Nedbalost, poškození cizího majetku, škody na stavbě nebo na životním prostředí. I to jsou oblasti, které spadají do trestního práva a jejich pachatelé, neodnesou-li si od soudu podmíněný nebo peněžitý trest, často zbytečně zaplňují tuzemské věznice a kladou nároky na státní rozpočet. I z toho důvodu vítají soudci, Vězeňská služba ČR i samo Ministerstvo spravedlnosti ČR zavedení a v podstatě hladkou implementaci nového institutu do právního řádu – alternativního trestu domácího vězení. Jeho smyslem je umožnit odsouzeným nahrazovat způsobenou škodu, a přitom jej neodcizovat rodině nebo v rámci zaměstnání.
S trestem domácího vězení jste se možná setkali i v jiné souvislosti – v kauze slavného režiséra Romana Polanského, jehož americká justice na sklonku loňského roku nechala prostřednictvím švýcarských orgánů „pod dohledem“ v jeho chatě. Vzpomínáte si na ty titulky? Alpská chata Romana Polanského se mění v luxusní vězení – Roman Polanski už dorazil do svého domácího vězení – Polanski: Z vazby do domácího vězení! Média tak upozornila na možnost alternativního trestu domácího vězení, který se díky novému trestnímu zákoníku od 1. ledna 2010 zavedl i v České republice.
ReklamaV kauze režiséra Polanského, jemuž bylo domácí vězení uloženo do doby, než se rozhodne o jeho případném vydání do Spojených států k trestnímu řízení, byl vedle samotného institutu domácího vězení zmiňován i elektronický kontrolní systém, který monitoruje jeho pohyb. Realitou se stává to, co jsme vídali v amerických akčních filmech. Díky elektronickému kontrolnímu systému lze kdykoliv určit lokaci odsouzeného. Ten je zároveň kontrolován speciálně školenými pracovníky.
V České republice půjde o kombinaci osobního dohledu a elektronického kontrolního systému, jehož zavedení se plánuje koncem tohoto roku. Odsouzeného kontroluje Probační a mediační služba. První trest domácího vězení byl uložen již 6. ledna 2010.
„Trest domácího vězení je určen především pro pachatele přečinů, jako jsou nedbalostní trestné činy, dopravní nehody, rvačky, výtržnosti, a to jen pro ty, které nelze označit za chronické recidivisty. Vycházeli jsme z toho, že pokud je potrestán pachatel, nemusí společně s ním trpět i jeho blízké okolí a v neposlední řadě i peněženka daňového poplatníka,“ vysvětluje ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Trest domácího vězení se ve Spojených státech rozvíjí od 80. let minulého století. V průběhu 90. let se začal využívat i v Evropě, například ve Velké Británii, Německu nebo nově od září 2009 i v Polsku.
Díky zavedení trestu domácího vězení tak Česká republika v další oblasti srovnala krok s Evropou i světem. Soud může uložit pachateli trest domácího vězení až na dva roky. Při soudním řízení je uložen i náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok, pro případ, že odsouzený podmínky trestu domácího vězení nesplní.
Trest domácího vězení ve zkratce znamená povinnost pobývat na určeném místě, nejčastěji doma, v pracovních dnech od 20 do 5 hodin ráno, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu celý den. Soud ale může uložit i jiný interval. Odsouzený dál chodí do zaměstnání, má tak možnost splácet případné zaviněné škody, náklady soudního řízení a náklady výkonu trestu domácího vězení ve výši 50 Kč za každý kalendářní den.
Ke konci dubna byly k trestu domácího vězení pravomocně odsouzeny dvě desítky pachatelů. Všechny další informace jsou k dispozici na www.justice.cz.
