecích, kde nejsou troleje. U kolejových vozidel jezdících po samostatné trati se snadno uplatní i automatický bezobslužný provoz; například v Londýně již mnoho let jezdí vlak bez strojvedoucího (Docklands Light Railway) a v Grenwichi teď zkouší i malý autonomní autobus Meridian shuttle.
Megatrend: Vysokorychlostní železnice
Vlak má jako dopravní prostředek na větší vzdálenosti mnoho výhod a pokud je výrazně rychlejší než doprava po silnici, pak může snižovat zájem o jízdy autem. Existence rychlého železničního spojení by pravděpodobně měla pozitivní vliv i na větší rozšíření výše zmíněného sdílení aut. Ti, kdo potřebují jet dále, by si na nádraží nechali přistavit auto. Já vlastně při svých cestách na konzultace za klienty používám podobný systém. Větší část cesty dojedu vlakem a klient si mne vyzvedne na nádraží vlastním autem nebo použiji taxi.
Paradoxně se zdá, že v budování vysokorychlostních železnic mají výhodu země s řídkou nebo neexistující železniční sítí. Dobrým příkladem je Čína, která plánuje sérii vysokorychlostních železnice, aby tak světovému obchodu zajistila přepravní alternativu k lodní a letecké dopravě.
Ideální doprava z energetického hlediska
Doprava je významný spotřebitel energie. V ČR sice po roce 2007 dochází k poklesu celkové energetické spotřeby, nicméně spotřeba energie na individuální automobilovou dopravu je stále velmi vysoká.
Vývoj spotřeby energie (v TJ) jednotlivými druhy dopravy v ČR. (Zdroj: Vítejtenazemi)
Pokud bych tedy měl ty výše zmíněné trendy shrnout a podívat se na to z hlediska spotřeby energie, ideální energeticky efektivní a udržitelná doprava by mohla vypadat třeba takto:
- Kolo nebo elektrokolo pro každodenní cesty do práce při příznivém počasí. Z čistě energetického hlediska je kolo poměrně úsporné, při jízdě po rovině rychlostí kolem 20km/hod nepřekročí potřebný výkon asi 100 W. Je sice pravda, že energie z potravy je sice výrazně dražší než elektřina či benzin, nicméně většina z nás jí více než je zdrávo a potřebuje spíše pohyb a zvýšení energetického výdeje.
- Pokud prší nebo v zimě, kdy je sníh a náledí, je vhodné použít městskou dopravu. Pokud je vozidlo rozumně vytížené, pak je spotřeba energie výrazně menší než v autě.
- Pokud nelze použít městskou dopravu (v nočních hodinách), pak by mohl přijít na řadu elektromobil, nejlépe autonomní.
- Při cestě na větší vzdálenost přichází v úvahu vlak nebo eventuálně autobus (pokud možno tak na CNG).
- Na opravdu velké vzdálenosti (mezi kontinenty) asi zůstane jako jediný vhodný dopravní prostředek letadlo.
- Zajímavou alternativou k dopravě může být v některých případech přenos informací t.j. telekonference místo cestování, dálkový přístup pro opravu či seřízení různých zařízení nebo dokonce použití 3D tiskáren pro výrobu potřebných předmětů na místě. Výše zmíněný mix transportních módů má tu výhodu, že je možné z velké části (s výjimkou letecké dopravy) použít energii z obnovitelných zdrojů.
