fbpx

Partneři sekce

Domácí fotovoltaika zažívá boom. Lidem se její pořízení vyplácí0

Fotovoltaika zažívá v Česku nebývalý boom. V minulém roce bylo podle Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových fotovoltaických elektráren, což je o 20,6 procenta více než o rok dříve. Největší měrou se na tomto nárůstu podílely drobné střešní instalace na rodinných domech.

Loni se na českých střechách instalovalo o pětinu víc solárních elektráren, než v předchozím roce. Foto: Pixaba.com

Domácnosti ke koupi panelů motivuje hlavně zvyšující se cena energií či snaha zajistit si energetickou soběstačnost. V souvislosti s rozvojem chytrých sítí budou navíc drobní výrobci moci přeprodávat energii do sítě, a částečně tak investici do fotovoltaiky zhodnotit.

Dotace a brzká návratnost

Při zakoupení solární elektrárny dnes majitel běžného rodinného domu zaplatí přibližně od 170 tisíc korun do půl milionu. Celková částka závisí zejména na požadavcích kupujícího. Díky dotačnímu programu Nová zelená úsporám však lze na tuto investici získat podporu ve výši 40 až 200 tisíc korun. Na ještě vyšší příspěvek pak mohou dosáhnout obyvatelé Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Zájem o dotace na domácí fotovoltaické elektrárny (FVE) z programu Nová zelená úsporám v posledních měsících výrazně roste. Od počátku roku jsme přijali 12 tisíc žádostí na 2,3 miliardy korun na fotovoltaické systémy a překonali tak počet žádostí na FVE přijatých za celý loňský rok,“ uvádí Stanislava Beyerová z odboru komunikace Státního fondu životního prostředí České republiky s tím, že průměrná výše dotace na fotovoltaické systémy v současné době činí 180 tisíc korun. Návratnost investice se i díky dotacím pohybuje v horizontu šesti až deseti let.

Energetická soběstačnost a minimální údržba

Solární panel zajišťuje domácnosti částečnou energetickou soběstačnost, což může být v době složité situace na trhu ceněným pozitivem. Pro majitele fotovoltaických elektráren je rovněž příznivou zprávou, že jakmile je zařízení nainstalováno, nevyžaduje prakticky žádnou speciální údržbu. Na pravidelnou servisní prohlídku obvykle stačí zavolat odborníka jednou za dva roky. Výrobci v dnešní době taktéž garantují vysokou odolnost zařízení vůči vnějším vlivům a stále delší životnost. Ta může přesáhnout i 30 let. Časem se sice výkon panelů postupně snižuje, během 25letého fungování by však tato ztráta neměla převýšit 15 procent.

Možnost přeprodávat přebytečnou energii do sítě

Fotovoltaické panely by navíc svým majitelům mohly brzy nejen pomoci šetřit výdaje za elektřinu, ale i vydělávat. Díky modernizaci distribučních soustav budou totiž moci snadněji obchodovat s případnými přebytky vygenerované energie. „Standardy Smart Grids umožní obousměrný tok nejen elektrické energie, ale i dat nezbytných pro správnou a efektivní komunikaci celé soustavy. Cesta na trh s energiemi se tak otevře i pro drobné výrobce, kteří budou moci například v době zvýšeného odběru přeprodávat nadbytečnou energii do sítě,“ popisuje Miroslav Kopt z EG.D.

Stále se zvyšující efektivita

Fotovoltaika je oblastí, která se po technické stránce neustále zdokonaluje. Zásadním předmětem zájmu je snaha co možná nejvíce navýšit účinnost solárních panelů. Ta ukazuje, kolik sluneční energie dokáže zařízení přeměnit na elektřinu. V momentě, kdy svítí slunce, dopadá v České republice na jeden m2 přibližně jeden kW energie. Dnešní solární panely dokážou zhruba 17 procent z tohoto množství přeměnit na elektřinu.

Průměrný solární panel dnes nabízí výkon 300 Wp. Před několika lety to bylo o 20 % méně.

Účinnost nových fotovoltaických článků se v posledních letech zvyšuje přibližně o 0,6 procenta ročně. Každý posun přitom znamená zlepšení výkonu panelu, který se udává v jednotce zvané Watt-peak (Wp). Dnešní průměrný solární panel disponuje výkonem asi 300 Wp, přičemž před několika lety šlo o zhruba 20 procent nižší cifru. Vědcům se již podařilo vyrobit fotovoltaický panel s účinností dokonce 25 procent. I toto zdokonalování však má své meze. Fyzikální zákonitosti totiž účinnost solárních panelů neumožňují zvýšit nad 34 procent.

Životnost dnešních solárních panelů přesahuje 30 let. Foto: Pixabay.com

Jednoduchá instalace prakticky kamkoliv

Výhodou FVE řešení je, že je lze nainstalovat prakticky na jakoukoliv střechu. „V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35 stupňů, která je v ideálním případě orientována na jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, ze společnosti TopGis.

Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívají například i česká města. Analýzu oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat radnice v Kladně či Kuřimi. Výhodou tohoto postupu je, že se při analýze počítá i s tím, jaký vliv má na danou střechu okolní zástavba.

Šetrnost k životnímu prostředí

Solární energie se řadí k obnovitelným zdrojům, které jsou na rozdíl od fosilních paliv šetrné vůči životnímu prostředí. Nákup fotovoltaické elektrárny tak může být nejen pragmatickým tahem směřovaným k úsporám a energetické soběstačnosti, ale i krokem k ochraně přírody a našeho klimatu. Solární panely zároveň neobsahují toxické látky a jejich recyklace je tak nenákladná a srovnatelná s likvidací běžného domácího elektroodpadu.

Autor: Jan Pergl

Autor se zabývá hlavně stavebnictvím a moderními technologiemi